Před čtrnácti lety napsala žena z Ohia biblický verš na nesprávné číslo. Muž na druhém konci místo toho, aby zprávu ignoroval, odpověděl, a teď jsou šťastnou osmičlennou rodinou.
„Myslím, že ten vztah na sto procent přichystal Bůh,“ řekla šestatřicetiletá Brenda Rivera Stearnsová deníku The Epoch Times. Brenda, která se narodila a vyrostla v Mexiku, se do Spojených států přestěhovala se svou matkou a třemi sestrami, když jí bylo 12 let. Po deseti letech života v Minnesotě se přestěhovala do Georgie, kde žila rok.
Během této doby podnikala 700 mil dlouhou cestu do Ohia, aby navštívila svou matku a mladší sestru. Právě na jedné z těchto cest se Brenda seznámila se sestřiným kamarádem a uložila si na něj kontakt do telefonního seznamu. V osudný den roku 2009 chtěla Brenda, která pracovala ve fotografickém studiu, poslat povzbudivou zprávu všem svým kontaktům včetně nového kontaktu, který si přidala, ale vyrušil ji hovor a rozhodla se zprávu uložit jako koncept.
„Ráno jsem neměla možnost ji odeslat. Byla jsem zaneprázdněná prací a na zprávu jsem úplně zapomněla. Když jsem později přišla domů a vzpomněla si, říkám si: ,Aha, tu zprávu jsem chtěla poslat. Teď už to udělám.‘“ A tak se rozhodla, že ji pošle.
K jejímu překvapení do 20 minut od odeslání přišla Brendě odpověď z nového čísla, ve které stálo: „Amen, kdo to je?“
Zmatená otázkou Brenda odpověděla, že je Roxyina sestra a že se setkaly při její návštěvě v Ohiu. Cizinec na druhém konci však řekl, že se s ní nikdy nesetkal, a dále se představil jako Isaiah Stearns.
Dodal: „Podle toho, co píšete, můžu říct, že máte ráda Boha. To je úžasné.“ To však nebylo všechno. Isaiah se právě ten samý den chystal přejít na nový telefonní tarif u telefonního operátora Verizon. Jenže, když se nyní 41letý muž řídil pokyny k nastavení telefonní sítě, Verizon mu oznámil, že došlo k chybě, a tak mu bylo určeno nové číslo, které nikdo z jeho rodiny neměl. Po dvaceti minutách nastavování čísla však obdržel textovou zprávu od Brendy.
„Myslím, že je zajímavé, že kdybych tu zprávu poslala ráno, nikdy by ji nedostal,“ říká Brenda a dodává: „A kdyby ten člověk, co mu pomáhal ve Verizonu, neměl nehodu s prvním číslem, myslím, že by ji také nikdy nedostal.“
Následující den se Isaiah rozhodl Brendě zavolat. Ta ho však ignorovala v domnění, že je to „divné“, protože už se mu omluvila za to, že mu nechtěně poslala zprávu. Nicméně tajně doufala, že jí nechá hlasovou schránku, a to také Isaiah udělal.
„Vzpomínám si, že v hlasové zprávě řekl něco jako: ,Ahoj, chtěl jsem ti jenom říct, že mě ta esemeska hodně povzbudila,‘“ vypráví Brenda.
Rozhodla se, že mu zavolá zpátky, protože jí jeho hlas připadal velmi uklidňující. Během prvního rozhovoru si sdělili něco ze své minulosti, vyměnili si profily na Facebooku a další informace. Dozvěděla se také, že Isaiah pochází z Ohia, a navrhla, že by se mohli sejít. Tím však konverzace neskončila. Nadále si psali a volali.
„Myslím, že protože jsme byli od sebe tak daleko… naše telefonické rozhovory byly velmi významné. Rychle jsme zjistili, že máme spoustu věcí společných, a já jsem měla pocit, že se do něj možná zamilovávám. Ale také jsem velmi váhala, protože jsem se s ním nikdy nesetkala,“ líčí žena.
