Česká vláda ve středu projednala Fiskálně-strukturální plán pro roky 2025–2028, který odeslala ke schválení Evropské komisi. Plán, jehož naplňování bude komise rok vyhodnocovat, obsahuje i sekci týkající se dekarbonizace energetiky. Bude prý nákladnější než v jiných zemích.
Autoři v plánu poznamenávají, že ČR zůstává „jednou z energeticky a emisně nejnáročnějších ekonomik v EU“. S ohledem na snižování emisí plánuje vláda do roku 2030 snížit emise v sektorech mimo stávajícího systému povolenek (EU ETS), tedy mimo energetiky a těžkého průmyslu, o 26 % oproti roku 2005. Zároveň chce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie na 30 % a snížit konečnou spotřebu energie o cca 20 % proti roku 2021.
Dekarbonizace energetiky má v Česku probíhat kombinací využití jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů s důrazem na energetické úspory. V roce 2050 by se měl podíl jaderných zdrojů na hrubé výrobě elektřiny zvýšit ze současných zhruba 37 % na 50 % . To souvisí s výstavbou čtyř reaktorů v Dukovanech, které nahradí dosluhující bloky a vytvoří další kapacity.
Uhlí, které se momentálně podílí na zhruba 40 % elektřiny a poloviny tepla, bude podle závazku vlády odstaveno do roku 2033.
Energetickou bezpečnost řeší vláda zejména odbouráváním energetické závislosti na Rusku. „V případě zemního plynu se již ČR kapacitně bez ruské suroviny obejde, u ropy by díky probíhajícímu zvyšování kapacity ropovodu TAL (projekt TAL+) měla být závislost ČR na Rusku výrazně snížena již ke konci roku 2024 a plně odstraněna po dokončení TAL+ v prvním pololetí 2025,“ píše se v plánu. Závislost na ruském jaderném palivu má být ukončena ještě letos.
Tip: Více o jaderném palivu a detailech kolem dostavby bloků v Dukovanech se dozvíte v rozhovoru s jaderným veteránem, který budeme publikovat v pondělí 21. 10. 2024.
Nákladný přechod průmyslu
Plán rovněž počítá se zásadní proměnou české ekonomiky směrem k nízkoemisnímu hospodářství. Poznamenává, že kvůli naší závislosti na uhlí bude transformace průmyslu „zřejmě nákladnější než pro mnohé jiné členské státy EU“, ovšem přechod obhajuje jako „velkou příležitost pro českou ekonomiku“ s dlouhodobými přínosy „v podobě modernizace ekonomiky, posílení energetické bezpečnosti, úspor nejen ve výdajích za energie a vyšší kvality života“.
Dokument dále vyjmenovává formy podpory, které český stát vyplácí na rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE), včetně příkladů některých takových kroků, jako vypsání dotací pro provozovatele regionálních distribučních soustav s alokací 6,6 mld. Kč s cílem zvýšit kapacitu pro připojení OZE; návrh zákona na urychlení výstavby OZE pomocí tzv. akceleračních zón, kde se má povolovací proces výrazně zrychlit; spuštění komunitní energetiky a sdílení elektřiny nebo zavádění vodíkových autobusů MHD v Ústí nad Labem.
V železniční dopravě se dekarbonizace bude realizovat elektrifikací kolejových tratí spolu s výměnou vozidel za emisně úsporné, přičemž v silniční dopravě bude pokračovat podpora pořizování elektrických a jiných bezemisních vozidel prostřednictvím zrychlených daňových odpisů, slibuje komisi vláda.
