Energie je stále méně a je výrazně dražší: takový dojem zanechává energetický obrat na stále více německých firmách. Takový je závěr nejnovější studie DIHK na toto téma.
Svaz německých průmyslových a obchodních komor (DIHK) představil minulý měsíc letošní „Barometr energetického přechodu“. Za tímto účelem sdružení provedlo průzkum mezi 3 572 podniky ze všech odvětví a regionů země. Výsledky jsou nyní k dispozici na téměř 20 stranách – a pro politiky nejsou příliš lichotivé. Energetická transformace se pro německé podniky stává stále větším strašákem.
DIHK hovoří o „znepokojivém vývoji“
Jen někteří z podnikatelské sféry mají stále naději, pokud jde o energetickou politiku. Zástupce generálního ředitele DIHK Achim Dercks to na prezentaci řekl jasně:
„Obavy o vlastní konkurenceschopnost nebyly nikdy větší.“
Zatímco dříve podniky viděly v energetickém obratu příležitosti, nyní převládá napříč všemi vnímání rizik.
„Velká část našeho hospodářství se velmi obává nedostatečného zásobování energií, a to i ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. To je celkově znepokojivý vývoj, který bychom všichni měli brát velmi vážně.“
Cenový šok postavil přechod na novou energetiku do centra pozornosti
Na stupnici od mínus 100 do plus 100 hodnotí energetický obrat stále jen 13 procent respondentů velmi pozitivně nebo pozitivně. Naproti tomu 52 procent jej hodnotilo negativně s ohledem na vlastní podnikání. Celková hodnota klesla z mínus 7 v předchozích dvou letech na nový negativní rekord mínus 27.
V energeticky náročném průmyslu hodnotily energetickou přeměnu negativně celé tři čtvrtiny. Dokonce i v odvětvích, jako je stavebnictví nebo služby, které z ní potenciálně profitovaly, se nálada výrazně zhoršila.
Podezření vyvolal především cenový šok z loňského roku a skutečnost, že loňskou zimu přežili jen díky mírnému počasí. Stále více podniků se obává o svou konkurenceschopnost.
Stále více nesplnitelných cílů v oblasti úspor energie
Podniky nemají dojem, že by politici předkládali ucelenou koncepci energetického obratu. V energetické politice spíše chybí předvídatelnost a spolehlivost. To uvedlo nejméně 60 procent respondentů. Dercks k tomu dodává:
„Podniky jsou stále častěji konfrontovány s požadavky, které jsou v praxi jen stěží splnitelné.“
Kromě toho existují nové cíle úspor vyplývající ze zákona o energetické účinnosti. Z nich „nikdo nedokáže říci, […] jak jich lze dosáhnout, aniž by se zastavila výroba“. To je další důvod, proč by tři čtvrtiny dotázaných podniků omezily své investiční aktivity. Polovina z nich by tak dokonce učinila ve svých hlavních oblastech.
To rozhodně není recept na vzestup, který je nutný k překonání krizí a k urychlení transformace na klimatickou neutralitu.
Jak dlouho vydrží vazba na lokalitu?
Téměř třetina průmyslových podniků (32 procent) plánuje nebo realizuje omezení výroby v tuzemsku – nebo přesun do zahraničí, zdůrazňuje DIHK. To je dvakrát více než v předchozím roce.
V sektoru malých a středních podniků stále přetrvává silná loajalita k místu. Jsou také ochotnější přijmout výzvy, které přináší přechod na novou energetiku. Červencový oborový průzkum Spolkového svazu malých a středních podniků však ukázal, že i zde se nálada mění.
Podle průzkumu 26 procent malých a středních podniků uvažuje o tom, že se vzdá svého podnikání. Kromě toho 22 procent z nich uvažuje o přesunu do zahraničí. Šéf asociace Markus Jerger vidí ve výsledcích „více než jen varovný signál“.
Více než 80 procent podniků oslovených v průzkumu DIHK volá po hospodárnosti, dobrovolnosti a otevřenosti vůči technologiím v oblasti energeticky úsporných opatření. Kromě toho je třeba zlepšit rámcové podmínky pro smlouvy o samozásobení a přímé dodávky a snížit daně a odvody z ceny elektřiny.
Scholz vidí vládní koalici na správné cestě – i v oblasti energetického obratu
Naproti tomu ve vládní koalici převládá jiný názor. Právě před měsícem uspořádal kancléř Olaf Scholz tiskovou konferenci na závěr výjezdního zasedání vlády v Mesebergu. Na ní opět označil „ruskou agresivní válku“ na Ukrajině za hlavní faktor vysokých cen energií.
Spolková vláda se podle něj vydala správným směrem – a ceny energií klesají. Miliardy investované do ekonomické transformace navíc „vygenerují růst v roce 2030“. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck byl o několik týdnů dříve ještě opatrnější. Připustil, že v Německu hrozí „průmyslová smrt“, pokud nebude existovat dotovaná „průmyslová cena elektřiny“.
Ekonom Daniel Stelter to považuje za přesně opačný přístup, protože by neodstranil příčinu vysokých cen energie. Dlouhodobě by dotace nedokázaly zakrýt skutečnost, že člověk již není strukturálně konkurenceschopný s lokalitami, jako jsou USA. Zůstaly by pouze podniky, které jsou na dotacích závislé. Německo je „na cestě stát se chudobincem“.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila Gabriela Kalinová.
