Včera proběhlo tajné hlasování o nových členech Rady OSN pro lidská práva. Protože 31. prosince 2023 končí členství několika státům, včetně České republiky, hlasování mělo rozhodnout o tom, kdo zaplní volná místa v radě.
Největší mezinárodní „pozdvižení“ proběhlo kvůli opětovné kandidatuře Číny, která již v Radě byla zahrnuta a končí jí funkční období.
Podle zpráv lidskoprávních organizací patří Čína mezi největší porušovatele lidských práv na světě a Komunistická strana Číny využívá vyslance v Radě k tomu, aby blokovala jednání o zásadních případech násilných represí, které v Číně probíhají.
Proti kandidatuře Číny se postavila i Mezinárodní parlamentní aliance pro Čínu (IPAC), jejímiž členy jsou také česká poslankyně Eva Decroix a senátor Pavel Fischer.
Eva Decroix deníku Epoch Times sdělila, že podle ní je „kandidatura Číny do Rady pro lidská práva OSN pošlapáním idejí, představ a hodnot, které by toto těleso mělo zastávat a šířit“.
Senátor Fischer poukazoval především na to, že komunistická Čína nejenom „nesplňuje kritéria pro členství v Radě“, ale navíc Peking během svého členství „tak dlouho blokoval procedury, až paralyzoval celou Radu“. Kvůli blokování se „lidskoprávní krize v čínské provincii Sin-ťiang nikdy nedostala na pořad jednání“, dodává Fischer.
Jednání o Sin-ťiangu byla blokována navzdory tomu, že vysoký komisař OSN pro lidská práva v loňském roce tvrdil, že zacházení s Ujgury „se může rovnat zotročení jako zločinu proti lidskosti, což si zaslouží další nezávislou analýzu“.
Podle deníku The Guardian získala Čína během hlasování v roce 2016 na 180 hlasů, ale v roce 2020 tento počet klesl na 139 právě kvůli násilným represím čínského režimu v Sin-ťiangu, které byly některými vládami, skupinami pro lidská práva a právními orgány označeny za projev genocidy.
Dnes bylo na stránkách Valného shromáždění OSN oznámeno, že do Rady byly zvoleny následující země: Albánie, Brazílie, Bulharsko, Burundi, Čína, Pobřeží slonoviny, Kuba, Dominikánská republika, Francie, Ghana, Indonésie, Japonsko, Kuvajt, Malawi a Nizozemsko.
V Radě tedy zasedne vedle komunistické Číny i komunistická Kuba. Rusku bylo členství v Radě ukončeno po vojenské invazi na Ukrajinu.
Během současného hlasování podpořilo Čínu 154 členů Valného shromáždění. Kuba získala 146 hlasů.
Ve své žádosti o členství v Radě Čína uvádí řadu prohlášení, která se podle expertů na události v Číně neshodují s realitou nebo si pod nimi čínský režim představuje něco jiného, než navenek proklamuje jako v mezinárodně uznávaném kontextu lidských práv.
Konkrétně v žádosti tvrdí, že „občanská a politická práva čínského lidu jsou plně chráněna“ nebo že „uskutečnila plodnou mezinárodní výměnu a spolupráci v oblastech lidských práv“, či že bude „i nadále plně chránit hospodářská, sociální a kulturní práva svého lidu“.
Valné shromáždění, které hlasuje o nových členech Rady, tvoří všichni členové OSN a každý ze 193 států má bez rozdílu jeden hlas. Česká republika je aktuálně členem Rady pro lidská práva do konce roku 2023. V tomto roce také stálý představitel ČR Václav Bálek vykonává funkci předsedy Rady. Právě on může v této věci hlasovat.
„O důležitých otázkách, jako např. bezpečnost ve světě, přijímání nových členů nebo stanovování rozpočtu organizace, rozhoduje dvoutřetinová většina, o dalších prostá většina,“ uvádějí stránky OSN.
Rada OSN pro lidská práva nahradila v roce 2006 do té doby fungující a dlouhodobě kritizovanou Komisi OSN pro lidská práva. Dnes má 47 členů, které volí přímo Valné shromáždění OSN na funkční období tří let tajným hlasováním.
