Západní firmy dovážejí do Číny 90 % vybavení k transplantacím, říká nová analytická zpráva českého nevládního Institutu pro výzkum zločinů komunismu (IRCC) nazvaná Ekonomika odběru orgánů v Číně.
Zpráva vznikla jako doplňující analýza v rámci mezinárodního vyšetřování [1] v oblasti čínské transplantační chirurgie, která byla opakovaně obviněna ze zneužívání politických vězňů k orgánovým transplantacím.
„Krátce poté, co jsme zprávu zveřejnili, proběhl útok na naši webovou stránku,“ říká současný analytik IRCC Pavel Porubiak. „Spadla hlavní webová stránka, kterou už nebylo možné obnovit. Museli jsme přejít na bezpečnější hosting, který bude naše data průběžně chránit a stránky budeme znovu vytvářet.“
Zpráva se zaměřuje na celkem tři oblasti. Import transplantačního vybavení ze Západu do Číny, transplantační turistiku do Číny a účast západních lékařů na zprostředkování transplantací.
„Prakticky všechny známé firmy podporují svými přístroji tamní transplantace. Čína je importuje ve velkém,“ uvádí zpráva. Jedná se konkrétně o farmaceutické firmy, firmy z oblasti prezervace orgánů (např. uchování chladem), ale i s lékařskými roboty, s diagnostikou a mnohé další. Jejich tržby v Číně podle zprávy rostou až do řádu miliard dolarů ročně.
Transplantační turistika do Číny
Transplantační turisté proudí do Číny z Nizozemí, Velké Británie, Ameriky, Kanady, Austrálie, Egyptu, Singapuru a dalších zemí světa.
Zpráva uvádí, že mnohdy analytici narazili na lékařskou studii, která poukazuje na několik desítek pacientů, kteří vycestovali do Číny z jednoho konkrétního transplantačního centra během několika málo let. Z čehož lze vyvodit, že si zprostředkovatelé transplantací v Číně našli cestu do transplantačního centra, kde jim lékař (nebo více lékařů) vycházejí vstříc.
Podobných případů našli analytici v různých zemích desítky.
Podivné rozdíly v číslech
Pojďme se podívat na další vyšetřovací zprávy, které předcházely analýze české IRCC.
Zatímco zahraniční experti ve zprávě z roku 2016 napočítali po celé Číně více než 700 transplantačních center, čínské úřady podle zprávy oficiálně udávají počet pouhých 169 center.
Expertní vyšetřovací zpráva spočítala minimální množství ročně prováděných transplantací na 60 tisíc, ale čínské úřady uvádějí oficiální číslo o 50 tisíc transplantací nižší – pouhých 10 tisíc.
Desítky tisíc anonymních „dárců“
Otázky, které se snaží výzkumníci rozřešit již od roku 2006, zní: Kdo je dárcem tak velkého množství orgánů? Jak mohou čínská transplantační centra dodávat orgány za tak krátké časové období (14 dní)? Proč čínský režim zatajuje množství prováděných transplantací a neprovozuje průhledný dárcovský systém?
Odpověď na první z otázek je již téměř jasná. Dobrovolných dárců je v Číně minimum. Čínský režim přiznal, že využívá popravené vězně jak zdroj orgánů, ale množství poprav a jejich právní okolnosti by umožnili pouze řádově několik stovek transplantací ročně.
Na stopu hlavní skupiny dárců přivedli vyšetřovatele výpovědi bývalých vězňů z různých skupin a částí Číny, kteří nezávisle na sobě shodně uvádějí, že ve vězení podstoupili podrobné zdravotní testy.
Do těchto skupin patří zejména následovníci meditační praxe Falun Gong, křesťané, Ujgurové a Tibeťané. Z těchto skupin byly zaznamenány výpovědi o tom, že je ve vězeňském systému vodili ve skupinách ke zdravotní prohlídce, přestože si nikdo z nich nestěžoval na zdravotní problémy.
S těmito lidmi také bylo často bezohledně zacházeno a byli zatčeni na základě jejich víry nebo etnické příslušnosti.
Dochází tedy k otázkám, proč čínský režim tyto skupiny nejprve tvrdě pronásleduje a internuje ve vězeňském systému a poté vynakládá nemalé finance na zkoumání jejich fyzického stavu. Proč jim odebírá velké množství krve, aplikuje elektrokardiogram, svítí do očí a provádí prohlídky břišní dutiny a podobně.
Experti docházejí k závěru, že právě tímto způsobem vzniká masivní seznam potenciálních „nedobrovolných dárců“ orgánů, což vysvětluje jak zdroje velkého množství transplantovaných orgánů, tak krátké časové lhůty pro nalezení vhodného orgánu.
Popravy na objednávku
Další podivností čínského transplantačního průmyslu jsou předem naplánované transplantace. Jeden z takových případů nastartoval masivní změny v izraelském zdravotnictví, když chirurg Jacob Lavee vyslechl svého pacienta, který mu oznámil, že má v Číně naplánovanou transplantaci srdce. Chirurg se přirozeně podivoval nad tím, jak může pacient vědět, kdy dárce srdce zemře. Ale pacient do Číny skutečně odcestoval a vrátil se zpět s novým orgánem.
Lavee začal celou věc blíže zkoumat a jeho výzkum podnítil další doktory, aby věnovali větší pozornost činnosti čínského transplantačního průmyslu a odstartovali legislativní změny. Izrael se tak stal v roce 2006 první zemí na světě, která zakázala transplantační turistiku do Číny a nákup a prodej orgánů. Po Izraeli následovaly také další státy.
