Zavedení digitálního eura bylo v pondělí intenzivně projednáváno ve finančním výboru Spolkového sněmu v Německu. Navzdory naléhání Evropské centrální banky a Evropské komise zůstává řada otázek nezodpovězena, včetně anonymity digitálního eura a role Spolkového sněmu při jeho zavádění. Pozvaní odborníci zaujali k těmto otázkám velmi rozdílná stanoviska.
Zavedení digitálního eura bylo předmětem diskuse ve finančním výboru Spolkového sněmu. Přestože Evropská centrální banka (ECB) a Evropská komise chtějí pokračovat v zavádění digitálního eura, mnoho otázek zůstává nezodpovězeno.
CDU/CSU proto chce, aby si Spolkový sněm vyhradil právo schválení. Konkrétně by to znamenalo, že německá vláda by mohla v Radě EU schválit zavedení digitálního eura pouze v případě, že by Bundestag předtím schválil zavedení eura.
Schválení Spolkovým sněmem nebo referendem
Mluvčí pro finanční politiku parlamentní skupiny CDU/CSU v Bundestagu Antje Tillmannová upozornila, že zatím není například jasné, kolik digitálních eur musí mít banky ve svých portfoliích. „Jedná se však o klíčový bod pro zachování finanční stability. Ukázala to krize likvidity v amerických bankách na jaře 2023,“ uvedla Tillmannová.
V březnu 2023 byly tři malé a střední banky nuceny během pěti dnů ukončit činnost z důvodu platební neschopnosti.
Dalším bodem, z něhož německou vládu zjevně bolí břicho, je otázka anonymity digitální měny. Pokud by digitální euro mohlo být používáno jako platební prostředek stejně anonymně jako hotovost, byly by podle Unie takové digitální peníze náchylné k praní špinavých peněz.
Pokud by však digitální euro bylo sledovatelné, vyvstává podle Tillmannové otázka, jak by se takový platební prostředek lišil od dnes již existujících bezhotovostních platebních prostředků, jako jsou například kreditní karty. CDU/CSU v takovém digitálním euru nevidí pro občany žádnou přidanou hodnotu.
V dalším návrhu, který byl předmětem včerejšího veřejného slyšení ve finančním výboru, je parlamentní skupina AfD obecně proti zavedení digitálního eura. Parlamentní skupina se obává, že digitální euro „postupně“ zruší hotovost. Ve svém návrhu proto AfD navrhuje uspořádat o této otázce referendum.
Nezatěžovat legislativní proces na úrovni EU
Přizvaný odborník profesor Ulrich Hufeld, který vyučuje veřejné a daňové právo na Spolkové vysoké škole Helmuta Schmidta, zaujal jasné stanovisko proti výhradě souhlasu, kterou navrhuje CDU/CSU.
„Nezatěžujte běžný legislativní postup v Evropské unii výhradou souhlasu,“ apeloval Hufeld na Unii. Není v zájmu Německa, aby souhlas národních parlamentů byl podmínkou pro kompetence, které jsou v souladu s EU.
Místo toho by spolková politika měla využívat možnosti národních parlamentů, jako je Spolkový sněm, vydat stanovisko. Souhlas Spolkového sněmu v oblasti práva EU je nutný pouze tehdy, pokud mají být například do Unie přijaty nové členské státy nebo mají být změněny evropské smlouvy, uvedl Hufeld, který byl na jednání pozván na návrh parlamentní skupiny SPD.
Státní služby jako digitální peníze
Člen bankovní rady Bundesbanky Burkhard Balz ve svém vystoupení před výborem zdůraznil výhody digitálního eura. Stát by tak získal možnost vyplácet peníze přímo občanům. Bankéř byl přizván jako expert mimo seznam návrhů parlamentních skupin. Jako příklady přímých plateb prostřednictvím digitálního eura uvedl Balz přídavky na děti a další státní dávky.
Ve svém prohlášení před finančním výborem se pan Balz snažil rozptýlit obavy, že dojde k oslabení hotovosti. Naopak, v současné době se připravuje třetí generace eurobankovek: „Jedná se o velmi rozsáhlé a složité postupy. Něco takového byste nedělali, kdybyste neměli důvěru v hotovost,“ řekl Balz v Bundestagu. Bundesbanka rozhodne o nové hotovostní strategii pro Německo v příštích měsících. „To ukazuje, jak moc si stojíme za hotovostí,“ řekl bankéř.
Žádný čínský přístup k digitálním penězům
Na návrh CDU/CSU byl pozván profesor Volker Wieland z Goetheho univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem. Katedra měnové ekonomie ve svém vystoupení zdůraznila, že již existuje digitální euro, tedy „státem poskytovaná měna“.
Ve svém písemném prohlášení uvedl: „Tyto digitální peníze centrální banky jsou však k dispozici pouze bankám, které mají u centrální banky příslušný účet. Obyvatelé měnové unie mají přístup pouze k hotovosti od státu. Mají však přístup k soukromým digitálním penězům, jako jsou vklady na běžných účtech u bank. Ty se označují jako účetní peníze.“
Profesor Rainer Böhme z univerzity v Innsbrucku se rovněž zabýval Wielandovou připomínkou. Profesor bezpečnosti a ochrany dat vysvětlil, že hotovost je v současné době jediným způsobem, jak mohou mít lidé přímou pohledávku vůči centrální bance. „Všechny ostatní formy jsou přísliby ze soukromého sektoru,“ řekl inženýr.
Digitální euro by lidem poskytlo větší pravomoci. Tento přístup se liší od přístupu v Číně, kde je digitální měna navržena jako nástroj dohledu. „Digitální euro se od něj liší tím, že by mělo mít velmi ambiciózní cíle v oblasti ochrany dat,“ řekl Böhme, který byl pozván na návrh Bündnis 90/Zelení.
Tématu ochrany údajů se věnovalo také prohlášení Digital Euro Association, předního světového think tanku specializujícího se na digitální měny. „Ochrana osobních údajů je velkou výzvou. Skvělé je, že existují technologie, které to umožňují,“ uvedl zástupce asociace. Je třeba rozlišovat mezi hardwarovými a softwarovými řešeními. Pokud jde o softwarová řešení, sdružení vyzvalo ke zveřejnění částí kódů, na nichž je digitální euro založeno.
Záminka ke zrušení hotovosti
Philipp Bagus, profesor na Universidad Rey Juan Carlos v Madridu, se domnívá, že digitální euro je zbytečné, „protože občané již mohou platit digitálně bankovními převody a kreditními kartami“. Bagus, kterého jako experta přizvala AfD, se domnívá, že digitální euro by nakonec mohlo být záminkou ke zrušení hotovosti. „Slibům politiků a úředníků se nedá věřit,“ řekl. Otázkou je, zda by stát měl mít vůbec moc nad penězi. „Není lepší mít soukromé peníze, svobodné peníze?“ zeptal se ekonom.
Po projednání návrhů CDU/CSU a AfD ve finančním výboru budou nyní oba návrhy v nejbližší době projednávány na plénu Spolkového sněmu. Vzhledem k většinovému poměru je nepravděpodobné, že návrhy budou schváleny.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.