Brusel zavádí nová kritéria, která omezují přístup čínských entit k fondům Horizon Europe. Jedná se o nejvýznamnějším unijní program na podporu výzkumu s rozpočtem přes 2,2 bilionu korun. Zavedená omezení Unie zdůvodňuje obavami z krádeže evropských patentů a narušení bezpečnosti EU.
Instituce kontrolované či sídlící v Čínské lidové republice (ČLR) se tak nově nemohou ucházet o podporu výzkumu v klíčových oborech jako AI, čipy, kvantové či biotechnologie, telekomunikace a zdravotnictví. Instituce přímo spadající pod čínské Ministerstvo průmyslu a informačních technologií jsou z programu zcela vyloučeny.
Horizon Europe je snahou Evropské unie zvýšit konkurenceschopnost kontinentu v oblasti inovací. O jejím poklesu svědčí propad podílu EU na celosvětovém počtu nových patentů – ten se mezi lety 2012 a 2022 snížil z téměř 25 % na 15,9 %.
Omezení čínských aktérů v programu Horizon je reakcí na problematické aspekty tamního výzkumu, konkrétně dlouhou historii krádeží zahraničního duševního vlastnictví a propojenost čínské vědy se státními bezpečnostními a vojenskými složkami.
Za poklesem mimo jiné stojí rostoucí konkurence z Asie v čele s ve výzkumu dominující ČLR, která podle prestižního australského think tanku ASPI globálně vede ve výzkumu 66 ze 74 světových nejvýznamnějších technologií.
Omezení čínských aktérů v programu Horizon je reakcí na problematické aspekty tamního výzkumu, konkrétně dlouhou historii krádeží zahraničního duševního vlastnictví a propojenost čínské vědy se státními bezpečnostními a vojenskými složkami.
Ve zdůvodnění omezení EU konkrétně zmiňuje čínskou strategii vojensko-civilní fúze, která v praxi stírá rozdíly mezi civilním a vojenským výzkumem.
Dále pak třeba čínský zákon o kyberbezpečnosti, který ukládá poskytovatelům online služeb povinnost sdílet veškeré informace o uživatelích se státními orgány.
Nová omezení se snaží předejít tomu, aby evropské prostředky podporovaly výzkum, který ve finále prohloubí zranitelnost Bruselu vůči Pekingu.
Převzato z webových stránek projektu Sinopsis.