Měsíc po náhodné esemesce se Brenda svěřila se svými pocity mamince, která jí navrhla, že by ho mohla jít „špehovat“. Místo toho Brenda domluvila sraz, na kterém se setká její matka, mladší sestra a Isaiah na obědě v Ohiu, zatímco ona byla v Georgii.
Během celé schůzky byla Brenda velmi nervózní. Všechny její obavy však odezněly poté, co jí máma zavolala a bez váhání mu dala jedenáct bodů z deseti a řekla Brendě: „Tohohle kluka si vezmeš.“ Brenda se tedy rozhodla, že si ho vezme.
Ujištěna maminkou, následovala své srdce a oba se do sebe rychle zamilovali. Brendina máma jí navrhla, aby pozvala Isaiaha, aby s nimi strávil Vánoce v Minnesotě, kde žila její starší sestra. Fotografické studio, ve kterém Brenda pracovala, jí však nemohlo poskytnout dovolenou, o kterou žádala, a tak se Brenda, která si slíbila, že bude každé Vánoce trávit s maminkou a sestrami, rozhodla ještě ten den dát v práci výpověď a přestěhovat se do Ohia.
Osobní setkání a svatba
V Ohiu zůstala u své matky s plánem vymyslet, co chce v životě dělat. Během pobytu se osobně poprvé potkala s Isaiahem, který bydlel v Daytonu asi hodinu cesty od jejich domu. „[Bylo] to velmi klidné, jen si vzpomínám, že jsem se s ním cítila velice dobře,” popisuje Brenda.
Zavázali se tedy, že svůj vztah oficiálně potvrdí. O tři měsíce později, na Valentýna 2010 Isaiah udělal další krok a požádal Brendu o ruku. O čtyři měsíce později, 27. června 2010, si manželé v kostele adventistů sedmého dne v Centreville, obklopeni blízkými přáteli a rodinou, dali ruku.
„Myslím, že je to zajímavé, protože to byl měsíc, kdy mi původně měla skončit nájemní smlouva, kdybych nedala výpověď v práci. Když se teď dívám zpátky, mám pocit, že se všechno seběhlo strašně rychle. Ale vzpomínám si, že v tu chvíli mi to přišlo správné. Nebylo to uspěchané,“ vypráví Brenda.
Přestože byl Isaiah naprostým opakem toho, co si u partnera představovala, měla ho ráda pro jeho základní hodnoty, přesvědčení a pro to, kým byl uvnitř. Zato ona bylo pro něj přesně tou osobou, jakou hledal.
Nesobeckost jako základní hodnota rodiny
Od začátku jejich vztahu ona i Isaiah, který pracuje pro vládu, věděli, že chtějí mít děti, a přivítali jich šest: Victoria, 12 let, Veronica, 10 let, Samuel, 9 let, Vanessa, 7 let, Benjamin, 4 roky, a Ezra, 1 rok.
Přestože je život velké rodiny velmi chaotický a rušný, Brenda říká, že je vděčná za to, že s manželem pracují jako tým. Přestože Isaiah pracuje na plný úvazek, pomáhá s domácími pracemi. Brenda, která své děti učí doma už šest let, je naučila, že jsou nedílnou součástí rodiny a že bez nich nemohou fungovat.
Rodina založená na víře začíná a končí den modlitbou a říká, že mají pocit, že Bůh je v jejich životě na 100 procent. Brenda se podělila o tajemství úspěšného manželství: „Nesobeckost, myslím, že toto slovo to opravdu vystihuje… nehledět na to, co bylo nejlepší nutně pro vás, ale co je nejlepší pro vás všechny, dávat druhé na první místo.“ Ve svém vztahu si považuje také otevřenou komunikaci, důvěru a lásku.
Když Brenda přemýšlí o svém vlastním seznámení, věří, že „se nemusíte opravdu snažit hledat lásku, láska si vás prostě najde. Láska je všude kolem nás.“
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
