Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková varovala Čínu, že dodávání bezpilotních letounů se smrtícími schopnostmi Rusku pro jeho válku na Ukrajině „musí mít a bude mít následky“.
Baerbocková své prohlášení z 18. listopadu neupřesnila. Není tedy jasné, jaké následky nebo sankce navrhuje.
Ve stejný den šéf zahraničního odboru Evropské unie Josep Borrell na tiskové konferenci uvedl, že se role Číny ve válce na Ukrajině rozšířila.
„Čína je dnes největším dodavatelem zboží dvojího užití a citlivých položek, které udržují ruskou vojenskou průmyslovou základnu,“ řekl Borrell. „Bez Severní Koreje, bez Íránu, bez Číny by Rusko nemohlo podporovat své vojenské úsilí, nemohlo by pokračovat ve válce.“
Evropská unie a Spojené státy vyzvaly Čínu, aby neposkytovala materiální ani finanční podporu ruskému válečnému úsilí od jeho zahájení v roce 2022.
Čínský komunistický režim tvrdí, že se nestaví na žádnou stranu, a zároveň podle vládních představitelů nadále poskytuje Rusku způsoby, jak obejít mezinárodní sankce.
Podle zprávy vypracované Committee for Freedom in Hong Kong hraje dnes Hongkong významnou roli v obcházení sankcí uvalených na Rusko, Írán a Severní Koreu.
Naděje na ukončení konfliktů, které Čína podpořila
Několik dní před invazí na Ukrajinu podepsala Čína a Rusko na olympiádě v Pekingu dohodu o „neomezené spolupráci“. Peking nikdy vojenskou invazi Ruska na Ukrajinu neodsoudil, ani nepřestal nakupovat ruskou ropu a energie. Navíc, podle nedávné zprávy nadace CFHK, se z Hongkongu, ve kterém Čína drží v posledních letech pevnější kontrolu, stalo centrum pro obcházení sankcí uvalených na Rusko, Írán a Severní Koreu.
Podle odborníka na Čínu Philipa Cunninghama je Rusko vůči Číně v historicky slabé pozici, přičemž ruská vláda se chová jako vazalský stát. V článku v časopise China-U.S. Focus napsal, že prohlášení jsou „plná jazyka, kterým Rusko demonstruje svou věrnost nejen standardním zahraničně politickým postojům, například v otázce Taiwanu, ale i novým, inovativním a dosud nevyzkoušeným vizím, které (čínský vůdce) Xi prosazuje“.
Z analytického hlediska je Čína ve vztahu k Rusku spíše tím, kdo jeho invazi na Ukrajinu dlouhodobě podporuje a umožňuje v ní pokračovat.
Generální tajemník NATO Mark Rutte svolal 19. listopadu do Bruselu schůzku se členy EU a novinářům řekl, že Ukrajina potřebuje „více pomoci, více peněz“.
„Zejména nyní, když se přidali Severokorejci. A víme, že Čína pomáhá Rusku s válečným úsilím. Víme, že Írán podporuje Rusko ve válečném úsilí,“ řekl Rutte.
Na této zprávě se podílela agentura Reuters.
