Svoboda internetu, kdysi symbol neomezených možností a informací, čelí nové výzvě: umělé inteligenci (AI). To je hlavní zjištění letošní zprávy „Freedom of the Net“. Nevládní organizace Freedom House každoročně zkoumá svobodu internetu na celém světě. V aktuální zprávě se poprvé zaměřuje na umělou inteligenci a její potenciální využití pro diktatury.
Umělá inteligence je podle zprávy, která se vydává již 13 let, dalším velkým hráčem ohrožujícím svobodu internetu. Název aktuální zprávy: „The Repressive Power of Artificial Inteligence“. Podle zprávy je umělá inteligence jednou z největších hrozeb pro svobodu internetu a demokracii prostřednictvím šíření dezinformací. Podle zprávy se autokraté a despoti již spoléhají na umělou inteligenci při prosazování svých záměrů. Umělá inteligence se přidala jako další nástroj, který doplňuje používané represivní mechanismy.
Dezinformace prostřednictvím AI ve velkém měřítku
Celkově nejnovější zpráva o svobodě sítě ukazuje, že se svoboda internetu v roce 2023 snížila již 13. rok po sobě. Ze 70 zemí zahrnutých do zprávy Freedom on the Net se podmínky pro dodržování lidských práv na internetu zhoršily ve 29 zemích, zatímco ve 20 zemích došlo ke zvýšení. Již devátý rok po sobě se zjistilo, že nejhorší podmínky pro svobodu internetu má Čína, těsně následovaná Myanmarem. Největší pokles zaznamenal Írán, následovaný Filipínami a Běloruskem, Kostarikou a Nikaraguou.
V oblasti svobody internetu vede Island. Německo a USA byly rovněž klasifikovány jako „svobodné“. Podle výroční zprávy žije v zemích se svobodným internetem jen asi 17 % světové populace. Přibližně 35 % žije v zemích s částečně svobodným a nesvobodným internetem.
Umělá inteligence jako vhodný nástroj politické sabotáže
Podle zprávy se umělá inteligence používá k sabotáži politického diskurzu nejméně v 16 zemích. Přestože většinu práce v oblasti dezinformací stále odvádějí lidé, cenově dostupné a uživatelsky přívětivé technologie umělé inteligence výrazně snižují překážky vstupu na dezinformační trh. To umožňuje šířit nepravdivé a zavádějící informace rychle, levně a v nebývale velkém měřítku.
Podle zprávy nemusí být podvrhy AI nutně přesvědčivé, aby „narušily“ diskurz. Nejenže mohou být videa a zvukové soubory generovány a šířeny umělou inteligencí, ale zainteresovaní politici mohou například jednoduše tvrdit, že videa nebo zvukové soubory byly generovány umělou inteligencí, aby popřeli jejich pravost.
Zpráva uvádí příklad z indického státu Tamilnádu: Několik videí, na kterých politik očerňuje své kolegy, vedlo ke skandálu. Obviněný Palanivel Thiagarajan tvrdil, že videa nejsou skutečná, ale vygenerovaná umělou inteligencí. Později se však ukázalo, že přinejmenším jedno z videí bylo pravé.
Důsledky dezinformačních kampaní generovaných umělou inteligencí
I když jsou deepfakes zjevně falešné nebo jsou jako takové rychle odhaleny, stále přispívají k rozkladu informačního prostoru. Mohou podkopávat důvěru veřejnosti – včetně důvěry v demokratické procesy – vést aktivisty a novináře k autocenzuře a vytlačovat spolehlivé a nezávislé zpravodajství.
Obrázky vytvořené umělou inteligencí, které podněcují rozhořčení nad kontroverzními otázkami, mohou dále polarizovat společnost a prohlubovat již existující napětí. Zpráva uvádí, že dopad dezinformací generovaných umělou inteligencí se bude rozšiřovat, protože rychle rostoucí kvalita a kvantita technologických výstupů stále více převyšuje kapacitu moderátorů a tzv. ověřovatelů faktů nebo regulátorů.
Jemnější cenzura prostřednictvím umělé inteligence
Využívání umělé inteligence sice umožnilo jemnější a účinnější formy odstraňování obsahu, ale stále je rozšířená i prostá cenzura. Vypínání internetových služeb a blokování celých platforem sociálních médií zůstává hlavní taktikou kontroly informací po celém světě. Počet zemí, v nichž vlády zcela zablokovaly webové stránky obsahující politické, sociální a náboženské projevy, dosáhl v letošním roce bezprecedentně vysokého počtu 41 zemí.
Ve 46 ze 70 sledovaných států manipulují s internetovými diskusemi provládní komentátoři. Nejméně v 21 státech existují příkazy k rychlému odstranění obsahu, takže online platformy musí využívat nástroje umělé inteligence, aby jim vyhověly. Například v Indii musí sociální média používat nástroje pro moderování řízené umělou inteligencí, aby zabránila šíření již zakázaného obsahu, který je zakázán zákonem.
Výzva k regulaci
Zpráva varuje, že regulace AI musí být spojena se zásadami lidských práv, transparentností a nezávislými regulačními orgány. Varuje také před přílišným spoléháním na samoregulaci soukromých společností, která v minulosti vedla k ohrožení digitálních práv.
Autoři zprávy vyzývají ke konkrétním opatřením, jako je označování mediálního obsahu vytvářeného umělou inteligencí a průběžná analýza rizik aplikací umělé inteligence pro lidská práva. Na druhou stranu se zasazují o zákaz AI v oblasti rozpoznávání obličejů, prediktivního policejního dohledu a živého biometrického rozpoznávání.
Podle zprávy zůstává svoboda internetu celosvětově ohrožena a regulace AI je klíčovou otázkou pro zachování této svobody.
Kdo za ní stojí?
Zpráva „Freedom on the Net“ je každoroční průzkum, který měří svobodu internetu od roku 2011. Na 70 zemí vybraných americkou nevládní organizací Freedom House připadá 88 % světových uživatelů internetu. V současné době zprávu financují Bureau of Human Rights and Labor (DRL) amerického ministerstva zahraničí, společnost Google, nadace Schloss Family Foundation, nizozemské ministerstvo zahraničních věcí, Facebook, Internet Society, Yahoo a X (Twitter).
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
