„Národní bezpečnostní strategie vydaná v prosinci 2022 jasně identifikuje, že Japonsko čelí trojité hrozbě,“ říká spolupracovník Hudsonova Institutu v rozhovoru s deníkem The Epoch Times. „Tyto výzvy jsou Čína, Severní Korea a Rusko.“
Pan Satoru Nagao s námi krátce pohovořil o současné strategii japonské vlády ohledně řešení bezpečnostní situace v Indo-Pacifiku.
„Pro Japonsko je Čína největší hrozba,“ říká Nagao. „Poprvé Japonsko vyslovilo myšlenku na vytvoření dialogu o bezpečnosti v Indo-Pacifiku ústy premiéra Šinzóa Abeho.“
Šinzó Abe podle expertů zahájil indo-pacifickou strategii v letech 2014 a 2016. „I když v té době nepoužil přímo slova jako Indo-Pacifik nebo QUAD, jeho strategie k tomu směřovala už tehdy,“ říká Nagao.
QUAD znamená čtyřstranný bezpečnostní dialog mezi Austrálií, USA, Japonskem a Indií. QUAD má přitom vytvořit spojenectví zemí k zachování „demokratického míru“ a reagovat na hospodářské a vojenské posilování asijských zemí, zejména Číny.
„QUAD je strategie, jak čelit Číně. Proč Japonsko prosadilo takovou strategii?“ ptá se Nagao. „Protože je to závažné. A jak závažné to je? Ukazuje to například čínská vojenská aktivita v roce 2011 okolo ostrovů Senkaku, kdy jejich vojenská plavidla překročila více než třistakrát hranice japonských vod, v roce 2018 už to bylo více než tisíckrát.“
V rámci QUADu začala Austrálie ve spojení s japonskými a americkými vojenskými silami pořádat v Indo-Pacifiku společná vojenská cvičení, aby demonstrovaly vůli bránit oblast před expanzí čínských vojenských sil.
Pověstný otec QUADu, japonský premiér Šinzó Abe, který se stal trnem v oku vedení Komunistické strany Číny v Pekingu, byl 8. července 2022 zavražděn při předvolebním projevu. Jeho indo-pacifická strategie bude podle expertů pravděpodobně ještě dlouho „utvářet svět“.
„Čína eskalovala vojenské aktivity okolo Japonska,“ uvádí Nagao. „Proto Japonsko začalo uvažovat o čínských aktivitách jako o hrozbě.“
Ve stejné době Čína podle Nagaa provokovala i další země včetně Indie, Tchajwanu, jižního Pacifiku a jinde.
Podle Nagaa jsou pro Japonsko dalšími varovnými signály zabírání Paracelských ostrovů v Jihočínském moři nebo iniciativa „Pásu a stezky“ neboli „nové Hedvábné stezky“, kterou čínský režim prezentuje jako finanční podporu, ale ve výsledku má za následek zabírání infrastruktury zahraničních zemí.
Například na Šrí-lance získala Čína tímto způsobem pronájem přístavu na dobu 99 let. „Devadesát devět let v čínštině znamená navždy. Je to stejné slovo,“ říká Nagao. „Toto je velmi ofenzivní infrastrukturní projekt.“
Podle Nagaa je třeba zabezpečit, aby byly dodržovány mezinárodní zákony, a protože má v současnosti Čína mnohem větší rozpočet než jiné menší země, je třeba hledat řešení. „Zatímco Čína navýšila armádní rozpočet o 76 %, USA zvýšily o deset,“ uvádí Nagao. „Pokud ale dojde k mezinárodní spolupráci, získají země jako Austrálie, Indie, Japonsko a USA společnou útočnou sílu, kterou Čína nemůže ignorovat.“
To má právě zabezpečit QUAD a vytvářet nový bezpečnostní rámec, kdy nejsou nastaveny pouze vztahy mezi USA a zeměmi, jako jsou Japonsko, Filipíny, Jižní Korea, Tchaj-wan atd., ale kdy začnou tyto jednotlivé země spolupracovat mezi sebou.
„Austrálie a Japonsko teď mezi sebou spolupracují a vytvořily nový bezpečností systém,“ vysvětluje Nagao a dodává, že snižovat bezpečnostní hrozbu Číny znamená také „nedávat čínskému režimu peníze a nebýt závislí na čínském trhu“.
Strategickou oblastí jsou podle Nagaa dodavatelské řetězce nebo výroba produktů pokročilých technologií. Zde by Japonsko nyní nemělo být závislé na Číně, míní Nagao.
Satoru Nagao v diskusi u kulatého stolu o bezpečnosti v Indo-Pacifiku uvedl, že čínský režim přistoupí k invazi na Tchaj-wan ve chvíli, když si bude jistý úspěchem invaze, a to bez ohledu na, to kdy taková situace nastane.
