Zdravotní názor
Držte si slupky, světové banány čelí šikmé ploše směrem k vyhynutí. Smrtící nepřítel v podobě panamské choroby široce pustoší oblíbené žluté ovoce. Tato houbová infekce způsobuje vadnutí, které banánovníky zbarví do černa a pošle je k zemi.
Jak se banány staly ovocem, které dnes jíme
Všimli jste si někdy, že banány nemají otravná semena? Dříve byly banány plné semínek. Když se však začaly komerčně pěstovat, byly selektivně vyšlechtěny a kultivovány tak, aby vznikly odrůdy bez semen. Tento proces postupně minimalizoval množství semen, až se v ovoci nevyskytovala prakticky žádná a neovlivňovala tak zážitek z konzumace.
Ročně se vyprodukuje asi 1 000 odrůd banánů v množství přes 100 milionů tun. Ale ty, které běžně najdeme v supermarketech, patří k jedinému druhu – Cavendish. Přeměna divokých banánů do podoby, kterou známe dnes, značně usnadnila jejich konzumaci. Přinesla však také několik problémů.
Například postupná eliminace semen u banánů vedla k tomu, že všechny dnešní banánovníky jsou sterilní, což znemožňuje jejich tradiční pěstování, podobně jako je tomu u jablek a pomerančů. Místo toho se řízky banánovníků sázejí přímo do země, aby vyrostly další stromy. Původně pravděpodobně existoval pouze jeden banánovník Cavendish, z něhož pocházejí všechny banány, které dnes konzumujeme. Další nevýhodou je nedostatečná genetická rozmanitost, která přispívá k rozvoji chorob.
Návrat banánovníkového zabijáka
Panamskou chorobu, nazývanou také vadnutí banánů, způsobuje spora houby, která se šíří z rostliny na rostlinu, což vede k silnému a nevratnému vadnutí. Po napadení kmen banánovníku postupně zčerná, zatímco listy zežloutnou, což nakonec vede k zániku rostliny.
Panamská choroba byla poprvé zaznamenána koncem 19. století a je velmi obtížné ji vymýtit. Spory mohou v půdě přežívat desítky let bez hostitele a v současné době není znám žádný lék.
V 60. letech 20. století choroba vážně postihla odrůdu banánů Gros Michel, která v té době představovala většinu komerčně prodávaných banánů. Jak se houbová infekce šířila po plantážích a kontinentech, banánovému průmyslu hrozil kolaps.
Naštěstí se jako náhrada objevila odrůda Cavendish, která vykazovala určitou odolnost vůči některým kmenům panamské choroby. Nicméně je nyní na vzestupu nový kmen známý jako Tropical Race 4 (TR4), který odrůdu Cavendish devastuje. TR4 se rozšířil nejen na různé kontinenty, ale má potenciál zasáhnout i několik variant banánů, včetně plantejnů. Stejně jako předchozí verze této choroby způsobuje TR4 nenapravitelné škody a představuje významnou hrozbu pro celý banánový průmysl.
Genetické změny mohou znamenat zkázu pro banány
Podobně jako u bezsemenných variant hroznů, pomerančů a melounů došlo u banánů ke genetickým úpravám, takže se jejich semena plně nevyvinou. Hlavní nevýhodou rostlin bez semen je jejich snížená genetická rozmanitost, což je činí zranitelnějšími vůči chorobám. Pokud se na bezsemenné ovocné farmě nakazí jedna rostlina, je ohrožena celá plantáž.
Banány, které dnes jíme, mají tři sady chromozomů namísto obvyklých dvou. Tomu se říká triploidie a jde o hlavní šlechtitelskou strategii používanou k produkci ovoce bez semen. Ačkoli je díky tomu plod odolný vůči patogenům a je trvanlivější, je zároveň neplodný, což znamená, že nemá životaschopná semena.
Protože banány Cavendish jsou triploidní, postrádají genetickou rozmanitost, která by mohla zajistit odolnost vůči panamské chorobě. Odrůda Cavendish je nakonec jen užitečným mutantem nalezeným ve volné přírodě, který nabízí příjemné zpestření našeho jídelníčku. Hrozí však, že v nejbližších letech dopadne jako jeho předchůdce Gros Michel.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanovisko The Epoch Times.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
