Veřejné školy jsou povinnými subjekty podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím.
Během nedávných reportáží z oblasti školství vznikla otázka, zda je škola ze zákona povinná odpovídat na dotazy rodičů související s výukou jejich dětí a materiály používanými při výuce. Položili jsme proto v souvislosti s touto problematikou dotazy ministerstvu školství, škole, právním expertům a členům parlamentních výborů.
Ze získaných odpovědí je zřejmé, že veřejné školy podléhají zákonu 106 o svobodném přístupu k informacím. Jinak řečeno, rodiče se mohou na školu obrátit s žádostí o informace a odvolat se na tento zákon. Škola musí v zákonem stanovené době odpovědět.
Místopředsedkyně senátního Výboru pro vzdělávání Ing. Jaromíra Vítková (KDU-ČSL) deníku Epoch Times sdělila, že „po konzultaci s odborníkem v oblasti školství“ je toho názoru, že „pokud je zřizovatelem obec nebo kraj (veřejnoprávní korporace), tak by měl mít rodič nárok“ dostat od školy odpovědi na žádost podle zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Takové žádosti se pode senátorky mohou týkat i možnosti nahlédnout do výukových materiálů v plném znění a plné délce.
Listina základních práv a svobod obsahuje práva a svobody, v jejichž systematice stojí na prvním místě v článku 17 svoboda projevu a právo na informace.
Na žádost odpověděla také základní škola v Českém Krumlově, jejímž zřizovatelem je město, a které se týkala naše nedávno vydaná zpráva o promítání dokumentu s transgenderovou tématikou. „Jsme povinným subjektem dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím,“ sdělila Epoch Times ředitelka školy Mgr. Ivana Severová.
Na stejném výkladu zákona se shoduje i právnička z oblasti rodinného práva.
„Rodiče zcela nepochybně mají právo na informace o výukových materiálech, ale i výukových metodách,“ sdělila deníku Epoch Times právnička se specializací na vzdělávání a rodinné právo Mgr. Lenka Trkalová. „Uvedené vyplývá jak z mezinárodních smluv, tak z Ústavy ČR, resp. Listiny základních práv a svobod, dále z občanského zákoníku i ze školského zákona.“
Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů. Práva rodičů mohou být omezena jen rozhodnutím soudu na základě zákona.
Listina základních práv a svobod, článek 32, odstavec 4
JUDr. Daniela Kovářová (nezávislá), která je členkou Ústavně právního výboru Senátu a prezidentkou Unie rodinných advokátů na dotaz deníku k tématu uvedla, že „rodiče mají právo znát absolutně vše, co s jejich dětmi vzdělávací zařízení dělá“. Dále s odvoláním na ústavní definici práva rodičů na výchovu dodala, že „děti nejsou státním či veřejným majetkem, jen rodič má právo rozhodovat o tom, v jakém duchu je dítě vychováváno“.
Náměstek ústředního školního inspektora PhDr. Karel Kovář, Ph.D. deníku sdělil, že „školy v regionálním školství jsou povinným subjektem ve smyslu zákona č. 106“ o svobodném přístupu k informacím.
Podle předsedkyně poslaneckého Podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení by školy měly být co nejvíce otevřeny spolupráci s rodiči. „Z vlastních dlouholetých zkušeností z pozice ředitelky vím, že je pro všechny dobré, když je komunikace mezi žáky, rodiči a školou nastavena přívětivě a transparentně,“ sdělila deníku Epoch Times Mgr. Renáta Zajíčková (ODS). „Jako pedagožka se vždycky snažím v první řadě rozumně dohodnout.“
Z vlastních dlouholetých zkušeností z pozice ředitelky vím, že je pro všechny dobré, když je komunikace mezi žáky, rodiči a školou nastavena přívětivě a transparentně.
— Mgr. Renáta Zajíčková, předsedkyně Podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení
V případě poskytnutí nebo neposkytnutí učebních materiálů se podle poslankyně dostávají do střetu dva zákony – zákon o svobodném přístupu k informacím a školský zákon.
„Školský zákon dává rodičům právo na to, aby byli informování o průběhu a výsledcích studia,“ míní Zajíčková. „Naopak zákon o svobodném přístupu k informacím dává školám možnost odmítnout zveřejnění informací, které jsou chráněny autorským právem.“
Zajíčková je toho názoru, že škola musí dát rodičům možnost se seznámit s tím, co a jak se jejich děti učí. „Nemusí učební materiály, pokud jsou chráněny autorskými právy, vystavovat na internetu. Škola podle mého názoru musí umožnit rodiči alespoň náhled na dokumenty, filmové nahrávky a další učební materiály přímo ve škole,“ dodává předsedkyně poslaneckého Podvýboru pro regionální školství.
