Zatímco Švédové neustále „očerňují“ maďarské poslance, země vyřazuje z programu jednání švédského parlamentu otázku členství Švédska v NATO.
Švédsko se rozhodlo, že chce vstoupit do NATO. Maďarsko má však právo „nejprve požadovat respekt od Švédska“, než se začne připravovat „na pozitivní rozhodnutí“ ohledně jeho členství v NATO, prohlásil v pondělí v budapešťském parlamentu premiér Viktor Orbán.
Kritika Budapešti vůči Švédsku v posledních týdnech zesílila poté, co se objevilo video z roku 2019 promítané ve školách, které hovoří o „úpadku demokracie“ v Maďarsku.
Zatímco švédský soused Finsko byl mezitím přijat do obranné aliance, Švédsku se vstup nepodařil. Důvodem bylo veto Maďarska a Turecka. Švédsko nyní vyjednává s USA, zatímco postoj Maďarska se v současnosti přitvrzuje.
Rozhodnutí o vstupu Švédska do NATO, které se odkládá od loňského července, by po posledních švédských „provokacích“ mohlo být dokonce zcela staženo z programu jednání. Nedávno to prohlásil předseda maďarského parlamentu László Kövér.
Orbán: Nejde o svobodu projevu
Podle maďarského premiéra by nemělo dojít k žádnému nedorozumění: problémem není švédský film jako takový. Podle něj „umění spočívá jen v tom, že si můžete svobodně vybrat téma a názor, který k němu chcete vyjádřit“. Maďarské vládě je podle něj jedno, jaké filmy se ve Švédsku točí. Zajímá ji však, co se švédské děti učí o Maďarsku ve školách.
To už „není otázka umělecké svobody“. Jde o státní politiku. „Pokud se to, co vidíme v tomto filmu o Maďarsku, učí ve státní škole, pak je to něco, co tuto otázku povyšuje na úroveň mezinárodní politiky, a to nebudeme akceptovat,“ řekl Orbán.
Bezpečnost Švédska není v žádném případě „ohrožena“, dodal Orbán. Šéf vlády dále vyzval Stockholm, aby zastavil svou politiku „očerňování“; stejně jako svá pravidelná prohlášení o údajném porušování zásad právního státu ze strany Maďarska.
Rakouský expert na zahraniční politiku: Orbán může doufat ve zvláštní výhody
Rakouský zahraničně-politický expert Alexander Krenn se v rakouském listu Neue Kronen Zeitung vyjádřil k otázkám souvisejícím se vstupem Švédska do NATO.
Expert se domnívá, že maďarský premiér jedná podobně jako turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Výměnou za vstup Švédska by Orbán mohl požadovat i politické ústupky.
Turecko chce od USA nakoupit nové stíhačky F-16 a moderní vybavení. Americká vláda podporuje modernizaci stávajících stíhaček F-16 a poskytnutí nových stíhaček Turecku.
Proč však Orbán se vstupem Švédska do EU otálí, zůstává „otevřenou otázkou“, dodává expert.
Analytik se domnívá, že maďarské vedení si dokonce „už není jisté“, zda parlament vůbec promění ratifikační listiny v zákon. Spojenci by proto měli Orbána nadále „přesvědčovat“. Koneckonců Erdoganovo ano je také výsledkem řady ústupků.
Podle Krenna by také velmi pomohlo, „kdyby švédská vláda přestala obviňovat maďarskou vládu z porušování zásad právního státu“.
Maďarská prezidentka: „Můj postoj je jasný“
Maďarská prezidentka Katalin Nováková nedávno napsala: „Můj postoj je jasný: v současné situaci je vstup Švédska a Finska do NATO oprávněný. Věřím, že parlament co nejdříve přijme moudré rozhodnutí.“ Ve svém příspěvku Nováková rovněž uvedla, že rozhodnutí je složité a má vážné důsledky.
Prozatím však musí prezidentka země také nadále čekat na parlament. Vstup Švédska do NATO není v současné době na programu parlamentních zasedání v říjnu 2023.
Maďarský opoziční portál 24.hu píše, že záležitost je zajímavá především tím, že prezidentka státu a předseda parlamentu mají z hlediska evropské bezpečnosti zcela opačné názory.
„Zatímco hlava státu, která je diplomaticky velmi aktivní, se domnívá, že vstup Švédska do NATO by posílil NATO, předseda parlamentu je přesvědčen, že by oslabil evropskou bezpečnost. Protože by se zvýšilo rozhraní mezi Ruskem a NATO, a to doslova i obrazně.“
Server 24.hu rovněž uvedl, že vysoký představitel amerického ministerstva obrany již dříve uvedl, že turecká i maďarská vláda údajně naznačily, že příští měsíc vstup Švédska do NATO uzákoní. Zatím však tomu z maďarské strany nic nenasvědčuje.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila Gabriela Kalinová.
