Dne 17. listopadu byla celosvětová průměrná teplota poprvé o více než dva stupně Celsia vyšší než dříve. „Teplotní rekordy jsou překonávány se znepokojivou pravidelností,“ uvedl ředitel Evropské služby pro změnu klimatu. O chladných rekordech se však mlčí, stejně jako o vedlejších účincích klimatických opatření.
Poprvé od počátku záznamů byla celosvětová průměrná denní teplota o více než dva stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. Evropská služba pro změnu klimatu Copernicus potvrdila, že podle předběžných údajů teplota 17. listopadu překročila průměrnou teplotu za období 1850 až 1900 o 2,06 stupně pro tento den.
Ve srovnání s obdobím 1991–2020 byla teplota pro tento den vyšší o 1,17 stupně. Copernicus zároveň zdůraznil: „Je důležité objasnit, že se nejedná o porušení Pařížské dohody, ale podtrhuje naši blízkost k mezinárodně dohodnutým limitům.“
Teplota stoupá a klesá již miliony let
Vzhledem k tomu, že „předindustriální úroveň“, která se používá jako měřítko, označuje jedno z nejchladnějších období za posledních 10 000 let, není překvapivé, že teploty rostou v souladu s přirozenými změnami. Dokonce i v období po narození Krista bylo několikanásobně tepleji než dnes a polární ledovce byly také částečně bez ledu.
Například Římská říše zažila svůj rozkvět zhruba před 1 800 až 2 000 lety, kdy se olivám dařilo dokonce i ve Velké Británii. Německá města mezitím vzkvétala v době tzv. středověkého klimatického optima. Když se opět ochladilo, následoval hladomor, nemoci a smrt. Termín optimum tedy není náhodný.
Pokud se podíváme hlouběji do minulosti, zjistíme, že to byly „klimatické změny“, díky nimž se Evropa stala opět obyvatelnou. Ještě dříve umožnila koncentrace CO₂ v atmosféře ve výši několika tisíc ppm –dnes je to několik set ppm – skutečný růstový skok. Kapradiny tehdy rostly vysoké jako domy, vážky měřily 60 centimetrů místo šesti a dinosauři vážili několik desítek tun, a to i díky dobré výživě.
Počasí, klima a média
Posledních několik měsíců přineslo řadu teplotních rekordů, o kterých se hojně a často informovalo. Patří mezi ně i skutečnost, že podle odborníků bude rok 2023 pravděpodobně celosvětově nejteplejším rokem od počátku záznamů. Podle programu Copernicus byla průměrná teplota na konci října o 1,43 stupně vyšší než předindustriální průměr.
Výzkumné instituce i média však často opomíjejí, že v posledních letech byly zaznamenány nejen nové teplotní rekordy, ale také velké množství rekordně nízkých teplot – a že chlad způsobuje přibližně desetkrát více úmrtí než teplo.
Na světové konferenci o klimatu v Paříži v roce 2015 se země celého světa dohodly, že omezí globální oteplování na méně než dva stupně, nebo dokonce na 1,5 stupně, pokud to bude možné. Jedná se však o dlouhodobější hodnoty, nikoli o jednotlivé dny, měsíce či roky. Současná maximální hodnota je tedy zřejmě dobrá pro titulky novin, ale pro skutečnou klimatickou vědu je bezvýznamná.
Nyní se vše musí pohnout ještě rychleji…
Podle společnosti Copernicus, která sídlí v anglickém Readingu, je hodnota ze 17. listopadu dosud největší odchylkou od odhadovaného průměru pro jeden den v předindustriální době – a nikoli nejvyšší absolutní teplotou. „Rekord pro nejteplejší den (a měsíc) je stále z letošního července, protože v severském létě byly pozorovány výrazně vyšší teploty.“
Zároveň uvedla: „S tím, jak se blížíme k hranici 1,5 stupně stanovené v Pařížské dohodě, očekáváme, že v následujících měsících a letech budeme stále častěji pozorovat teplotní anomálie překračující hranici 1,5 a 2 stupně ve srovnání s předindustriálními úrovněmi.“
Ředitel programu Copernicus v Evropském centru pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) Carlo Buontempo dodal: „Globální teplotní rekordy jsou překonávány se znepokojivou pravidelností.“ Překročení mezních hodnot 1,5 a 2 stupňů Celsia se v důsledku globálního oteplování dalo očekávat, ale přesto mělo alarmující důsledky, řekl Buontempo.
Také další organizace varovaly, že je třeba sledovat výsledky před „Světovou konferencí o klimatu“, která začala koncem listopadu v Dubaji a jíž se účastní desetitisíce vyjednavačů a státních představitelů z celého světa. Dvacítka zemí vyzvala ke ztrojnásobení jaderné energie ve světě. Na konečnou realizaci plánů však ještě není pozdě.
Ideální teplota pod 1,5 stupně?
I zde je však třeba pečlivě zkoumat údajná opatření na ochranu klimatu. Například je technicky možné odstranit CO₂ z atmosféry a vyhnat ho pod zem. Na druhou stranu je CO₂ životně důležitou potravou pro rostliny, přičemž platí jednoduchá úměra: více CO₂, více zeleně. Pokud však jeho koncentrace klesne pod určitou úroveň, rostliny přestanou dýchat úplně a odumřou.
Je také možné se zcela obejít bez elektřiny z uhelných a jaderných elektráren, ale pak musíte počítat s tím, že v noci nebo při bezvětří nebudou svítit světla a nebudou fungovat televizory, že si nebudete moci nabít elektromobil, abyste mohli druhý den ráno dojet do pekárny nebo k lékaři, a že podniky, které jsou závislé na spolehlivých dodávkách elektřiny, budou uvažovat o přemístění.
Axel Bojanowski, hlavní reportér pro vědecká témata deníku Die Welt, to vyjádřil takto: zredukovat debatu na jednoduchou představu „regulátoru CO₂“, který funguje na principu „hodně CO₂ = lidstvo nešťastné, málo CO₂ = lidstvo šťastné“, je „naprostý nesmysl“.
Mohou existovat „světy“, které jsou o 2,2 stupně Celsia teplejší než v 19. století a fungují lépe než „světy s 1,8 stupni, které usilovaly o ochranu klimatu, ať se děje, co se děje“. Zásadní otázkou je vždy zvážit ekonomické aspekty, protože jinak hrozí chudoba.
(S využitím materiálů dpa)
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
