Podle šestileté japonské studie zahrnující téměř 11 000 dospělých mají z domácího vaření největší prospěch začátečníci.
Stravovací návyky a zdraví mozku se mohou zdát jako dva naprosto odlišné světy. Výzkumy však naznačují, že prosté vaření doma, zejména u starších dospělých, by mohlo zásadně změnit situaci v oblasti prevence demence – přičemž největší přínos byl zaznamenán u těch, kteří mají s vařením méně zkušeností.
„Vaření není jen o jídle, je to aktivita zapojující mozek i celé tělo. Právě tato kombinace může být jedním z důvodů, proč pozorujeme tyto ochranné účinky,“ uvedla pro Epoch Times Lindsay Maloneová, instruktorka a klinická dietoložka z katedry výživy na lékařské fakultě Case Western Reserve University, která se na studii nepodílela.
Proč může vaření chránit mozek
Studie nedávno publikovaná v odborném časopise Journal of Epidemiology and Community Health naznačuje, že pravidelné vaření by mohlo snížit pravděpodobnost vzniku demence o 30 procent. U starších lidí s omezenými kuchařskými dovednostmi by toto snížení rizika mohlo dosahovat dokonce až 70 procent. Studie analyzovala údaje od téměř 11 000 účastníků ve věku 65 let a více po dobu šesti let, konče rokem 2022. Během tohoto období se demence rozvinula u přibližně 11 procent sledovaných osob.
Vaření z čerstvých surovin alespoň jednou týdně bylo spojeno s 23procentním snížením rizika demence u mužů a 27procentním snížením u žen ve srovnání s těmi, kteří vařili jen zřídka.
Vědci zohlednili i další faktory, které by mohly riziko demence ovlivnit, jako je životní styl, příjem a vzdělání. Zjistili, že souvislost mezi vařením a nižším rizikem demence je nezávislá na jiných činnostech, jako je zahradničení, dobrovolnictví nebo ruční práce.
Analýza ukázala, že častější vaření souvisí s nižším rizikem demence u mužů i žen, přičemž výsledný efekt ovlivňovala také míra kuchařských dovedností.
Výzkumníci identifikovali dvě pravděpodobná vysvětlení. Zaprvé, vaření zahrnuje fyzickou aktivitu – nakupování potravin, stání, pohyb po kuchyni – která je sama o sobě spojená s kognitivním zdravím. Zadruhé vyžaduje soustavné mentální zapojení: plánování, řazení úkonů, pozornost a paměť.
Pro začínající kuchaře může být přínos obzvláště výrazný, protože tato činnost je pro ně kognitivně nová a stimuluje mozek způsobem, jakým to zažité rutinní postupy nedokážou.
Autorka studie Jukako Taniová, docentka na katedře veřejného zdraví Tokijského vědeckého institutu, vysvětlila deníku Epoch Times, že zjištění naznačují dvě doplňující se cesty vedoucí ke snížení rizika demence: fyzickou aktivitu a kognitivní zapojení jako formu produktivní činnosti.
Domnívá se však, že u přínosů, které lze vařením získat, existuje také určitý „strop“.
Vzhledem k tomu, že vyšší kuchařské dovednosti byly již dříve spojeny s nižším rizikem, může další zvyšování frekvence vaření v této skupině přinést jen omezený dodatečný prospěch. Poznamenala, že její interpretace jsou zatím badatelské a že „k vyjasnění relativního přínosu těchto mechanismů je zapotřebí dalšího výzkumu“.
Pozoruhodné je, že vaření častěji než jednou týdně již pravděpodobně dále nezvyšovalo přínos, což naznačuje, že pravidelný vstup do kuchyně je důležitější než samotná četnost.
Souvislost mezi frekvencí vaření a rizikem demence se snížila po zohlednění faktorů, jako je četnost vycházení ven, čas strávený chůzí nebo stáním a to, zda si účastníci sami nakupovali potraviny. To naznačuje, že fyzická aktivita může pozorovaný kognitivní prospěch vysvětlovat jen částečně.
Tato observační studie nemůže definitivně prokázat příčinu a následek, dodala Taniová. Stále existuje možnost obrácené příčinné souvislosti: lidé s lepšími kognitivními funkcemi mohou mít zkrátka k vaření větší sklon. Zjištění vycházejí z japonské populace a kvůli kulturním rozdílům v jídle a kuchařských zvyklostech nemusí být univerzálně přenosná.
Kontrola nad tím, co a kolik jíme
Zaměření na určité skupiny potravin nebo živiny může ochranné účinky domácího vaření proti demenci rozhodně posílit, uvedla pro Epoch Times Stephanie Schiffová, registrovaná dietoložka z Huntingtonovy nemocnice Northwell Health v New Yorku, která se na studii nepodílela.
Poukázala na výzkumy, podle nichž lidé vařící doma obvykle zvyšují příjem ovoce a zeleniny a omezují konzumaci vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Oba tyto faktory jsou klíčovými prvky středomořské stravy a diety DASH (dietní přístupy k zastavení hypertenze), u nichž bylo prokázáno, že zlepšují zdraví mozku, vysvětlila Schiffová.
„Když vaříte doma, máte kontrolu nad ingrediencemi, porcemi i způsoby úpravy, což má pro celkové zdraví obrovský význam,“ doplnila Maloneová.
Doporučila používat tištěnou kuchařku namísto prohlížení receptů na internetu.
„Snižuje to rozhodovací únavu a pomáhá udržet pozornost,“ poznamenala Maloneová, která radí půjčit si kuchařku v knihovně nebo si ji pořídit v antikvariátu, abyste si vyzkoušeli, co vám vyhovuje, než se rozhodnete pro trvalejší závazek.
Hlavním poselstvím je, že zapojení do každodenních činností vyžadujících kognitivní, fyzickou a funkční aktivitu – jako je právě vaření – může souviset s lepším kognitivním zdravím v pozdějším věku, shrnula Taniová.
Podle jejích slov může být „podpora prostředí, které starším dospělým umožňuje v těchto aktivitách pokračovat“, stejně důležitá jako činnosti samotné.
–ete–
