Kromě léků hraje při zvládání Parkinsonovy choroby klíčovou roli také pohyb.
Pan Xu začal mít v poslední době potíže s nejistou chůzí a při pohybu pociťoval určité „tuhnutí“. Následně mu byla diagnostikována Parkinsonova choroba. Poté, co mu lékař předepsal nízké dávky léků, se jeho příznaky sice zmírnily, ale stále při pohybu pociťoval určitou míru nepohodlí.
Lékař panu Xu vysvětlil, že jednou z možností je zvýšení dávky léků. Parkinsonova choroba však vyžaduje dlouhodobou medikaci a jakmile se dávkování jednou zvýší, je velmi obtížné jej opět snížit. Jako alternativu mu proto navrhl vyzkoušet posilovací trénink. Pan Xu si zvolil druhou možnost. Po třech měsících pravidelného cvičení, zaměřeného zejména na posílení hlubokého stabilizačního systému (středu těla), a úpravě jídelníčku, se jeho stav zlepšil, aniž by bylo nutné zvyšovat dávky léků.
Při kontrolní návštěvě spokojeně konstatoval: „Teď už můžu chodit bez jakýchkoliv potíží.“
Doktorka Chen Hui-Hsuan, primářka neurologického oddělení nemocnice Chang An v Tchaj-čungu, sdílela tento případ v pořadu Health 1+1 na stanici NTD, která je sesterským médiem Epoch Times. Ukázala tím, že vedle léků jsou při léčbě Parkinsonovy choroby stejně zásadní i nefarmakologické úpravy, jako je cvičení a správná výživa.
Cvičení zlepšuje funkci neuronů
Parkinsonovu chorobu způsobuje degenerace neuronů v mozku, které produkují dopamin. To vede k postupnému zhoršování pohyblivosti, koordinace a rovnováhy. Přibývající důkazy však naznačují, že cvičení může mozku pomoci efektivněji využívat zbývající nervové okruhy.
Díky tomu je obzvláště přínosný silový trénink. V klinické studii z roku 2020 vykazovali pacienti s mírnou až středně těžkou formou onemocnění, kteří po dobu devíti týdnů dvakrát týdně absolvovali progresivní odporový trénink, výrazné zlepšení u bradykineze. Jde o zpomalenost pohybů, která patří k typickým příznakům této nemoci. Kromě toho se u nich zlepšila rychlost chůze, celková pohyblivost a schopnost vstávání ze židle. Vědci poznamenali, že k těmto pokrokům došlo i přesto, že se naměřená svalová síla změnila jen minimálně. To naznačuje, že cvičení zlepšuje motorickou kontrolu a efektivitu nervové soustavy více, než samotný výkon svalů.
Bradykineze je často jedním z nejvíce omezujících projevů Parkinsonovy choroby, protože ovlivňuje vše od chůze a otáčení až po vstávání z křesla či používání rukou. Zlepšení těchto funkcí se přímo promítá do větší nezávislosti pacienta a snižuje riziko pádů.
Další výzkumy naznačují, že cvičení může nemoc ovlivnit i na hlubší úrovni přímo v mozku. Studie z roku 2024, na kterou doktorka Chen odkazuje, zjistila, že lidé v raném stadiu Parkinsonovy choroby, kteří po dobu šesti měsíců praktikovali vysoce intenzivní intervalový trénink, se vyhnuli zhoršení motoriky. Naopak u nich došlo k mírnému zlepšení, přičemž se objevily známky toho, že cvičení může pomáhat chránit funkce spojené s dopaminem.
Tyto poznatky v souhrnu naznačují, že pohyb prospívá pacientům hned několika způsoby – usnadňuje každodenní pohyb a pravděpodobně pomáhá zachovat funkci zbývajících neuronů produkujících dopamin.
Cvičení by mělo být „personalizované a bezpečnost musí být vždy na prvním místě,“ zdůraznila doktorka Chen. Pacienti se nemusí věnovat vyčerpávajícím aktivitám. Velmi prospěšný může být postupný a pestrý přístup, začínající svižnou chůzí a aerobním cvičením, ke kterému se později přidá posilování středu těla.
Lékařka se podělila o další případ pacienta ve středně pokročilém stadiu onemocnění, jehož příznaky se po cvičení zmírnily. Pan Lin trpěl Parkinsonovou chorobou mnoho let, vyzkoušel různé léky a často pociťoval únavu. Právě vyčerpání je u těchto pacientů běžné a samotnými léky se mírní jen obtížně.
Pan Lin se poradil s fitness trenérem a fyzioterapeutem, kteří se specializují na seniory, a pod jejich vedením absolvoval postupný program posilování svalů. Vzhledem ke špatnému trávení a vstřebávání živin mu byla kromě perorální nutriční podpory podávána také nitrožilní výživa. Po kombinaci cvičení a úpravy výživy se zlepšila jak jeho síla, tak i celková hybnost.
