Aktualizováno 5. 4. 2026 o upřesnění citace p. Vondráše
V úterý se uskutečnil v Poslanecké sněmovně seminář s názvem „Na cestě do energetické budoucnosti“, kde se střetly dva názorové proudy energetických odborníků, doplněné představiteli státu.
Seminář uspořádali poslanci SPD z podvýboru pro energetiku, Marie Pošarová a Tomáš Doležal, s cílem poskytnout prostor pro diskuzi odborníků o roli obnovitelných zdrojů v energetickém mixu státu.
Představy obou táborů o roli obnovitelných zdrojů energie (OZE) v národní energetice nemohly být odlišnější. Zatímco pro jedny jsou fotovoltaika a vítr pro stát přínosem, druzí je považují za zátěž. Jedni tvrdí, že OZE elektřinu zlevňují, druzí argumentují tím, že je to přesně naopak.
Svaz moderní energetiky představoval zastánce obnovitelných zdrojů, energetických úspor, moderních trendů a decentralizace výroby energií. Na oné druhé straně stáli členové spolku Realistická energetika a ekologie, v jehož řadách působí mnoho význačných akademických kapacit.
Místy vyostřená debata se točila kolem toho, zda jsou české dekarbonizační plány nastaveny správně, jaký podíl by měly tvořit obnovitelné zdroje nebo jaká je budoucnost uhlí v energetice.
Více OZE
Podle programového ředitele Svazu moderní ekonomiky Martina Sedláka má Česká republika daleko na víc, než je současná instalovaná kapacita OZE, a oproti jiným zemím EU zaostává. Podotkl, že kromě solárních a větrných elektráren jsou u nás důležitým ekologickým zdrojem také bioplynové stanice.
Svaz je toho názoru, že podíl OZE by se měl zvyšovat dle modelů SEEPIA, na nichž byl postaven Národní klimaticko-energetický plán (NKEP). Ten počítá s více jak zdvojnásobením výkonu solárních elektráren a víc jak zčtyřnásobením těch větrných do roku 2030.
Vedoucí divize OZE ve Svazu moderní energetiky Jan Brázda uvedl, že nedostatek obnovitelných zdrojů brzdí českou konkurenceschopnost, růst HDP i růst zaměstnanosti. Ze strany nadnárodních podniků, které mají zájem v Česku podnikat, je podle něj velký zájem o čistou, zelenou energii, aby si mohly snižovat uhlíkovou stopu. U nás však dostatek kapacit v OZE nemají a tak se poohlíží jinde, uvedl. Jen Unipetrol, který patří pod polský Orlen, by potřeboval pro dekarbonizaci 500 MW energie z obnovitelných zdrojů, zmínil.
Další ze svazu, místopředseda Marek Lang řekl, že investoři potřebují předvídatelné prostředí, aby mohli plánovat, proto by vláda měla vysílat jasné signály o svých záměrech. Dekarbonizovaná energetika je podle něj stabilní, levná a dostupná.
Ne tak zhurta
Zcela odlišný pohled na obnovitelné zdroje přinesli experti ze spolku Realistická energetika a ekologie. Jan Horáček představil jejich vlastní model elektroenergetické soběstačnosti energymix.cz, který má na rozdíl od modelů SEEPIA lépe odrážet, kolik a jakých výrobních zdrojů elektřiny bude v budoucnu potřeba.
„Náš model je velmi jednoduchý. Spouští všechny instalované zdroje, které máme v Česku k dispozici na jejich realistické maximum každou hodinu v roce a zkoumá, kolik elektřiny bychom museli případně dovážet,“ objasnil.
Zdůraznil, že i oni si přejí dekarbonizaci ČR, ale také potřebují vědět, že elektřina bude ve všech možných scénářích vždy zajištěna. Modely SEEPIA, které slouží jako podklad pro výpočty v Národním klimaticko-energetickém plánu, počítají celkový roční sumář, a nezohledňují řadu aspektů.
Podle modelu realistů bude již příští rok na hranici soběstačnosti i s přídavkem solárů. Horší to bude za 4 roky. Uhlí jde dle Horáčka nahradit jedině plynem jako flexibilním zdrojem, protože obnovitelné zdroje v zimě vyrobí v průměru pouze 5 % ze svého instalovaného výkonu, a i to jen „nepatrnou část dne“.
