Podle nové výroční zprávy OPEC se svět od ropy v dohledné době neoprostí. Poptávka po černém zlatě má totiž nadále růst. Tento trend má své důvody.
Několik zemí světa si dalo za úkol zbavit se fosilních paliv, jako je uhlí, ropa a zemní plyn, pro výrobu energie. Trend v příštích letech a desetiletích by však mohl jít spíše opačným směrem – alespoň v případě ropy. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) předpovídá celosvětový nárůst poptávky po fosilním palivu ropy až do roku 2045.
Podle poslední výroční zprávy OPEC zveřejněné 9. října dosáhne poptávka v roce 2045 přibližně 116 milionů barelů denně, což by bylo o 16,5 % více než v roce 2022.
Nová prognóza OPEC překračuje tu z roku 2021 o téměř osm milionů barelů denně. Tehdy organizace podle serveru Statista předpokládala, že svět bude v roce 2045 potřebovat 108,2 milionu barelů denně.
Rostoucí poptávka po energii rovná se rostoucí poptávka po ropě
Generální tajemník OPEC Haitham Al Ghais uvedl, že „potenciální“ poptávka je ještě vyšší než ve scénáři předpokládaném ve zprávě. „Je zřejmé, že svět bude v příštích desetiletích i nadále potřebovat více energie.“
Podle zprávy budou zejména rozvojové a rozvíjející se ekonomiky – v čele s Indií – poptávat více ropy než v současnosti. Průmyslové země zastoupené v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) naopak podle odhadů OPEC sníží svou poptávku po ropě již v roce 2025.
Rostoucí poptávka po ropě je způsobena také dodatečnými energetickými potřebami ve velkých průmyslových zemích, jako jsou Německo a USA. Poptávka po energii nadále roste v důsledku plánované elektrifikace dopravy, topných systémů a automatizace v průmyslu.
Přestože se neustále zvyšuje i počet větrných a fotovoltaických elektráren, jejich rozšiřování ve většině zemí neprobíhá dostatečně rychle, aby uspokojilo hlad po energii. Obnovitelné zdroje energie navíc nejsou schopny základního zatížení. Pokud nesvítí slunce nebo je příliš málo větru, musí konvenční elektrárny i nadále zasahovat, aby zajistily dodávky energie.
Ropa není potřebná pouze pro výrobu elektřiny a paliv, jako je benzín, nafta a parafín. Průmysl využívá tuto kapalnou surovinu například k výrobě plastů, čisticích prostředků, hnojiv a barev.
Vysoké investice do nových ropných projektů
Organizace, která sdružuje 13 států, jako je Saúdská Arábie, státy Perského zálivu a Venezuela, ve zprávě oznamuje, že vzhledem k celkovému nárůstu poptávky budou nutné investice do těžebních a výrobních zařízení ve výši přibližně 610 miliard dolarů (téměř 14 bilion Kč) ročně. V součtu do roku 2045 by to bylo 14 bilionů dolarů.
„Je velmi důležité, aby se tyto investice uskutečnily,“ říká Al Ghais. Je to dobré pro výrobce i spotřebitele. Výzvy k zastavení investic do nových ropných projektů jsou „scestné“ a vedly by k „energetickému a hospodářskému chaosu“. Kuvajťan mířil na Mezinárodní energetickou agenturu, která v roce 2021 překvapivě vyzvala k zastavení všech nových investic do fosilních paliv. Jedině tak bylo možné do roku 2050 dosáhnout CO₂ neutrality.
(S využitím materiálů agentury AFP)
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila Gabriela Kalinová.