Více než jen cvičení: Co dalšího může pomoci?
Cvičení je sice jedním z nejúčinnějších nástrojů v péči o pacienty s Parkinsonovou chorobou, není však jediným. Podle doktorky Chen Hui-Hsuanové může kombinace pohybu s vhodnou výživou a úpravou životního stylu přinést dvojnásobný užitek.
Jedním z nutričních cílů je podpora tvorby dopaminu. Tyrosin, který slouží jako prekurzor dopaminu, se podle doktorky Chen Hui-Hsuanové hojně vyskytuje v kuřecím mase, rybách, vejcích a mléčných výrobcích. Vegetariáni jej mohou získat z ořechů a semínek – například dýňových či sezamových –, dále z luštěnin, quinoy nebo ovsa.
Kromě toho lze vylučování a přenos dopaminu podpořit doplňováním vitaminů a minerálů, jako je vitamin C, B-komplex, železo, zinek a hořčík.
Strava je pro pacienty s Parkinsonovou chorobou naprosto klíčová. Studie prokázaly úzkou souvislost mezi zdravím střev a tímto onemocněním. Střeva ovlivňují centrální nervovou soustavu prostřednictvím bloudivého nervu, imunitních signálů a produktů látkové výměny mikrobů. Pokud v trávicím traktu dochází k chronickému zánětu nebo se zvýší jeho propustnost, může to vyvolat systémovou zánětlivou reakci a podpořit záněty i poškození neuronů v mozku.
Mezi střevy a mozkem existuje obousměrný komunikační systém známý jako „osa střevo–mozek“, vysvětlila doktorka Chen Hui-Hsuanová. Jakmile ve střevě vznikne zánět, změní se jeho propustnost, což umožňuje toxinům snadněji pronikat do krevního oběhu a kolovat po celém těle.
Střevo může produkovat i abnormální proteiny, které se přenášejí přímo do mozku prostřednictvím bloudivého nervu, jenž obě oblasti spojuje jako jakási „rychlodráha“. Stejné hromadění těchto proteinů lze proto nalézt v mozku i ve střevě.
Aby se zabránilo zánětům v trávicím traktu i v mozku, doporučuje lékařka zvýšit příjem protizánětlivých potravin, jako jsou borůvky, zelenina, kurkumin a omega-3 mastné kyseliny. Zároveň je vhodné vyhýbat se potravinám, které záněty vyvolávají, což jsou zejména jídla s vysokým obsahem tuků a rafinované škroby.
Doktorka Chen Hui-Hsuanová dále upozornila, že Parkinsonovu chorobu může vyvolat i abnormální funkce mitochondrií, jakýchsi buněčných „generátorů“. Pro ochranu mitochondrií by se lidé měli vyhýbat působení toxinů, léčit chronická onemocnění, omezit nadbytečné užívání léků a dbát na zdravou stravu, životní styl i duševní pohodu.
Lékařka pacientům rovněž radí, aby udržovali dobré mezilidské vztahy a věnovali se společenským aktivitám, které napomáhají sociální soudržnosti a podporují dobrou náladu. Důležité je také nastavit si pravidelný režim a dbát na dostatek spánku. Tyto pozitivní faktory prospívají stabilitě mozku a spíše degeneraci zpomalují, než aby docházelo k rychlému úpadku. To pacientům umožňuje zachovat si dobrou kvalitu života.
Při výskytu příznaků vyhledejte lékaře včas
Lidé by měli znát příznaky Parkinsonovou chorobou a v případě jakýchkoli neobvyklých projevů okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, zdůraznila doktorka Chen Hui-Hsuanová.
Mezi varovné signály a symptomy patří:
- Bradykineze: Snížená obratnost rukou, stále menší písmo při psaní nebo pomalejší chůze se šouravými kroky.
- Rigidita: Pocit ztuhlosti končetin a zmenšený rozsah pohybu.
- Klidový třes: Rytmické chvění, které obvykle začíná na jedné končetině, nejčastěji na ruce nebo prstech.
- Posturální instabilita: Poruchy rovnováhy, které v pozdějších stadiích onemocnění zvyšují riziko pádů.
U sekundárního parkinsonismu, způsobeného například léky, cévními změnami nebo mozkovými lézemi, přináší včasná léčba lepší výsledky a v některých případech lze příznaky dokonce zvrátit, poznamenala doktorka Chen Hui-Hsuanová. U primární Parkinsonovy choroby sice úplné vyléčení není možné, ale rychlost degenerace lze účinně korigovat.
–ete–
