Evropský parlament se dohodl na zákonu, který upravuje zadávání zakázek na kritické suroviny. Cílem je zvýšit nezávislost EU na třetích zemích, jako je Čína.
Suroviny jsou nezbytné pro výrobu produktů a služeb – a tedy pro hospodářský rozvoj země. Pokud jde o kritické suroviny, které Evropská unie potřebuje pro tzv. energetickou transformaci, objevuje se jedna země na seznamu největších světových producentů obzvlášť často: Čína.
S cílem čelit dominanci této východoasijské země se Evropský parlament a členské státy 13. listopadu dohodly na balíčku opatření, „Critical RAw Materials Act“, tzv. zákonu o kritických surovinách. Ten má diverzifikovat příslušné dodavatelské řetězce, tj. učinit je rozmanitějšími a zajistit spolehlivé a udržitelné dodávky kritických surovin, jako je lithium a křemík.
Konkrétně se jedná o suroviny, které jsou nezbytné pro nejdůležitější průmyslová odvětví budoucnosti. Týká se to například výroby produktů, jako jsou větrné turbíny (měď, kobalt) a fotovoltaické systémy (křemík) nebo baterie pro elektromobily (lithium), ale suroviny jsou nepostradatelné i pro digitální, vesmírné a obranné technologie. Mnohé z těchto surovin se používají také při výrobě polovodičů nebo zboží pro obranný průmysl, jak uvádí „German Foreign Policy“.
EU chce sama těžit více surovin
Nový balíček opatření má zajistit, aby jednotlivé třetí země v budoucnu nedodávaly více než 65 % roční poptávky EU po zvláště důležité surovině. Referenční hodnota se zde vztahuje na všechny suroviny, které jsou v každé příslušné fázi zpracování kategorizovány jako strategické. Do roku 2030 se to bude týkat seznamu 17 takových surovin, včetně lithia, kobaltu a křemíku.
EU pak chce ve svých členských státech získávat alespoň deset procent svých potřeb příslušných surovin, přičemž zpracovatelské kapacity by měly činit alespoň 40 procent. Evropský parlament chce rovněž podporovat recyklaci: tímto způsobem má být v EU získáno 25 procent surovin.
Podle dohody je za kritické suroviny považováno celkem 34 látek, jejichž dodavatelské řetězce chce Komise EU v budoucnu přísněji sledovat. Podnikům, které kritické suroviny v EU zpracovávají nebo recyklují, se mají snížit byrokratické překážky. Evropský parlament je rovněž pro podporu výzkumu možných náhrad.
Benteleová: „Varovný výstřel pro Čínu“
Nicola Beerová, poslankyně Evropského parlamentu za FDP a hlavní mluvčí pro tento dokument v Evropském parlamentu, se k balíčku opatření vyjádřila v tiskové zprávě. „Nové nařízení je plánem průmyslové politiky pro bezpečné a udržitelné dodávky surovin v Evropě,“ uvedla. „Cílenými ekonomickými pobídkami vytváříme jistotu plánování pro soukromé investory – například prostřednictvím centrálních kontaktních míst pro společnosti a také rychlých a jednoduchých povolovacích postupů s jasnými lhůtami pro vnitrostátní orgány. To podpoří těžbu, zpracování a recyklaci v Evropě.“
Beerová dodala, že nové nařízení podpoří „výzkum a inovace v celém hodnotovém řetězci“. V budoucnu by měla strategická surovinová partnerství se třetími zeměmi přinášet „výhody pro obě strany“ a zároveň by měla chránit „hospodářskou a geopolitickou suverenitu Evropy“.
Zpravodajka za křesťanskodemokratickou frakci EPP Hildegard Benteleová (CDU) rovněž označila nařízení za „varovný výstřel pro Čínu“ kvůli cílům diverzifikace.
Důležité kritické suroviny pro EU
EU je téměř zcela závislá na dovozu řady surovin, často z Číny. Země ovládaná komunistickou stranou těží řadu důležitých surovin – často za podmínek poškozujících životní prostředí a náročných na pracovní sílu. Má celou řadu monopolů, jak ukazuje následující tabulka.
| Důležité kritické suroviny pro EU | |||
| Kritická surovina | Největší výrobce | Hlavní dodavatel do EU | Oblast použití |
| Antimon | Čína (74%) | Turecko (62%) | Zpomalovače hoření |
| Baryt | Čína (38%) | Čína (38%) | Lékařské použití |
| Kobalt | Kongo (59%) | Kongo (68%) | Baterie |
| Gallium | Čína (80%) | Německo (35%) | Polovodiče |
| Lithium | Chile (44%) | Chile (78%) | Baterie |
| Hořčík | Čína (89%) | Čína (93%) | Lehké slitiny |
| Přírodní grafit | Čína (69%) | Čína (47%) | Baterie |
| Fosfor | Čína (74%) | Kazachstán (71%) | Chemické použití |
| Skandium | Čína (66%) | Velká Británie (98%) | Palivové články s pevnými oxidy |
| Stroncium | Španělsko (31%) | Španělsko (100%) | Keramické magnety |
| Tantal | Kongo (33%) | Kongo (36%) | Kondenzátory |
| Titan | Čína (45%) | neuvedeno | Lehké vysokopevnostní slitiny |
| Wolfram | Čína (69%) | neuvedeno | Slitiny |
| Vanad | Čína (55%) | neuvedeno | Vysokopevnostní nízkolegované slitiny |
| Platina | Jihoafrická republika (71%) | neuvedeno | Katalyzátory |
| Těžké vzácné zeminy | Čína (86%) | Čína (98%) | Permanentní magnety |
| Lehké vzácné zeminy | Čína (86%) | Čína (99%) | Baterie |
Závislost na Číně vyvolává obavy
Při březnovém představení návrhu nařízení Evropská komise uvedla, že kritické suroviny jsou nepostradatelné pro celou řadu technologií. Současně jsou však dodávky těchto materiálů spojeny s rostoucími geopolitickými, ekologickými a sociálními riziky.
Jako příklad uvedla Evropská komise vzácné zeminy, které se používají k výrobě permanentních magnetů pro motory větrných turbín. Podle úřadů bylo donedávna téměř 100 % z nich rafinováno v Číně. Dalším příkladem kritické suroviny je lithium, které se používá v bateriích pro elektromobily a k ukládání energie. Podle EU se očekává, že poptávka po tomto lehkém kovu vzroste do roku 2030 dvanáctkrát. Mimořádně důležitý je také křemík, který je potřebný pro výrobu mikročipů.
Zákon o kritických surovinách musí ještě potvrdit Rada členských států a plénum Evropského parlamentu. To se však považuje za formalitu.
(S využitím materiálů agentur)
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