I s plánovaným navýšením plynových elektráren o 3,6 GW, jak uvádí ČEPS, však dojde dle Horáčka v lednu 2030 v některých dnech k nedostatku elektřiny. „30 % naší spotřeby, nějaké 4 GW, budeme muset dovážet po dobu tří dnů,“ řekl o závěru plynoucího z jejich modelu. Import chybějící energie však bude drahý, dodal Horáček s tím, že půjde o vysoké, zimní ceny. „Sníží nám to růst HDP z 2,5 % na 1,5 %.“
Znovu zmínil nízkou efektivitu OZE a poukázal na to, že do nich bylo investováno 600 miliard korun. „Za ty samé peníze jsme mohli pořídit tři jaderné bloky od KHNP, které nám vyrobí 30 % elektřiny 24 hodin, 365 dnů v roce. Přijde mi to o dost rozumnější. Ale do takového nízkoenergetického zdroje nebylo investováno v tomto století vůbec nic zatím,“ konstatoval.
Jeho kolega Jan Vondráš z firmy Invicta pak zpochybnil tvrzení o levné elektřině z obnovitelných zdrojů. Náklady na modernizaci sítí kvůli zapojení OZE, náklady na redispečink, poplatky pro OZE, dotace a další výdaje související s provozem obnovitelných zdrojů z nich činí velmi drahé výrobny elektřiny, míní o dalších souvisejících nákladech.
Investiční náklady a doposud známé provozní podpory OZE v dekarbonizačním scénáři by do roku 2040 představovaly 6,5 bilionu Kč, poznamenal, a dodal, že investice 400 miliard Kč do jaderných provozů za 15 let je proti tomu směšná částka. Ještě menší sumu (150 miliard) by podle Vondrášových výpočtů tvořily náklady na dotace uhelným elektrárnám do roku 2040, aby kvůli ztrátě nezavřely brány.
Pozastavil se také nad rozhodnutím ČEPS schválit ukončení provozu uhelných elektráren Sev.en, k čemuž se chystá firma již příští rok. Hodnocení ČEPS zohledňuje podle něj pouze rok 2027, aniž by řešilo roky následující.
Chceme všechno, ale přiměřeně
Třetí blok semináře patřil představitelům státní správy. Vrchní ředitel sekce energetiky René Neděla popsal vývoj české energetiky včetně legislativy za posledních 8 let. Pomyslně pak oba tábory rozsoudil výrokem, že do energetického mixu patří všechny zdroje.
„Je potřeba, aby energetický mix byl pestrý, aby tam byly všechny zdroje, ať už klasické anebo zdroje obnovitelné, aby tam byly alternativní zdroje, aby tam byli agregátoři, aby tam byla i akumulace, ale všechno přiměřeně, v rámci nějakých mezí a nějakých předpokladů, co ten daný členský stát potřebuje,“ zdůraznil.
Žádosti na výstavbu obnovitelných zdrojů představují momentálně instalovaný výkon okolo 40 GWh. Zrealizovat lze podle Neděly pouze zlomek z toho, protože v „solárních špičkách“ by byl nadměrný výkon pro síť problémem, i když by byl odběr elektřiny nejsilnější. „Špička (max. odběr – pozn. redakce) je v zimě někde okolo 12 GW, v létě okolo 5 GW, tak co by se s tím dělalo,“ dodal.
Stejná je dle něj situace u akumulace, tedy bateriových úložišť. „Vnímáme, že akumulace by měla být zejména u zdroje, zejména u spotřeby, kde to dává nějakou logiku. Akumulaci postavenou někde, kde je představa, že bude vydělávat na tom, že levnou elektřinou nabiju, drahou elektřinu prodám, tyhle ty modely prostě nefungují ekonomicky a nedávají moc logiku,“ řekl Neděla a dodal, že v současnosti má ministerstvo žádosti na výstavbu bateriových úložišť o výkonu 380 gigawatthodin. „To je nesmysl, který se nikdy nezrealizuje. To, co v rámci energetického mixu potřebujeme, je někde na úrovni 2-3 gigawattů instalovaného výkonu,“ vyjasnil.
Výstavba nadměrného množství OZE by podle něj vedla k tomu, že „to potom platíme my všichni“. Na druhou stranu OZE v rámci pestrého energetického mixu přispívají k lepší reakci na cenové šoky, uvedl.
Zmínil i problematiku větrných elektráren. Od srpna letošního roku bude stát vymezovat vhodné zóny pro větrníky s tím, že se mají soustředit hlavně do míst nevyužívaných lidmi, jako jsou bývalé lomy apod., aby se nestalo, že by došlo k výstavbě proti vůli místních občanů.
O uhlí prohlásil, že odstavovat se nemá, dokud nebude mít za sebe náhradu a pokud nové zdroje k dispozici nejsou. Podporuje poskytnutí státní pomoci, aby se uhelné elektrárny udržely v provozu.
Celý, asi čtyřhodinový záznam, je dostupný na tomto odkazu: https://videoarchiv.psp.cz/playa.php?cast=5161.
