Studie zahrnující 11 milionů veteránů zjistila, že léčba spánkové apnoe pomocí CPAP souvisí s téměř o 50 procent nižším rizikem Parkinsonovy nemoci.
Neléčená spánková apnoe téměř zdvojnásobuje riziko rozvoje Parkinsonovy nemoci, avšak běžná forma léčby může toto riziko výrazně snížit. Vyplývá to z výzkumu publikovaného v listopadu.
Mezi miliony lidí s obstrukční spánkovou apnoe byli ti, kteří své onemocnění neléčili pomocí přístroje CPAP (continuous positive airway pressure – přístroj zajišťující dostatečné dýchání během spánku), téměř dvakrát častěji diagnostikováni s Parkinsonovou nemocí než pacienti, kteří CPAP používali. Tento rozdíl přetrvával i po zohlednění faktorů, jako jsou obezita, věk nebo vysoký krevní tlak.
„Jedná se o velmi důležitou studii,“ uvedl pro Epoch Times doktor Thomas Kilkenny, pneumolog a ředitel Institutu spánkové medicíny při Staten Island University Hospital v rámci systému Northwell Health, který se na výzkumu nepodílel.
Podle něj jde o první rozsáhlou studii, která v podstatě potvrzuje, že neléčená obstrukční spánková apnoe poškozuje mozek – a že toto poškození lze snížit nebo mu dokonce předejít včasnou léčbou pomocí CPAP.
Studii vedli odborníci z Oregon Health & Science University a Portland VA Health Care System. Byla publikována v odborném časopise JAMA Neurology a analyzovala zdravotní záznamy více než 11 milionů amerických vojenských veteránů, kteří v letech 1999 až 2022 čerpali péči v rámci Ministerstva pro záležitosti veteránů USA.
Jak spánková apnoe poškozuje mozek
Parkinsonova nemoc je progresivní neurologické onemocnění, které postihuje především hybnost. Ve Spojených státech jí trpí přibližně jeden milion lidí a riziko jejího vzniku se s věkem – zejména po 60. roce života – každoročně zvyšuje. Zjištění studie naznačují, že klíčovým spouštěčem onemocnění může být nedostatek kyslíku způsobený spánkovou apnoí.
Spánková apnoe vzniká tehdy, když se během spánku opakovaně zastavuje a znovu obnovuje dýchání, což brání organismu v dostatečném přísunu kyslíku.
„Pokud člověk přestane dýchat a hladina kyslíku není v normě, jeho neurony pravděpodobně také nefungují normálně,“ uvedl v tiskové zprávě doktor Lee Neilson, hlavní autor studie a neurolog působící ve VA Portland. „Když se to sčítá noc za nocí, rok za rokem, může to vysvětlit, proč řešení problému pomocí CPAP vytváří určitou odolnost vůči neurodegenerativním onemocněním, včetně Parkinsonovy nemoci.“
Kilkenny upozorňuje, že k poškození mozku u neléčené obstrukční spánkové apnoe přispívá hned několik faktorů.
Prvním z nich je chronická spánková deprivace. Pacienti se spánkovou apnoí mohou mít pocit, že spali sedm hodin, ve skutečnosti však dosáhnou pouze tří hodin kvalitního spánku – a tento vzorec se může opakovat po desetiletí.
Obstrukční spánková apnoe rovněž narušuje zásobování mozku kyslíkem dvěma způsoby: snižuje hladinu kyslíku v krvi a zároveň narušuje průtok krve do mozku.
„To znamená, že mozkové buňky, které ke své činnosti potřebují vysoké hladiny kyslíku, se potýkají s jeho nedostatečným přísunem,“ vysvětlil Kilkenny. „Nízké hladiny kyslíku mohou vést k odumírání mozkových buněk a mohou být důležitým mechanismem rozvoje Parkinsonovy nemoci, jak naznačuje tato studie.“
Proč je kvalita spánku klíčová pro zdraví mozku
Doktor Alex Dimitriu, který má dvojí atestaci z psychiatrie a spánkové medicíny a je zakladatelem Menlo Park Psychiatry & Sleep Medicine, označil výsledky výzkumu za „fascinující“ a uvedl, že odpovídají jeho každodenní klinické zkušenosti. Studie se rovněž neúčastnil.
„Mohu říci, že nikdo se skutečně nezačne zlepšovat, dokud nezačne dobře spát,“ řekl Dimitriu pro Epoch Times.
Zdravý spánek – včetně hlubokého spánku a REM fáze (fáze rychlých očních pohybů) – je podle něj nezbytný k tomu, aby se mozek mohl „vyčistit“, obnovit a připravit na další den.
„Když mozek odpočívá, dochází k obnově neurotransmiterů, včetně dopaminu,“ vysvětlil. „Nekvalitní spánek může vést ke snížení hladiny dopaminu, což může zhoršovat řadu stavů – od poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) až po Parkinsonovu nemoc, které jsou na dopamin citlivé.“
Spánková apnoe může způsobovat opakovaná probuzení během noci a vést i k častému nočnímu močení. Ranní bolesti hlavy se mohou objevit v důsledku sníženého okysličení mozku během spánku. Přes den se pak lidé často cítí unavení nebo ospalí a snaží se to kompenzovat nadměrným příjmem kofeinu.
Ke zmírnění příznaků obstrukční spánkové apnoe Dimitriu doporučuje udržovat zdravou tělesnou hmotnost, zajistit průchodné nosní dýchání například léčbou alergií či ucpaného nosu a vyhýbat se sedativním lékům nebo alkoholu před spaním.
„U některých lidí – zejména u těch se stísněným chrupem nebo menší čelistí – však samotné úpravy životního stylu nemusí spánkovou apnoe vyřešit,“ dodal. „Tito pacienti mohou z používání CPAP výrazně profitovat.“
Neilson uvedl, že v souvislosti s těmito zjištěními hodlá klást větší důraz na význam kvalitního spánku ve své lékařské praxi. „Myslím, že to změní způsob, jakým pracuji,“ řekl.
Dodal také, že ačkoli někteří lidé se spánkovou apnoí používání CPAP odmítají, mnoho veteránů, kteří jej používají, na něj nedá dopustit.
„Cítí se lépe, jsou méně unavení. A pokud se lidé dozvědí, že používání CPAP může snížit i riziko Parkinsonovy nemoci, může je to přesvědčit, aby mu dali šanci.“
K dispozici jsou jednoduché screeningové nástroje
Kilkenny doporučuje, aby byli všichni pacienti v ordinacích rutinně vyšetřováni na příznaky obstrukční spánkové apnoe. K tomu lze využít jednoduché screeningové nástroje, například dotazník STOP-BANG. Mezi varovné příznaky patří mimo jiné hlasité chrápání a pocit únavy či ospalosti během dne.
„Vyplnění zabere dvě minuty a jedná se o přesný screeningový nástroj,“ uvedl. „Pokud pacient dosáhne vysokého skóre, měl by být odeslán na spánkové vyšetření nebo ke specialistovi.“
–ete–
Více článku o zdraví najdete zde:
