Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) v programovém prohlášení slibuje levnější a kvalitnější potraviny. Zřídila i novou funkci potravinového ombudsmana, který bude nad realizací dohlížet. Ten teď čelí konfliktu zemědělců a obchodníků o tom, kdo za zdražováním stojí.
Minulý čtvrtek představilo Ministerstvo zemědělství nového potravinového ombudsmana. Stal se jím jeho dosavadní vedoucí vrchní ředitel Sekce potravinářství Jindřich Fialka. Ombudsman je cestou, jak srozumitelně ukázat, co všechno cenu potravin ovlivňuje a jaké informace mají spotřebitelé v ČR k dispozici, míní Fialka.
„Budu působit jako mediátor vztahů, tedy jako prostředník při řešení vztahů mezi zemědělci, zpracovateli, obchodníky i spotřebiteli. Budu přímou spojkou pro podávání podnětů a komunikaci se spotřebiteli i podnikateli,“ popsal svou roli v tiskové zprávě nový ombudsman.
Hned po jeho uvedení se ozvala jedna z největších zemědělských organizací, která poukázala na razantní rozdíl mezi zvyšováním cen na straně zemědělců a obchodníků. „Zemědělci nejsou viníky za růst cen potravin!!“ stojí v čtvrtečním příspěvku na X zemědělského svazu ČR, který na příkladu ceny jatečných prasat, potažmo šunkového salámu za posledních 17 let, demonstroval růst u zemědělců o 18 %, u potravinářů o 20 % a u obchodníků až o 45 %.
Drahé potraviny jsou výsledkem diktátu obchodů, míní zemědělci
Podobně jako Zemědělský svaz se vyjádřil také prezident Agrární komory Jan Doležal v rozhovoru pro deník Právo, který komora uveřejnila v únorovém čísle zpravodaje AGRObase. Na otázku, co stojí za zvyšováním cen potravin odpověděl, že za to mohou hlavně marže obchodních řetězců a také totální netransparentnost cesty z pole na vidličku, kterou si projde řada produktů.
„Vezměte si třeba obyčejný chléb. Víte, kolik z jeho ceny dělá mouka? Maximálně 10 až 15 %. A ta je dnes na polovině ceny roku 2022. Vrátila se cena bochníku před rok 2022? Jasně, jsou tam energie, pekaři, doprava, sklady… ale pořádný balík si ukousnou nadnárodní obchodní řetězce svými náklady a hlavně svou marží,“ sdělil Doležal.
Na Doležalův rozhovor navázala komora jako celek. „Dlouhodobě upozorňujeme na to, že trh s potravinami v Česku je ve výrazné míře pod diktátem nadnárodních obchodních řetězců,“ sdělil úřad Agrární komory. Řetězce přitom podle něj rozhodují o tom, co se doveze, odkud a za jakou cenu.
Svými podmínkami přitom mají tlačit zemědělce i potravináře do nevýhodné pozice. „Nejde přitom jen
o samotnou cenovou politiku, ale i o další praktiky, na které pravidelně upozorňujeme – například chybějící či zavádějící informace o původu potravin nebo takzvané akční nabídky, které ve skutečnosti žádnou reálnou slevu nepřinášejí,“ stojí ve vyjádření. Vytvoření nové pozice potravinového ombudsmana považuje Agrární komora za krok správným směrem.
Podobně se vyjádřil i mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
„Snaze o rozkrytí obchodních přirážek v celém řetězci jednoznačně tleskáme. Potravinářská komora na neférové přirážky u některých zpracovaných potravin upozorňuje už roky. Hloubkový pohled pod pokličku je přesně to, co trh i spotřebitel potřebují,“ stojí v dokumentu na webových stránkách komory.
Zemědělci si jen chtějí navýšit své zisky, ohradily se obchodníci
Obchodníci podle vyjádření prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezidenta Hospodářské komory ČR Tomáše Prouzy podporují snahu o větší transparentnost v celém dodavatelském řetězci. Dále by přivítali to, kdyby stát otevřeně vysvětloval, proč jsou čeští dodavatelé často dražší a nabízejí horší kvalitu než zahraniční konkurence.
„Je dobře, že ministr Šebestyán opakovaně připomíná, že přidaná hodnota českého zemědělství je pouhých 40 % evropského průměru a že je potřeba tuto situaci výrazně zlepšit tím, že čeští zemědělci přestanou vyvážet levné dotované komodity a budou zpracovávány v Česku,“ uvedl Prouza.
Obchodníci podle Prouzy stojí o to, aby spotřebitelé měli k dispozici kvalitnější české potraviny za konkurenceschopné ceny. „Jak ukazují finanční výsledky českých zemědělců a potravinářů, řada z nich dosahuje výrazně nadprůměrných zisků, které by mohli investovat do modernizace a rozšiřování své výroby. Mnozí z nich to dělají, někteří ale raději místo vlastní aktivity obviňují z neúspěchu všechny okolo,“ dodal.
Obvinění ze strany zemědělců komentoval Prouza i přímo pro deník Epoch Times: „Toto volání agrární lobby je snahou zdražit obyvatelům Česka základní potraviny a navýšit si již tak rekordní zisky. Zdražování od počátku inflační krize táhli právě čeští dodavatelé a dodnes je mnoho českých potravin výrazně dražších než jsou potraviny ze zahraničí. Právě proto se agrolobby snaží omezovat zahraniční konkurenci a uměle navyšovat ceny základních potravin, aby se zbavili nepříjemné konkurence a více vydělali.“
K tomu poskytl i grafické porovnání států, které sousedí s Českou republikou. To zobrazuje desetiletý vývoj navyšování cen potravin. Vyplývá z něj, že v tuzemsku ceny vzrostly méně než v Rakousku, Slovensku, Polsku i Maďarsku.
Co s tím?
„Za důležité považujeme, že se stát chce více zaměřit na důsledný monitoring marží
a celkové fungování trhu. Pokud se podaří transparentně ukázat, kdo si v dodavatelském řetězci kolik přiráží, může to přispět k férovějším podmínkám pro všechny,“ konstatuje Agrární komora. Ombudsman by podle ní mohl posílit kompetence a možnosti kontrolních orgánů, a to zejména Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Pokud se podle Agrární komory podaří omezit nekalé praktiky obchodů, otevře se prostor pro kvalitní domácí produkci. „Vyšší podíl českých potravin na pultech znamená nejen větší stabilitu pro naše zemědělce a potravináře, ale v konečném důsledku i stabilnější a dostupnější ceny pro spotřebitele,“ dodala Agrární komora.
Pokud by došlo na regulaci cen, slev a marží, podle Prouzy by to naopak vedlo ke zdražování. K tomu redakci Epoch Times poskytl grafiku srovnání zdražování potravin v tuzemsku a Maďarsku od roku 2022. Z grafů vyplývá, že v regulovaném Maďarsku se ceny od roku 2022 navýšily více než dvakrát tolik, co v ČR.
Jakou roli sehrává potravinový ombudsman?
Na čtvrteční tiskové konferenci Fialka oznámil, že resort spustil portál, na kterém jsou k vidění ceny vybraných potravin, obchodní přirážky i hrubé marže.
Podle ministerstva má portál sloužit k lepší kontrole trhu i ze strany veřejnosti. Podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) zatím resort nemá v úmyslu přistoupit k regulacím přirážek a marží. Ombudsman bude podle informací z tiskové konference zatím shromažďovat data, analyzovat situaci a debatovat s dotčenými subjekty.
Redakce Epoch Times se na potravinového ombudsmana obrátila s žádostí o komentář.
