U lidí, kteří pravidelně cvičí, je pravděpodobnější, že se také budou zdravěji stravovat.
Vědci letos zkoumali 2680 mladých dospělých, kteří pravidelně necvičili ani nedodržovali žádný speciální jídelníček. Po několikatýdenním cvičení došlo k situaci, kdy se jedinci, kteří se dříve příliš nepohybovali, začali více přiklánět ke zdravější stravě v podobě libového masa, zeleniny a ovoce.
Zároveň se u nich snížila spotřeba smažených jídel, přislazovaných nápojů a dalších nezdravých potravin.
Přestože vědci účastníkům výzkumu řekli, aby stravu nijak výrazněji neměnili, tito lidé to udělali sami i tak. Proč?
Tato studie sice mechanismy skrývající se za změnami ve stravování nezkoumala, nicméně některé předchozí studie ukazují, že nenáročné cvičení může zvýšit hladinu dopaminu, což pak vede ke snížení chuti na vysoce tučné pokrmy.
Dřívější studie rovněž ukazují vztah mezi intenzitou cvičení a množstvím hormonů, které v těle regulují chuť.
„Proces zvyšování fyzické aktivity může ovlivnit stravovací návyky. Jedním z důvodů, proč je třeba podporovat cvičení, je, že to vytváří zdravé návyky i v jiných oblastech a tato kombinace je velmi silná,” uvádí Molly Brayová, autorka studie a vedoucí katedry nutričních věd na University of Texas ve Spojených státech amerických.
Studie zkoumala osoby ve věku od 18 do 35 let, tedy v období, které je pro vytváření zdravých návyků nesmírně důležité.
Během studií na škole je snadné přibrat a u někoho, kdo má ve věku 20-22 mírnou či středně velkou nadváhu, je větší riziko, že bude obézní později.
„Spousta lidí z té studie ani nevědělo, že v sobě mají takového aktivního, zdravého člověka. Někteří si mysleli, že jejich velikost nejde změnit. Pro mnohé z těchto mladých jedinců je to poprvé v jejich životě, kdy si vybírají, co budou jíst a kdy budou cvičit,“ uvedla Brayová.
Průběh studie
Účastníci výzkumu, kteří na začátku studie uváděli, že cvičí méně než 30 minut za týden, se začali věnovat 30minutovému cvičení třikrát týdně po dobu 15 týdnů a dostali instrukce, aby neměnili jídelníček.
Tito lidé nosili snímač srdeční činnosti a cvičení bylo uzpůsobeno tak, aby zatížilo srdce na 65-85 procent maximálního srdečního typu jedince podle jeho věkové skupiny a pohlaví.
Třicetiminutovému cvičení předcházelo pětiminutové rozehřátí a pětiminutové zklidnění. Co se týče forem cvičení, zkoumané osoby si mohly zvolit mezi rotopedem, běžeckým pásem nebo šlapacím strojem.
Ke studii přispěli vědci z University of Texas, Michigan State University a University of Alabama a byla publikována v International Journal of Obesity. Výzkum byl financován americkým Národním ústavem pro cukrovku, choroby zažívacího traktu a onemocnění ledvin.
Tento článek byl původně otištěn Texaskou univerzitou v Austinu a znovu publikován na těchto stránkách v rámci Creative Commons License 4.0.
