Dnes žiji zdravý a šťastný život. Podnikám, učím své tři děti doma a o víkendech chodím na procházky se svými psy. Nikdy byste neřekli, že jsem před šesti lety málem zemřela na pokročilé stadium autoimunitního onemocnění.
V roce 2015, ještě ve svých třiceti letech, mi byla diagnostikována revmatoidní artritida. Doprovázelo ji ochabování svalů, otrava arzenem, syndrom propustného střeva a nedostatek 15 živin. Každý den jsem užívala vitamínové a minerální doplňky, přesto byly nedostatky živin tak závažné, že jsem byla na hranici pelagry a beri-beri. Obě tyto nemoci mohou vést k úmrtí a obě byly ve Spojených státech vymýceny v polovině 20. století.
Moje nemoc nevznikla ze dne na den. Probíhala celý můj život, od doby, kdy jsem byla v děloze. Ale zjevné příznaky se začaly projevovat až v mých dvaceti letech gastrointestinálními problémy. Během 20 minut po jídle jsem často vypadala jako v pátém měsíci těhotenství! Zdálo se, že to nemá žádný důvod ani souvislost. Jeden den jsem mohla sníst pizzu ze své oblíbené restaurace a cítila jsem se dobře. Další týden jsem si objednala stejnou pizzu ze stejné restaurace a byla jsem nafouklá a ochromená bolestí.
Nejprve jsem vyhledala pomoc u západního lékaře, který mi diagnostikoval syndrom dráždivého tračníku (IBS) a předepsal mi Tagamet. Bylo mi teprve dvacet a nechtěla jsem se stát závislou na léku na předpis, zvláště když jsem věděla, že neřeší hlavní příčinu, pouze maskuje příznaky.
Následně jsem si nechala vypracovat druhý názor, třetí a čtvrtý. Nakonec jsem navštívila tolik lékařů a podstoupila tolik vyšetření, že jsem to přestala počítat. Podstoupila jsem tři kolonoskopie, dvě sigmoidoskopie, dechové testy, testy moči, fekální testy, krevní testy, a dokonce i průzkumnou operaci. Nikdo však neměl žádné odpovědi.
Mezitím se počet i závažnost mých příznaků stále zvyšovaly. Objevily se:
- nevolnost
- zatemněná myl
- chronická únava
- chronické infekce dutin
- náchylnost k nachlazení a chřipce a dlouhé zotavování
- ledvinové kameny
- nádorové onemocnění
- vypadávání vlasů
- přecitlivělost na potraviny
- 5 potratů
Celkem 20 let jsem vyhledávala lékařské rady západních doktorů. Nikdo nevěděl, co je špatně. Věděla jsem, že to souvisí se stravou, ale lékaři mi nevěřili. Poslední odborník mi dokonce řekl, že příznaky jsou v mé hlavě. Tehdy jsem si uvědomila, že pokud mám mít nějakou šanci na uzdravení, musím najít jinou cestu.
Hledání příčiny
V důsledku toho se ze mě i manžela stali detektivové. Po prozkoumání vědecké literatury jsme dospěli k teorii, že mám „propustná střeva“, která jsou vyvolána lepkem a umělými chemikáliemi, jako jsou GMO, pesticidy a herbicidy. Následně jsem přešla na zcela organickou, bezlepkovou stravu.
Kromě toho jsem ve snaze vyléčit poškození zažívacího traktu způsobené těmito chemikáliemi vyzkoušela mnoho dietních přístupů – paleo, protikvasinková dieta, syndrom střeva a psychologie (GAPS). S každou dietou jsem se zpočátku cítila lépe, ale krátce nato se to zase zhoršilo. Ve skutečnosti jsem byla čím dál víc nemocná, a i moje citlivost na potraviny se zvyšovala. Nakonec se seznam potravin, které jsem mohla jíst, zúžil na půl listu papíru. Z potravin, které považujeme za zdravé, jako jsou jablka a banány, mi bylo špatně.
V této fázi mé cesty k uzdravení jsem vařila všechno od základu, jedla jenom bio a nikdy jsem nechodila na jídlo ven. Bez ohledu na to se objevil nový příznak: mírná bolest svalů. Ta se mi bez zjevného důvodu stěhovala po celém těle a doprovázela ji extrémní únava. Krátce nato jsem dosáhla bodu zlomu. V roce 2015 dostala chřipku celá moje rodina. Oni se během dvou dnů uzdravili, ale já jsem skončila na pohotovosti. Odtud to se mnou šlo rychle z kopce.
Na svém dně jsem většinu času trávila ležením na podlaze svíjejíc se v bolestech. Byla jsem příliš slabá na to, abych bez zadýchání vyšla schody, a příliš unavená na to, abych vydržela po obědě stát, než umyji nádobí. Některé dny mě tělo bolelo tak silně, že jsem nedokázala ani obejmout rukou hrnek, když jsem pila vodu.
Brzy se mi začalo špatně dýchat. Při každém nádechu jsem měla pocit, že mi prasknou žebra. Když jsem žvýkala jídlo, bolely mě zuby, jako by mi měly vypadnout. Navíc se u mě začalo projevovat ochabování svalů, jaké se vyskytuje u pacientů s rakovinou. Za měsíc jsem zhubla 15 kilo, přestože jsem jedla téměř neustále.