K problematice se vyjádřil také místopředseda poslaneckého výboru pro vzdělání Mgr. Zdeněk Kettner (SPD). „Na základě školského zákona musí škola na žádost rodičů předložit požadované materiály. Školní vzdělávací plány musí být volně přístupné,“ sdělil deníku Kettner a dodává, že rodiče „mají právo“ školu požádat a obdržet od školy k nahlédnutí materiály použité ve výuce.
Škola by podle poslance „měla zařídit, aby poskytované materiály bylo možné zpřístupnit rodičům“ pokud nezisková organizací odmítne, „neměla by spolupráce s ní být zahájena, nebo okamžitě ukončena“.
Ze zkušenosti vím, že školy mohou a také pravidelně spolupracují s neziskovými organizacemi. Je ovšem nutné, aby školy dbaly na transparentní spolupráci, etické zásady a to, aby probíhala na základě relevantních právních předpisů a regulí.
— Mgr. Jiří Růžička, předseda výboru pro vzdělávání
Předseda senátního výboru pro vzdělávání deníku sdělil, že školy mají povinnost poskytovat informace podle zákona 106 týkající se jejich činnosti. „Uvedený zákon se tedy vztahuje i na výukové materiály, které školy používají,“ uvedl senátor Mgr. Jiří Růžička (TOP 09).
„Pokud je žádost o poskytnutí výukových materiálů v souladu s veřejným zájmem a nezasahuje do práv třetích osob, měla by škola tyto materiály poskytnout,“ píše senátor s tím, že existují „výjimky“ v případě materiálů chráněných autorským právem, osobních informací studentů a podobné.
Při spolupráci škol s neziskovými organizacemi je podle předsedy senátního výboru pro vzdělávání nutné, aby „školy dbaly na transparentní spolupráci, etické zásady a to, aby spolupráce probíhala na základě relevantních právních předpisů a regulí“.
„Škola by měla poskytnout informace nebo umožnit nahlédnutí do materiálů, pokud k tomu není zákonný důvod pro odmítnutí,“ píše senátor Růžička. „Doporučuji se v případě pochybností ze strany rodičů obrátit na Českou školní inspekci“.
Co říká Ministerstvo školství
Podle Odboru vnějších vztahů a komunikace Ministerstva školství jsou práva rodičů významně oslabena autorským zákonem.
Školský zákon podle (§ 22) dává rodičům právo „na informace o průběhu a výsledcích … vzdělávání“, nikoliv na zveřejnění konkrétních výukových materiálů použitých školou, míní odbor, který zaslal vyjádření deníku Epoch Times.
„Jejich zveřejnění může přímo právně bránit zejména autorský zákon, podle kterého může být užití omezeno pouze na samotnou výuku žáků,“ uvádí odbor. Neznamená to však podle odboru, že „když se zákonný zástupce obrátí na vedení školy s žádostí o nahlédnutí či zpřístupnění materiálů, měla by ho škola odmítnout“.
„Záleží na vzájemné domluvě a případném právním režimu výukových materiálů zejména s ohledem na autorský zákon.“
Školy jsou však podle ministerstva jednoznačně povinnými subjekty ve smyslu zákona 106 o svobodném přístupu k informacím.
O tom, zda škola poskytne rodičům výukové materiály k nahlédnutí v plném znění, plné délce podle odboru „záleží na konkrétním výukovém materiálu“.
„V některých případech ano, v jiných případech může zákon o svobodném přístupu k informacím jejich poskytnutí vyloučit,“ míní odbor. Jedním z těchto důvodů vyloučení může být podle odboru skutečnost, že „by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským“.
V tomto bodě vzniká otázka, jak škola může naplňovat ústavní právo rodičů na rozhodování o výchově dětí, pokud k výuce využívá materiály, které by nemohly být rodičům zpřístupněny alespoň k nahlédnutí přímo ve škole. V takovém případě mohou rodiče rozhodnout, že se dítě nebude účastnit výuky, při níž budou materiály, o jejichž obsahu od školy neobdržely dostatečné informace.
Otázkou také zůstává, zda může zřizovatel školy (například na žádost rodičů) přimět vedení školy, aby využívalo pouze takové výukové materiály, které mohou být v případě žádosti poskytnuty rodičům k nahlédnutí.
TIP: Jak požádat o informace podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím?
Dotaz můžete zaslat elektronickou cestou – e-mailem nebo datovou schránkou.
Dotaz musí obsahovat formulaci: „Žádám podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím o zodpovězení následujících otázek, či o předložení požadované dokumentace“.
Žádost musí být podepsána tak, aby podpis obsahoval následující informace: Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu.
Právnická osoba uvede název, identifikační číslo osoby, spolku nebo firmy (IČO), adresu sídla.
