Ocenění boje za svobodu od Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bylo na půdě Senátu předáno významné české zpěvačce, katolickému biskupovi, obhájci politických vězňů nebo odsouzenému generálovi.
Takzvaná Cena Václava Bendy neboli Ceny ÚSTR jsou udělovány od roku 2008 osobnostem, které sehrály význačnou roli v boji za obnovu svobody a demokracie Československé republiky v letech nesvobody (1938–1945) a komunistické totalitní moci (1948–1989).
Mezi patnácti laureáty (pdf) je například zpěvačka Marta Kubišová, spisovatel Jáchym Topol, biskup Václav Malý nebo armádní generál Lev Prchala, jemuž bude ocenění uděleno za statečnost in memoriam.
Ocenění dostanou medaili, o kterou se zasloužil grafik Jaroslav Ježek. Slavnostním večerem hosty provede moderátor Marek Eben.
„Dějiny jsou velkým příběhem a je pouze na nás, jak tento příběh předáme příštím generacím,“ říká Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů. „Jak naše děti a vnoučata budou vnímat, co znamenalo žít v době nesvobody, v režimu založeném na potlačování lidských práv, zda si budou umět představit, co znamenalo žít v režimu, který pronásledoval jedince za jeho názor – to vše závisí pouze na nás.“
Zpěvačka Marta Kubišová byla kvůli svým postojům proti totalitnímu režimu v bývalém Československu vyřazena z veřejného života, a ke zpívání se vrátila až po převratu a pádu komunismu v roce 1989.
I dnes však nezapomíná na ty, kteří žijí pod vládou totalitního režimu v Číně, a opakovaně se zasazovala za propuštění významného čínského advokáta Kao Č-šenga. Na jeho podporu vystoupila v lednu 2012 na koncertu v Senátu a v roce 2014 v Pražské křižovatce na akci nazvané Svědomí nelze koupit, která měla přitáhnout pozornost politiků a veřejnosti nejenom k případu vězněného advokáta, ale také k násilným represím příznivců meditační praxe Falun Gong v Číně.
„Já si prostě myslím, že stát, který se nyní nazývá asijský tygr – tak že mu nemohou procházet gangsterské metody.“
— Marta Kubišová, česká zpěvačka
„Podepsala jsem pouze tu petici, která vyzývá naše ústavní činitele, aby byli tak laskaví a zásadně vždycky spojili obchodní záležitosti a hospodářství s tím, že budou podmíněny právě debatou o lidských právech, o dodržování lidských práv,“ sdělila deníku Epoch Times v roce 2012 paní Kubišová. „Já si prostě myslím, že stát, který se nyní nazývá asijský tygr – tak že mu nemohou procházet gangsterské metody.“
Po politickém obratu české vlády k pozitivnímu postoji vůči Číně v roce 2014 Kubišová Epoch Times sdělila, že „současná politika vůči Číně nemůže náš postoj odvrátit nebo nás přesvědčit. Nám je opravdu jedno, jak vypadají obchodní vztahy. Ty nemohou vymazat věci, jako jsou lidská práva,“ uvedla zpěvačka. „Tohle jsou věci, které se nedají oddělit. My máme historickou zkušenost a nebudeme se od toho distancovat. Nelze říci: Teď ‚pofrčí‘ obchod, a Kao Č‘-šeng ať si tam někde shnije v zapomnění.“
Podobně na utlačované nezapomněl ani pomocný biskup pražský Václav Malý, který v roce 1977 podepsal Chartu 77 a o dva roky později byl bez soudu vězněn za údajné podvracení republiky. Jeho slova podpory se objevila na stránkách českého překladu knihy advokáta Kao Č‘-šenga nazvané Za Čínu spravedlivější.
„Statečný a odvážný Kao nám svou knihou přibližuje smutnou tvář současné Číny. Díky němu nejsme odkázáni jen na jednostrannou mediální prezentaci této světové velmoci, která udivuje svět svým ekonomickým rozvojem,“ píše biskup Malý v úvodu knihy. „Má však dosud veliké dluhy v oblasti lidských práv. Kao si zaslouží naši úctu a morální podporu.“
„Statečný a odvážný advokát Kao nám svou knihou přibližuje smutnou tvář současné Číny. Díky němu nejsme odkázáni jen na jednostrannou mediální prezentaci této světové velmoci…“
— Václav Malý, pomocný biskup pražský
Dalšími laureáty jsou Lubomír Müller, obhájce politických vězňů a odpůrců vojenské služby, který byl stejně jako mnoho dalších osob, včetně svých rodičů a sestry, perzekvován pro své náboženské přesvědčení.
Dále Jan Litomiský, Miroslav Lehký a Stanislav Devátý, všichni signatáři a mluvčí Charty 77. Miroslav Kamil Černý, signatář Charty 77 a petice Několik vět. Alexej Kelin, rusko-český intelektuál a odpůrce putinismu.
Libuše Musilová, aktivistka a politická vězeňkyně. Jan Stříbrný, historik a teolog. Vilém Prečan, významný historik a zakladatel exilového Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury. Rudolf Battěk, československý filozof, politik a signatář Charty 77, nebo profesor Josef Kalvoda.
