Nejdřív přišla vyhřívaná fitness studia a hot jóga, a teď je nejnovějším trendem cvičení při chladivých teplotách. Přestože každý z těchto přístupů má nějaké zdravotní přínosy, existují zde také rizika. Proto byste měli vědět následující…

Cvičení v horku

Ideální tělesná teplota člověka je kolem 37 stupňů Celsia. Když cvičíte, svalstvo je velmi neefektivní a tělo k pohybu používá pouze 25 procent energie.

Těch zbývajících 75 procent energie, kterou svaly produkují, se vytrácí ve formě horka, což zvyšuje tělesnou teplotu. Pokud teplota v těle překročí 40 stupňů, může to být nebezpečné, a tak se organismus snaží teplotu držet na 37 stupních.

Jedním způsobem, jak zabránit tělesné teplotě ve stoupání, je dostat do kůže víc krve, což může u některých jedinců vyvolat při větší zátěži zarudlou tvář. Pokud navíc cvičíte v horkém prostředí, rozdíl mezi tělesnou teplotou a pokojovou teplotou je malý a srdce se musí víc snažit, aby do pokožky dostalo více krve.

Další cestou, jak se tělo zbavuje nadměrného horka, je, že zahřívá pot do bodu, kdy se vypařuje, a pot sebou přirozeně odvádí i teplo, které se vypaří do vzduchu. Pocením můžete každou hodinu přijít až o dva litry vody.

hot joga
Jóga ve vyhřívaných studiích je dnes oblíbená, ale je našemu zdraví i prospěšná? (Flickr/Bikram Hot Yoga)

Protože při cvičení ve vyhřívaných místnostech se víc potíte, je důležité doplňovat tekutinu, o kterou jste přišli. Jinak vám zhoustne krev, a to vede k ještě větší zátěži pro srdce.

Jak tedy vidíme, oba dva způsoby, jak udržet tělesnou teplotu pod 40ti stupni, zvyšují zátěž na srdce, proto je důležité si uvědomit, že kardio trénink je v horkém prostředí ještě náročnější a také se snižuje výdrž.

Cvičení v horkém prostředí může být dobré při krátkodobých činnostech, kde je třeba silných svalových kontrakcí. Někteří lidé jsou rovněž názoru, že horké prostředí je vhodné pro nenáročná cvičení typu jógy, protože zvýšená teplota během cvičení více zatěžuje srdce a spaluje se tak více kalorií.

Nový koronavirus a nemoc COVID-19: Co o nich víme? (Epoch Times)

Ovšem je třeba podotknout, že výzkum Central Michigan University tuto kalorickou teorii vyvrací. Podle něj je spalování kalorií při józe stejné jak při 20, tak při 35 stupních.

Zvýšená teplota svalstva může vést k nárůstu flexibility a snížit riziko zranění, ale horké prostředí nemusí ještě znamenat, že samotné svaly budou vykazovat vyšší teplotu.

Pravidelné cvičení v horkém prostředí může pomoci ke zvýšení výdrže v horku, ale z hlediska celkového zdraví a kondice zřejmě nepřináší nic navíc.

Cvičení v zimě

Když cvičíte v chladném prostředí, vaše tělo je teplejší než okolní prostředí a lehce se zbavuje horka produkovaného svaly během zátěže. Vaše tělesná teplota se díky tomu nezvyšuje ani během delšího cvičení a výkon při kardio zátěži bude tudíž obvykle lepší za chladných dnů.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k našemu Newsletteru.

Vědci z University of Aberdeen zjistili, že člověk má nejlepší výdrž při teplotě kolem 10 stupňů Celsia (ve srovnání se 4, 21 a 31 stupni).

cviceni v zime
Cvičení v zimě. Ilustr. záběr. (Pixabay)

Jenže když je příliš chladno, teplo, které vaše svalstvo vytváří, nestačí k tomu, aby udrželo tělesnou teplotu na základním bodě 37 stupňů. Tělo se dokáže s extrémní zimou vypořádat, například tím, že se člověk třese.

Třesení se zimou je vlastně proces, kdy se svaly stahují, čímž vzniká teplo. Ale tak jako i u jiných svalových kontrakcí, i třes si vyžaduje nějakou tu energii a spaluje kalorie, takže v chladu i v klidu spálíte víc kalorií než při normálních teplotách.

Další metodou, jak se tělo vypořádává se zimou, je použít k výrobě tepla tuk. Vědci z USA dokázali, že opakované cvičení v chladném prostředí zvyšuje množství „hnědého tuku“ v těle. Hnědému tuku se říká také „dobrý tuk“, protože spaluje kalorie.

Jak třesení se zimou, tak spalování tuku spotřebovává kalorie a začínají se vynořovat studia, kde se cvičí při sedmi stupních Celsia. Údajně to má zájemcům pomoci snižovat váhu.

Vědci ze Španělska zjistili, že pobyt ve velmi chladném prostředí může zvýšit výdej energie až o 30 procent (za 24 hodin je úbytek až 500 kalorií). To znamená, že pobyt v chladu může pomoci k rychlejšímu úbytku váhy, nicméně při hodinovém cvičení v chladném prostředí je účinek opravdu malý a mrznout při cvičení také není příliš příjemné.

Pokud vám tedy jde o posílení svalové hmoty, cvičit v chladu vám zřejmě nepomůže. Svaly pracují nejlépe v horku, a když se ochladí, snižuje se síla, kterou svaly disponují. Rovněž panuje větší riziko zranění, i když tomu se lze vyhnout správným rozehřátím.

Shrnutí

O něco málo víc kalorií, které se v extrémním prostředí, ať již teplém či chladném, spálí, může částečně pomoci k úbytku hmotnosti, ale tato výhoda může být znevážena zvýšenými zdravotními riziky a snížením výkonu.

Klíčem k dobrému zdraví je věnovat se týdně fyzické činnosti po dobu alespoň 150 minut, a to bez ohledu na okolní teplotu.

Lindsay Bottomsová přednáší cvičební fyziologii na University of Hertfordshire ve Velké Británii a  Daniel Muniz je docentem cvičební fyziologie na University of Hertfordshire. Tento článek byl původně publikován na portále The Conversation.

Přeloženo z původního článku newyorské edice The Epoch Times.