Tálibánský režim v Afghánistánu podepsal dohodu o těžbě ropy s čínskou společností Xinjiang Central Asia Petroleum and Gas Co (CAPEIC). Jde o první velkou dohodu s jinou zemí od roku 2021, kdy se Tálibán chopil vlády.
Podle smlouvy CAPEIC zainvestuje do těžby ropy v afghánské pánvi Amu Darja v prvním roce 150 milionů dolarů a dalších 540 milionů dolarů v následujících třech letech, uvedl mluvčí Tálibánu Zabihulláh Mudžáhid.
„V této smlouvě bude Islámský stát 20procentním partnerem a tento podíl se zvýší na 75 procent,“ uvedl ve čtvrtek v příspěvku na Twitteru.
Zabihulláh uvedl, že Číňané budou těžit ropu z oblasti o rozloze 4 500 km2 v provinciích Sar-e Pul, Džavzdžan a Fárjáb, přičemž denní objem těžby se postupně zvýší z 1 000 na 2 000 tun.
Dodal, že smlouva je uzavřena na 25 let a bude automaticky ukončena, jestliže společnost CAPEIC nesplní své hmotné závazky do jednoho roku.
Podle studie společnosti PetroChina z roku 2019 je Amu Darja největší pánví s výskytem plynu ve Střední Asii a třetí největší pánví na světě co do množství plynu, hned po západosibiřské pánvi a pánvi v Perském zálivu.
Oblast se nachází především v Turkmenistánu a Uzbekistánu a také v částech severního Afghánistánu a severovýchodního Íránu.
Od převzetí moci v roce 2021 neuznala Tálibán jako legitimní afghánskou vládu žádná země včetně Číny. Komunistický režim však s Tálibánem nadále udržuje úzké kontakty kvůli ekonomickým zájmům.
Odhaduje se, že Afghánistán disponuje nevyužitými zdroji v hodnotě více než 1 bilionu dolarů, což přitahuje zájem některých zahraničních investorů, ačkoli desetiletí nepokojů zabránila jejich významnějšímu využití.
Zveličená hrozba
I přestože čínský režim formálně Tálibán neuznal, dovolil mu ponechat si afghánské velvyslanectví v Pekingu a nabídl Afghánistánu humanitární pomoc. Analytici se domnívají, že dalším faktorem, který vede čínskou vládu k podpoře Tálibánu, je bezpečnost.
Jennifer Murtazashviliová, nerezidentní vědecká pracovnice v Carnegie Endowment for International Peace, ve své zprávě z roku 2022 píše, že Komunistická strana Číny se obává možného rozšíření islámského extremismu z Afghánistánu do Číny a oblasti Sin-ťiangu.
„Hlavní bezpečnostní obavou Číny je potenciální hrozba ze strany relativně malého Islámského hnutí Východního Turkestánu, skupiny, která usiluje o osvobození provincie Sin-ťiang a ujgurského lidu z područí čínské vlády,“ uvedla.
„Čína usiluje o to, aby byl Tálibán ochoten eliminovat ujgurské militantní skupiny působící uvnitř afghánského území. Je důležité zdůraznit, že Čína zveličuje hrozbu a zapojení Ujgurů do teroristických organizací.“
Dohoda s CAPEIC přišla den poté, co Tálibán uvedl, že jeho síly zabily při náletech osm členů ISIS, včetně těch, kteří byli minulý měsíc zodpovědní za útok na čínský hotel v Kábulu.
„Ačkoli obě strany naznačily, že v budoucnu dojde k významným investicím Číny v Afghánistánu, objevilo se jen málo podrobností. Je to proto, že bez zajištění bezpečnosti je pro Čínu jednoduše nemožné zabezpečit své vlastní lidi pracující v zemi,“ uvádí se ve zprávě.
Z anglického originálu přeložil Ondřej Horecký. Článek byl redakčně zkrácen.