Zákonné úpravy reagující na případy zneužívání transplantační chirurgie v Číně přijali například Španělsko (2013), Tchaj-wan (2015), Itálie (2016) a další země. V poslední době o přijetí podobné legislativy jednají také Kanada, Austrálie, Belgie, Velká Británie nebo Česká republika.
Vědí západní lékaři o všem, co se děje?
Zpráva české nevládní organizace shrnuje neoficiální cesty, které se používají v různých zemích, a které umožňují pacientům obcházet západní lékaře. „V několika případech se západním lékařům podařilo například zjistit, že rodina nejprve hledala řešení v Číně a až poté oficiální cestu,“ uvádí zpráva.
Informace, které západní lékaři o transplantačních turistech mají, vycházejí často ze zkoumání úzkých kritérií. Například „nepočítají pacienty, kteří se k cestě do Číny sami nechtěli přiznat a při opuštění čekací listiny uvedli jako důvod -ostatní-, či něco jiného,“ uvádí zpráva IRCC.
Související články:
Zmizela v zadržovacím centru, její manžel se obává, že ji zabili pro její orgány
Experti vyzývají OSN, aby vyšetřila zabíjení náboženských disidentů v Číně pro jejich orgány
Podílí se západní lékaři na transplantačním turismu do Číny?
V článku dříve zmiňované případy vycestování pacientů z několika desítek center během kratšího časového období ukazují, že v zemích, kde pacienti průkazně do Číny cestují, musejí lékaři vědět o tisících až několika desítkách tisíc případů, a pokud by data byla systematicky shromažďována, bylo by možné se dopočítat zcela určitých čísel.
Lékaři v Kanadě zaznamenali, že dokonce i pacienty, kteří čekají na orgán, někdo telefonicky kontaktoval s nabídkou orgánů. To znamená, že zprostředkovatel na druhém konci telefonu se musel od někoho uvnitř systému dozvědět, že tento člověk je čekatelem na orgán a najít na něj telefonní kontakt.
Studie nizozemské lékařky, zmiňovaná ve zprávě, dokládá, že se v transplantačním průmyslu pohybují brokeři (prodejci a zprostředkovatelé) – včetně těch, kteří nabízejí cesty do Číny. Ti nutně musejí mít nějaký přístup do databáze čekatelů či žadatelů o orgán. Takové informace jsou ale zpravidla důvěrné a podléhají lékařskému tajemství. Bez spolupráce s lékaři by podle zprávy bylo pro brokery obtížné zjistit konkrétní jména a telefonní čísla čekatelů.
„Zákonitě tak někteří západní lékaři musí mít již delší dobu k dispozici kompromitující informace vůči transplantačnímu odvětví v Číně,“ uvádí zpráva.
A jak je na tom ČR?
V pobočkách západních firem, které dodávají lékařské produkty do Číny, jsou zaměstnáni také lidé z České republiky. Transplantační turismus může z ČR snadno probíhat přes neoficiální cesty mimo dohled lékařů, kteří by tyto případy mohli sledovat a oficiálně zaznamenávat. „Situace firem nasvědčuje tomu, že Čína nás nepřímo vtáhla do svého černého byznysu a jakákoli pasivita mu umožňuje růst,“ uvádí zpráva IRCC.
Vzhledem k tomu, že se západní firmy podílejí na chodu čínského transplantačního průmyslu a podle zprávy importují do Číny více než 90 % využívaného vybavení, mohly by právě tyto firmy vyvíjet podstatný tlak na čínský systém, aby zavedl průhledný dárcovský systém a přizpůsobil se západním etickým standardům.
Poznámky: [1] – záznamy z prováděných vyšetřování.
Vyšetřovací zpráva Bloody Harvest – Revised Report into Allegations of Organ Harvesting of Falun Gong Practitioners in China / David Kilgour and David Matas (2007). On-line (anglicky) On-line (česky)
Vyšetřovací zpráva Bloody Harvest / Slaughter – An Update / Kilgour, Matas, Gutmann (2016). On-line (anglicky)
Terénní výzkum: Jatka – Masové vraždy, odebírání orgánů a čínské řešení problému s disidenty, Ethan Gutmann (nakl. C-press, 2015). On-line (česky)
WOIPFG: Nevládní organizace zaměřující se na vyšetřování trestné činnosti všech institucí, organizací a jednotlivců, kteří se podílejí na represivní kampani čínského režimu vedené proti duchovnímu hnutí Falun Gong v Číně. On-line (anglicky)
ETAC: The International Coalition to End Transplant Abuse in China je koalicí právníků, akademiků, etiků a lékařských profesionálů, výzkumníků, badatelů a lidskoprávních advokátů, která se zasazuje o ukončení násilného odebírání orgánů v Číně. On-line (anglicky)
COHRC: Cina Organ Harvest Research Center je nezisková organizace, která provádí a prezentuje výzkum zneužívání transplantátů v Číně, včetně zabíjení vězňů svědomí pro orgány. On-line (anglicky)
China Tribunal: Mezinárodní tribunál zasedající v Londýně prováděl několikaměsíční šetření, vypovídalo více než padesát svědků, vědců, zdravotních profesionálů, novinářů a přeživších. 17. června 2019 vydal závěrečnou zprávu. On-line (anglicky)