Termín pro podávání závazných nabídek na stavbu jaderných bloků byl prodloužen o dva týdny. Vláda by měla rozhodnout o vítězi tendru i počtu postavených reaktorů do konce června na základě předložených nabídek.
Ve hře o obří projekt zůstaly dvě dodavatelské společnosti, francouzský energetický gigant EDF a korejská společnost KHNP.
Ministerstvo průmyslu a obchodu společně se společností ČEZ informovaly minulý týden, že prodlužují předkládání nabídek na stavbu čtyř jaderných bloků o dva týdny. Uzávěrka návrhů se na žádost francouzské společnosti EDF prodlužuje do konce dubna. Vláda by měla vynést svůj verdikt do konce června, uvedl v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
O stavbě nových jaderných reaktorů se hovoří již od loňského roku. Zatímco výstavba pátého bloku v Dukovanech je jistá věc, uchazeči mají předložit i nabídky na stavbu dalších tří bloků – šestého bloku v Dukovanech a dvou v Temelíně.
Vláda hovoří o možnosti zajistit více bloků od jednoho dodavatele, aby bylo dosaženo množstevní slevy. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se státu vyplatí uzavřít smlouvu až na čtyři bloky, „protože to by přineslo úsporu někde kolem 25 % za reaktor“, prohlásil 19. března předseda vlády.
Na otázku moderátora Moravce, proč vláda ještě nemá jasno v tom, kolik bloků vlastně postaví, Hladík zareagoval: „My potřebujeme všechny čtyři bloky,“ a dodal, že diskuze se vedou pouze o tom, v jakém časovém rámci k výstavbě dojde.
„Pokud bude cena, kterou soutěžící nabídnou, taková, která umožní dlouhodobě stabilní, nízké ceny energie jak pro občany, tak pro rozvoj energetiky a průmyslu, určitě budoucnost je navýšit v obou těchto elektrárnách výkon a zkombinovat to s obnovitelnými zdroji,“ uvedl Hladík s tím, že druhý a další reaktory by se stavěly až po roce 2040.
Cílem vlády je přestavit energetický mix Česka, který nyní silně spoléhá na uhlí, na nízkouhlíkový model tvořený pouze jádrem, obnovitelnými zdroji a dočasně plynovými elektrárnami, které mají nahradit ty uhelné do doby, než bude dostatek energie z obnovitelných zdrojů a najdou se způsoby, jak elektřinu z nich efektivně ukládat.
Energetická transformace si má vyžádat 3 až 4 biliony korun, přičemž rozšíření jaderných elektráren by mělo stát podle předpokladů až 2 biliony. Další výdaje se týkají výstavby solárních a větrných elektráren, modernizace přenosové a distribuční sítě a výstavby plynových elektráren.
Radim Fiala z SPD, který byl jedním z hostů pořadu, uvedl, že jsme jako stát zaspali, když jsme stavbu jaderných zdrojů léta odkládali. „Já bych stavěl rovnou čtyři, protože jaderná energetika je budoucnost České republiky, ne žádné obnovitelné zdroje,“ myslí si politik. Podle něj „přijde doba, kdy nebude elektrická energie, nebude foukat, nebude svítit, budou zimní měsíce“ a elektřiny bude nedostatek.
V souvislosti s výpadky poukázal na to, že již od příštího roku se začnou utlumovat uhelné elektrárny, které se v důsledky drahých emisních povolenek stávají nerentabilními. Radim Fiala se rovněž vyjádřil, že nesouhlasí s dekarbonizací, jakou plánuje česká vláda: „Jestliže nemáte jiný relevantní zdroj, kterým můžete nahradit uhelnou elektrárnu, a než se postaví plynové elektrárny, do té doby budeme svítit čím?“
Přerušovaná a nestabilní povaha obnovitelných zdrojů je předmětem kritiky části odborníků, kteří poukazují na nebezpečí přílišného spoléhání se na tyto zdroje s ohledem na riziko nedostatku elektřiny a obřích nákladů spojených s provozem a řízením těchto forem výroby energie.
