Rád bych čtenářům tohoto článku přiblížili, jak to celé začalo. Jmenuji se Michal a jsem ajťák. Můj parťák se jmenuje Richard a je trenérem fitness.
Jelikož oba cvičíme, dalo se čekat, že se s Richardem potkáme a seznámíme právě v posilovně. Přeskočím povídání o tom, co jsme si o sobě navzájem mysleli, než jsme se spolu začali bavit, ale díky tomu, že jsme se si jednou řekli „čau, dáme trénink?“, mohlo v budoucnu vzniknout fitness centrum Kosta Gym.
Jak to začalo
Oba jsme v minulosti navštěvovali takovou menší, ne úplně líbivou, přesto však udržovanou a vybavenou posilovnu, kde celý tento nápad vznikl.
Možná to bylo úterý, možná jiný den roku 2021, kdy za mnou po cvičení přišel Richard s nápadem „pojďme si otevřít svou vlastní posilovnu, která bude pro každého, kdo se chce jen trochu hýbat a formovat svou postavu“. Jelikož jsem já sám dlouho přemýšlel nad tím, že bych si otevřel vlastní podnik, tak aniž by dořekl větu, souhlasil jsem. A ještě ten den se začal hledat ideální prostor. Ten se našel záhy, v Hostivaři, a byl naprosto ideální. Celých 400 m2 a navíc s vlastním soukromým parkováním!
Nejsme s Richardem příznivci fitness center, kde je stroj na stroji, kam musíte chodit hezky oblečení, učesaní a navonění… Chtěli jsme něco jiného, něco vzdušného, něco, které zaujme prostorem, ale i tím, jaký typ lidí tam potkáte. Lidi, kteří se nepotřebují předvádět (Richard s tím má trochu problém, rád se předvádí 😊), kteří se na vás nebudou koukat skrze prsty, protože máte natržené tričko anebo protože nemáte značkové oblečení – o tom to přeci ani není.
Oslovili jsem společnost, která se zabývá stavbou fitness center, dali jsme dohromady harmonogram a šlo se do toho. Termín byl trochu šibeniční, měli jsme na to přibližně dva měsíce, jelikož jsme chtěli 1. 12. otevírat. Vše se stihlo jen tak tak, dokonce i dodavatel se zmínil, že to byl jeho nejrychlejší projekt, ale nakonec jsme opravdu 1. 12. 2021 otevřeli.
Věříme, že se nám podařilo postavit posilovnu, která je opravdu pro každého, kde si najde to své profík, ale i začátečník, žena i muž, a že se u nás cítí příjemně a uvolněně. Kromě posilovacích strojů poskytujeme různé lekce, masérské služby, a nezapomněli jsme ani na bar s výbornou kávou, proteinem a velkým pohodlným gaučem.
Běžný „pracovní“ den na fitku
Jak myslíte, že vypadá takový běžný pracovní den v našem na fitku? Jste v jednom kole a nezastavíte se? Nebo se celý den válíte na gauči a není do čeho píchnout? O tom vám povyprávím níže.
S Richardem máme jasně rozdělené role. On má na starosti provoz a vše, co je s ním spojené, a já se starám o to ostatní, jako je například komunikace s partnery či dodavateli. Jednoduše řečeno – obstarávám takovou tu administrativu kolem.
Takto to máme rozdělené schválně. Jak jsem zmínil už dříve, jsem ajťák, a to je můj hlavní zdroj příjmů, kdežto Richard jako trenér fitness má lepší dispozice a více času na samotný provoz fitka. Co si budeme povídat, kde jinde by měl taky lidi trénovat, že ano? 😊
Richardova denní agenda
Richardova denní agenda je hodně rozmanitá, jelikož má na starosti obsluhu celého baru, a přitom trénuje lidi, samozřejmě občas trénuje i sám sebe a, když si to situace žádá, vezme i vysavač a uklidí.
Práce ve fitku? To není nic těžkého. Je to jako dělat prodavače na kase. Někoho může napadnout i takové přirovnání a určitě to bude v některých posilovnách i pravdou.
Jenže u nás, pro Richarda a občas i pro mě (když mám zrovna „šichtu“), to je jiné a je tam jeden zásadní rozdíl. My to děláme pro sebe, proto musíme oba přemýšlet dopředu. Musíme být na zákazníky milí, přestože si to někteří nezaslouží. Náš provoz je závislý na vracejících se klientech, kteří budou naši provozovnu doporučovat svému okolí, pokud u nás budou spokojeni, a to je pro nás ta nejlepší reklama.
Ale abych se vrátil k tomu Richardovi… Jelikož chodí víc a víc lidí, je to občas hodně komplikované. Dejme tomu, že máte čtyři hodiny po sobě klienty, které trénujete, do toho hlídáte, jestli vám někdo nepřišel, abyste ho odbavili, jestli odcházející klient nechce protein, kávu anebo vodní dýmku, kterou máme také v nabídce… Takže přestože by mohl „jen sedět a v klidu koukat na klienta, jak cvičí“, musí být neustále připraven a držet fajn náladu. Je to kluk šikovný, ten náš Richard, že ano? Ale nebojte, celý den na nohou opravdu není, nepozoruje jedním okem dveře a druhým klienta, jsou tam i chvíle, kdy se na ten gauč opravdu rozvalí, vezme si jídlo, pustí si Xbox a jako vášnivý hráč si zahraje FIFU (vysvětlení pro ty, kdo zatím sportu neholdují – FIFA je fotbal).
Odpoledne k nám do fitka chodí brigádnice, která mu pomáhá, aby se mohl naplno věnovat svým osobním klientům, a kolem 16. hodiny se zde začíná scházet naše bandička (to už s provozem fitka pomáhám i já), začíná být živo a po dokončení tréninku se většinou sejdeme na kardiu. Zaparkujeme rotopedy před televizi a znovu přichází na scénu Xbox a turnaj v NHL (vysvětlení pro ty, kdo zatím sportu neholdují – NHL je hokej).
Michalův den na fitku
Můj, tedy Michalův den na fitku je podstatně jednodušší. Většinu času trávím na baru nebo na gauči u NHL, FIFA pro mě moc není. Povídám si s klienty, sem tam někomu poradím, co a jak cvičit. Samozřejmě, ve volné chvilce si odjedu i svůj trénink. Jak docvičím, udělám si protein a vracím se zpět na gauč, ale abych si úplně nekřivdil, i já občas popadnu náčiní k úklidu a vrhnu se na něj. Například naposledy, co jsem se vrhl na úklid, odnesly to šatny a sprchy, kartáčem jsem drhl kachličky a zem, ale výsledek za to stál.
Tak co, zalíbilo se vám v našem vyluxovaném, vykartáčovaném a hlavně profesionálně vybaveném fitku? 😊 Chcete na vlastní svaly poznat, jak v něm fungujeme? Přijďte se podívat osobně, a třeba si spolu dáme nějaký ten trénink, anebo zahrajeme Xbox… To je už na vás, za jakým účelem k nám přijdete. A klidně s sebou vezměte i svého psího kamaráda. V každém případě vás rádi uvidíme.
Názory a postoje vyjádřené v tomto článku jsou názory autora článku a nemusejí se shodovat s postoji deníku The Epoch Times.
