Psal se 8. prosinec 1874, když se ve slovinské Lublani narodil budoucí lékař a dětský specialista Ernst Moro. Když po studiích ve Štýrském Hradci získal lékařský titul, netušil, kolik dětských životů zachrání a jak jeho objevy obohatí medicínu. V době, kdy se v roce 1911 stal profesorem pediatrie na univerzitě v německém Heidelbergu, se pediatrie teprve rozvíjela jako samostatný obor.
Na počátku 20. století činila novorozenecká úmrtnost zhruba 25 % a hodně dětí v Německu umíralo na průjmy způsobené dehydratací. Protože se Moro věnoval medicíně celým srdcem, nenechaly ho tyto ztráty dětských životů chladným. Snažil se vymyslet účinnou léčbu, až nakonec uvařil jednoduchou mrkvovou polévku, kterou děti krmil. Ukázalo se, že polévka dokázala potlačit průjem, úmrtnost výrazně klesla, a Moro tak zachránil tisíce dětí. Šlo o jednoduchý a zcela obyčejný recept, v němž se 500 gramů mrkve vařilo v jednom litru vody doměkka. Na závěr se přidala špetka soli a zázračná polévka byla na světě.
Až teprve v roce 2011 se zjistilo, proč je polévka tak účinná. Oligosacharidy obsažené v mrkvi brání bakteriím přilnout ke stěně střev. Dnes bychom sáhli po antibiotikách nebo lécích proti průjmu, ale v minulosti lidé tyto formy léčby ještě neznali. Penicilin objevil až v roce 1928 Alexander Fleming.
Moro se výrazně podílel na formování pediatrie a jeho přínos nespočíval jen v té zázračné mrkvové polévce. Vynalezl „Morovo mléko“, které sloužilo jako kojenecká výživa. Skládalo se z plnotučného mléka s přídavkem mouky, másla a cukru. Ve Vídni spolupracoval s jedním z nejznámějších pediatrů v Evropě Theodorem Escherichem, objevitelem bakterie „escherichia coli“.
Moro zahájil svou pediatrickou kariéru v Escherichově laboratoři, kde experimentálně zkoumal fyziologii trávení u kojenců. V roce 1900 se mu poprvé podařilo charakterizovat bakterii Lactobacillus acidophilus. Objevil také kožní test k odhalení tuberkulózy. Ten se používal opravdu dlouho, přinejmenším do poloviny 20. století.
U novorozenců popsal nepodmíněný reflex, který nazval Morův reflex. Prosazoval kojení, protože zjistil, že kojené děti získávají díky mateřskému mléku vyšší odolnost vůči bakteriím. Jako první popsal syndrom dráždivého tračníku u dětí a termín „první trimestr“ u těhotných žen.
Moroův kolega August Heisler ho upozornil na účinek jablek jako lidového léku na střevní katary. Později Moro publikoval také svou „jablečnou dietu“ pro léčbu průjmu.
Na univerzitě v Heidelbergu působil do roku 1936, poté se stáhl do pozadí. Jako důvod uvedl svůj pokročilý věk, ale pravdou bylo, že tak učinil kvůli své ženě Margaretě, která byla židovského původu.
Jako lékař pracoval až do roku 1948, ale poté zatoužil po důchodu a odešel do penze. Dlouho si ho neužil, protože za tři roky nato zemřel.
Profesor Moro měl pozoruhodný odborný rozsah a právem patří k velikánům světové pediatrie. Nejenže zachránil mnoho životů, ale díky svým odborným znalostem, tvrdé a obětavé práci učinil objevy, které jsou dodnes obdivuhodné.
Článek původně vyšel na stránkách slovenské redakce Epoch Times.