Poprvé za téměř 20 let jsem měla strach. S manželem jsme věděli, že pokud neuděláme něco drastického, nedožiji se toho, že děti vyrostou a vystudují střední školu nebo se ožení. Odevzdala jsem se tedy Bohu, který mi ukázal jinou cestu.
Dnes, téměř o šest let později, jsem stále bez nemoci a nemám žádné bolesti. Ve skutečnosti jsem před 11 měsíci, ve svých 45 letech, porodila zdravou devítikilovou holčičku! Jak jsem se tedy dostala od svíjení se v bolestech na podlaze k tomu, že mám více energie než kdykoli předtím v životě?
Převzala jsem plnou zodpovědnost za své zdraví, což mi dodalo sílu. Uvědomila jsem si, že pokud jsem si svými rozhodnutími přivodila nemoc, mohu se svými rozhodnutími také uzdravit.
Následně jsem začala studovat, jak zvrátit nemoc. Začala jsem s potravinami. Místo abych slepě důvěřovala potravinám v našich obchodech, restauracích a řetězcích rychlého občerstvení, zkoumala jsem, co v potravinách skutečně je a jak se to tam dostalo. To, co jsem se dozvěděla, mělo tak zásadní vliv na mé zdraví, že jsem o svých zjištěních rozhodla napsal knihu (Ruce pryč od mého jídla, Hands Off My Food), aby to věděl celý svět.
Také jsem vyslechla stovky hodin špičkových zdravotnických summitů, které posouvají hranice našeho chápání nemocí. Nakonec jsem si všimla jistého vzorce: lékaři, kteří úspěšně pomáhali svým pacientům dosáhnout „remise“, používali mnoho stejných základních kroků.
Zkombinovala jsem všechny tyto kroky do praktičtější podoby a vytvořila svou vlastní metodu pro zvrácení nemoci. V podstatě jsem vytvořil Cestovní mapu uzdravení, která se skládá ze čtyř cílů:
Eliminovat
Musíte odstranit fyzické spouštěče, které ve vašem těle vytvářejí nerovnováhu. Existuje mnoho možných fyzických spouštěčů a každý má svůj jedinečný soubor. Například jsem ze svého jídelníčku vyřadila nejčastější potravinové spouštěče, mezi které patří: obiloviny, mléčné výrobky a cukr. Byla jsem také citlivá na kuřecí maso a bobkový list.
Kromě toho jsem se zabývala spouštěči z okolního prostředí, které mi způsobovaly nemoci, jako jsou umělá elektromagnetická pole a toxické chemikálie, které se skrývají v prostředcích osobní hygieny a čisticích prostředcích. Zbavila jsem své tělo také nadbytečných těžkých kovů.
Doplnit
Musíte doplnit veškeré nerovnováhy mikroživin a také nerovnováhy ve svém mikrobiomu. Vybudování silného mikrobiomu je nezbytné pro úplné uzdravení. Svůj mikrobiom jsem si vybudovala pomocí mnoha různých strategií, například tím, že jsem nejedla sterilované potraviny (většina potravin v obchodě je nějakým způsobem sterilovaná) a denně jsem konzumoval fermentované potraviny, prebiotika a koření.
Mysl a tělo jsem doplňovala i jinými způsoby, například hlubokým dýcháním během dne a pobytem v přírodě.
Napravit
Musíte napravit všechna poškození, která existují v trávicím traktu a dalších tkáních. Naštěstí k opravě dochází přirozeně, pakliže vytvoříte léčivé prostředí. To znamená snížit stres, odstranit fyzické spouštěče a napravit nerovnováhu živin.
Obnovit
Musíte obnovit svou fyzičku tím, že do svého denního režimu zařadíte pohyb odpovídající vaší současné úrovni kondice. Při chronickém onemocnění je navíc běžné, že ztratíte důvěru ve své tělo. Je však velmi důležité tento vztah obnovit, abyste mohli začít naslouchat svému tělu a pracovat s ním, nikoli proti němu.
Tento protokol pro zvrácení nemoci jsem si vyzkoušela sama na sobě a fungoval. S boží pomocí se mi podařilo nemoc zvrátit bez použití léků. Ve skutečnosti bylo mé uzdravení rychlé. Za tři dny jsem se zvedla z podlahy. Během tří měsíců téměř všechny bolesti zmizely. A během jednoho roku jsem v těle necítila žádné bolesti ani známky nemoci. Autoimunitní onemocnění zmizelo a západní lékaři prohlásili, že jsem v „remisi“.
Ale to není konec příběhu. Příští týden se s vámi podělím o to, jak jsem překonala „remisi“ a dosáhla úplného uzdravení.
Dr. Sina McCulloughová je autorkou několika knih o chronických a autoimunitních onemocněních a o stravování. Získala doktorát z nutriční vědy na University California-Davis, je zdatná bylinkářka, certifikovaná odbornice Společnosti pro bezlepkovou dietu a matka tří dětí, které sama vzdělává doma.
Originální článek zde.
