V sobotu 5. srpna zazářily pod zachmuřeným bratislavským nebem žlutá a modrá barva. O podporu Ukrajiny však v tomto případě nešlo. Dunící bubny a vlnící se zlatý drak byli předzvěstí něčeho asijského…
Šlo o průvod praktikujících Falun Gongu, kteří tímto způsobem upozornili na 24. výročí od spuštění perzekuce stoupenců této meditační praxe Komunistickou stranou Číny (KS Číny). Rostoucí popularita duchovní disciplíny a desítky milionů lidí věřících v hodnoty pravdivosti, soucitu a snášenlivosti vedly v červenci 1999 tehdejšího generálního tajemníka KS Číny, Ťiang Ce-mina, k „zákroku“ proti Falun Gongu. Zatýkání praktikujících začalo 20. července 1999 a 22. července pak vládní orgány vydaly „zákaz Falun Gongu“.
Za deštivého počasí, ještě než průvod vyrazil do ulic historického centra Bratislavy, podal kolemjdoucím osobní svědectví o pokračujícím pronásledování pan Le-pin Ting. Jeho rodiče, praktikující Falun Gongu, zatkla v květnu čínská policie. A nešlo o jejich první zatčení… Le-pin upozornil na pronásledování svých rodičů nedávno i v Praze, kde čínskou ambasádu vyzval slovy: „Běžte za svými dětmi a řekněte jim, co nám provádíte, a ony budou vidět, kdo je zlý a kdo je mírumilovný.“
Podporu Falun Gongu vyjádřily na Hviezdoslavově náměstí bývalý předseda Národní rady SR František Mikloško a současný poslanec Peter Osuský. Obě osobnosti se shodly na tom, že v podpoře je potřeba vytrvat, dokud pronásledování neskončí.
„Může se nám zdát jako beznadějné… už léta se tady setkáváme a oni stále trpí a nic se nemění,“ uvedl Mikloško a popsal příběh řeholních sester, které v roce 1958 odvážela komunistická policie z Rozňavy. V tu chvíli zazpívaly známou píseň o smutně bijících hodinách a dokončily tím, že „přijde ta hodina, kdy se vrátí“. Tehdejší komunistický aparátčík se jim měl tehdy vysmát slovy „nikdy se nevrátíte“. Sestry se nakonec po pádu komunismu na své místo vrátily.
„Musíme vydržet a musíme být solidární s našimi bratry, kteří trpí proto, že vyznávají Falun Gong,“ řekl Mikloško a dodal: „Svoboda je nedělitelná… Falun Gong přináší pokoj, smíření a je nepochopitelné, že komunistická Čína pronásleduje tyto naprosto nevinné slušné lidi.“
Peter Osuský zavzpomínal na řadu pronásledovaných skupin v Číně či na tamní státem posvěcený systém nedobrovolného odebírání orgánů. „To vše se děje v zemi, před kterou, bohužel, demokracie stojí v předklonu,“ komentoval Osuský mlčení západních zemí výměnou za ekonomický prospěch.
„Podporou tohoto, a nerad to říkám, si demokratický svět chová toho nejnebezpečnějšího nepřítele, jaký vůbec existuje,“ pokračoval slovenský poslanec a dodal: „‚Dum spiro spero‘, hovoří staří Římané – ‚dokud dýchám, doufám‘“.
S tím, jak řečníci dokončili své projevy, přestalo pršet a Hviezdoslavovým náměstím se začaly nést rytmus bubnů a pronikavé tóny žesťů.
Po asi 80-členném evropském pochodovém orchestru Tian Guo v modro-bílém následovala skupinka žlutě oděných praktikujících Falun Gongu seznamující veřejnost s praxí a jejich hodnotami Zhen, Shan, Ren (Pravdivost, Soucit, Snášenlivost).
Dalšími pozitivně laděnými částmi zhruba 300-členného průvodu byli „drakonoši“ a skupinka demonstrující cvičení Falun Gongu.
Smutnou část průvodu tvořili lidé nesoucí bannery o pronásledování a odběrech orgánů v Číně, a dámy v bílem, které nesly fotografie umučených stoupenců praxe.
Úsměvy na tváři ale ještě v závěru rozjasnilo několik desítek bubeníků oděných ve zlatém.
