Muzikoterapie nabízí šetrnou, účinnou a výzkumy podloženou léčbu řady různých onemocnění.

Miluji hudbu, zejména pak starý dobrý jazz, například v podání Herbieho Hancocka nebo Harveyho Masona. Právě tito dva mi pomohli zvládnout celonoční přípravu na zkoušky během studia medicíny. O mnoho let později jsem jim dokonce mohl osobně poděkovat.

Hudba má nad námi moc, kterou si většina lidí nikdy neuvědomí. Podle názoru Aristotela hudba skutečně dokáže napodobit emoce a charakter člověka. Jako příklady uváděl laskavost, štěstí, hněv, smutek a statečnost. Apollón, řecký bůh hudby, byl také bohem slunečního světla a léčení. Ve starověkém Řecku se věřilo, že hudba má moc ovlivňovat myšlení a jednání lidí. Totéž lze říci i dnes.

Paní G.T. ke mně přišla s anamnézou chronické deprese. Bylo jí 41 let, užívala řadu antidepresiv a navštěvovala několik terapeutů. Chtěla vědět, zda by jí pomohlo nasazení hormonů. Nevadilo jí, že do menopauzy jí zbývá ještě asi 10 let. Hormony nebyly jejím problémem – ani jeho řešením.

Náhodou jsem právě četl o využití muzikoterapie při léčbě deprese a mnoha dalších onemocnění. G. T. to chtěla vyzkoušet. Trvalo to několik měsíců, ale díky muzikoterapii se jí nesmírně ulevilo a její deprese se výrazně zlepšila. Změnilo jí to život.

Podle Platóna mají různé hudební nástroje odlišné účinky na emoce. Dává to stejný smysl dnes jako tehdy. Muzikoterapie urazila dlouhou cestu, ale stále se ještě musí učit. Národní zdravotní instituty (NIH) v USA svolaly v lednu 2017 seminář známý jako iniciativa Sound Health, aby se naučily více.

„Současné výsledky výzkumu naznačují, že klíčovou oblastí pro zpracování mnoha jedinečných zvukových vlastností hudby, jako jsou výška tónu, rytmus a harmonické struktury, je senzorická kůra mozku, ačkoli k úplnému pochopení nervových korelátů poslechu hudby a jejího zpracování je třeba prozkoumat ještě mnohem více,“ napsali vědci.

Z toho vyplývá, že hudba má schopnost pomáhat lidem účinněji usměrňovat prožitky a vyrovnávat se s nimi. Muzikoterapie se v současné době používá při léčbě chronické bolesti, posttraumatické stresové poruchy, Parkinsonovy choroby, mrtvice, závislosti, autismu, demence a mnoha dalších nemocí a stavů.

Zpěvák, klavírista a hudební skladatel Ray Charles jednou řekl: „Hudba je mocná. Při jejím poslechu mohou být lidé ovlivněni. Mohou na ni reagovat.“ Díky hudbě si můžeme osvěžit paměť nebo se „naladit“ téměř na cokoli. Ne bez důvodu tančíme v nočním klubu na vysokofrekvenční, hluboce rezonující a rychlou hudbu, ale v obchodě s potravinami nám hraje tichá a klidná hudba.

Hudba má schopnost pomáhat lidem a účinněji usměrňovat prožitky a vyrovnávat se s nimi. (Cottonbro | Pexels)

Hudba je využití zvukových vln k navození příjemného (doufejme) zážitku. Zvukové vlny se využívají také v medicíně, například ultrazvuk nebo vysokofrekvenční zvukové vlny v terapii při léčbě některých nádorů. Jehuda Menuhim, legendární houslista a dirigent klasické hudby, popsal hudbu jako „prostředek komunikace, který je mnohem silnější než slova, daleko bezprostřednější a mnohem účinnější“.

Muzikoterapie může být velmi užitečná i pro děti s autismem. Terapeuti musí najít takovou hudební formu, která dítě zaujme. Mezi našimi mozkovými vlnami a vlnami, které přenášejí zvuk hudby, existuje symetrie. Úspěšná muzikoterapie u dětí s autismem zahrnuje zlepšení sociálního chování, zvýšení pozornosti, zlepšení vokalizace a komunikačních dovedností a snížení úzkosti, uvádí systémový přehled výzkumu muzikoterapie „Hudba jako terapeutická intervence u autistů“, publikovaný v časopise Therapeutic Recreation Journal v roce 2015. (zdroj)

Muzikoterapie se používá i jako součást integrovaného přístupu k léčbě závislostí. Správná hudba může aktivovat dopaminergní dráhy podobně jako některé nelegální drogy. To může snížit touhu po drogách a zlepšit náladu jedince. Hudba jako zvuková vlna může také zklidnit parasympatický nervový systém, což pak může podpořit relaxaci a snížit úzkost. Zajímavá je poznámka, že je třeba provést úplnou „hudební anamnézu“, protože některá hudba může vyvolat paměťovou reakci, což je kontraproduktivní.

Zajímavé využití muzikoterapie je na novorozenecké jednotce intenzivní péče. Cílem je pokusit se zmírnit bolestivé prožitky předčasně narozených dětí, ale i rodičů a pečovatelů. Nejedná se o pouhé vystavení hudbě, ale o kalibrovanou a individualizovanou muzikoterapii využívající zvukové vzory se známými fyziologickými a nervovými reakcemi.

„Muzikoterapie může být atraktivním doplňkem nebo alternativou k lékařské léčbě, pokud jde o dlouhodobé účinky opakovaného stresu a bolesti na vyvíjející se mozek,“ uvádí studie z roku 2018 publikovaná v časopise Developmental Medicine and Child Neurology. (zdroj)

Díky tomu, že dnes máme na dosah ruky dostupné technologie, máme k dispozici nové a účinné způsoby, jak z hudební terapie těžit. GOMO Music je on-line služba, která má dokonalý slogan: „Pomocí zvuku zlepšíte své zdraví, náladu, potlačíte bolest a zlepšíte svou mysl.“ GOMO Music a další podobné služby dávají lidem po celém světě možnost využívat výhody muzikoterapie snadno pomocí aplikace.

Každý máme jiný hudební vkus. Hodně to souvisí s tím, na jakém hudebním stylu jsme vyrůstali. Mám rád klasický jazz a takzvaný klezmer (starý východoevropský folklórní jazz). Na tom jsem vyrůstal a to mi zůstalo. Vyvolává to ve mně vzpomínky z dětství.

Nesmějte se, ale když jsem na operačním sále, mám rád i Toma Jonese, Muse, The Killers, Mumford & Sons a Deana Martina. Dostává mě to do správné nálady a snižuje napětí na operačním sále na minimum. Hudba je tak důležitou součástí našeho nitra a zdraví.

Jak slavně zpíval Bob Marley: „Na hudbě je jedna dobrá věc, když tě to zasáhne, tak necítíš žádnou bolest.“


Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložila J. B.