Milan Kajínek

4. 12. 2024

Spoluzakladatel společnosti Netscape a jeden z „nejkontroverznějších mozků v Silicon Valley“, jak o něm píše slavný americký podcaster Joe Rogan, udělal několik „ohromujících odhalení“ a „šokujících postřehů“ o tom, jak působila vláda USA v oblasti cenzury informací.

Joe Rogan si pozval do svého podcastu Marca Andreessena, podnikatele, investora a softwarového inženýra, který je spoluautorem prvního široce používaného internetového prohlížeče Mosaic. Je také spoluzakladatelem a generálním partnerem společnosti Andreessen Horowitz, která se zabývá rizikovým kapitálem, a spolupořadatelem podcastu „The Ben & Marc Show“.

Během tříhodinové diskuse se věnovali různým tématům. Andreessen hovořil kromě cenzury i o „kolapsu důvěry“ lidí v tradiční média, umělé inteligenci či o zemědělství.

Velké technologické společnosti

Technologické společnosti se podle Andreessena cenzuře nepodvolily jen tak, ale byly k tomu „donuceny“. Hovořil o činnosti vlády USA, zejména o období administrativy Joea Bidena, která měla na společnosti vyvíjet nátlak prostřednictvím „výhrůžek, financování a zákulisního ovlivňování“. Přičemž se podle Andreessena jednalo o „přímé potlačování svobody projevu“.

Nevládní organizace

Andreessen věnoval část svého rozhovoru nevládním organizacím, které podle něho slouží jako prodloužená ruka vlády, a označil je doslova za cenzurní „nájemné zabijáky“ (hitmen).

Popisuje, jak jsou nevládní organizace využívány jako prostředníci k tomu, co první dodatek americké ústavy znemožňuje vládě vykonávat, tedy k cenzuře. Andreessen to nazývá „externí útlak“ a popisuje to jako právní kličku k potlačení svobody projevu.

„Nezisková organizace je většinou entita s politickou agendou. Ve velkém množství případů jsou financované vládou, prostřednictvím grantů,“ říká Andreessen. „Pak máte nevládní organizaci financovanou vládou, to není nevládní organizace, to je vládní organizace.“

„Pokud vládní úředníci používají vládní peníze, aby financovali něco, co vypadá jako soukromé organizace, ale nejsou, co se stane, když vláda přenese na tyto nevládní organizace činnosti, které sama nemůže podle ústavy dělat,“ říká Andreessen.

Sociální kredity

S nástupem kontroly sociálních médií, digitalizace bankovnictví a služeb se stále více diskutuje o hrozbě zavádění takzvaného sociálního kreditu, který by mohl udělovat občanům různé plusové a mínusové body za jejich chování, postoje a myšlenky vyjádřené na internetu či jinde.

V České republice se již objevil případ, kdy Komerční banka odmítla otevřít účet jednomu z členů redakce žurnalistického projektu Svědomí národa, protože podle zaměstnance banky měl u rodného čísla napsáno „dezinformátor“.

Sociální kredit byl již realizován v Číně, kde můžete za nesprávné názory vůči vládnoucí Komunistické straně přijít například o možnost cestovat veřejnou dopravou, budete čelit obtěžování policIe a během epidemie dostávají občané podle rozhodnutí vlády do svých telefonů informaci o tom, že byli uzavřeni do karantény – prostě tak, že se v mobilním telefonu změní status na „karanténa“ a potom ztratí občan možnost využívat veškeré služby, které používá prostřednictvím svého telefonu, spjatého se svojí identitou.

Podle Andreessena jsou systémy sociálního kreditu už i realitou Západu. Upozornil na to, že na rozdíl od Číny jsou tyto systémy skryté za soukromými společnostmi a službami, jako je bankovnictví a pojišťovnictví. „Chcete si koupit dům? Cestovat? Přístup do banky? Dodržujte pravidla… nebo jinak,“ glosuje rozhovor Rogana a Andreessena užvatel sítě X Alessandro Palombo.

Kontrola prostřednictvím regulace

V praxi může vláda podle Andreessena využívat situaci, kdy pouze hrstka obrovských technologických společností ovládá odvětví internetového vyhledávání, sociálních sítí nebo internetových platforem, které vláda může kontrolovat prostřednictvím „regulací“ a „regulačních struktur“.

Kvůli nastaveným regulacím v praxi podle Andreessena nastává také situace, kdy jakákoli potenciální konkurence zanikne dříve, než vůbec může začít. Tím se udržují v činnosti již ovlivnění hráči, jejichž působení je již zformováno do požadované politické nebo ideologické linie vlády

Válka a umělá inteligence

Další téma rozhovoru se stočilo k umělé inteligenci a její využití při válečných konfliktech. Toto spojení má podle Andreessena potenciál změnit svět. Podle něho jsou na obzoru drony poháněné umělou inteligencí, které vystřídají tradiční armády. Žádní piloti. Žádné lidské riziko a válečné konflikty začnou připomínat videohry.

Cenzura a umělá inteligence

Cenzura realizovaná pomocí umělé inteligence bude mít podle Andreessena zcela novou úroveň. Předpovídá, že se umělá inteligence stane „kontrolní vrstvou kolem všeho“.

Pokud dojde k využití umělé inteligence jako zbraně, stanou se podle Andreessena věci značně dystopickými, tedy se přerodí v pesimistickou variantu budoucnosti v přetechnizované společnosti. Podle Andreessena se právě touto cestou vydala administrativa působící v pozadí prezidentství posledního amerického prezidenta Joea Bidena.

Podle Andreessena není naděje na lepší zítřky ztracena, protože se objevují silné proudy nesouhlasu s takovým směřováním a ukazují sílu svobody projevu a inovací.

Potraviny v USA

Dalším tématem byla vládní kontrola nad potravinami. O tomto tématu často hovořil prezidentský kandidát Robert F. Kennedy, kterého nově zvolený prezident Donald Trump vybral na post ministra zdravotnictví v budoucí administrativě. Kennedy prohlásil, že byrokracie Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) by měla být osekána. 

„Existují celá oddělení, jako například oddělení výživy v FDA … která musí odejít – která nedělají svou práci. Nechrání naše děti,“ řekl Kennedy po volbách (ve středu 7. listopadu) televizi MSNBC s odkazem na látky, které povoluje v potravinách.

Související články

Přečtěte si také

čipy
Česko v druhé lize: USA omezují vývoz AI čipů a rozdělí Evropu na dvě skupiny

Spojené státy omezí vývoz čipů v oblasti umělé inteligence, aby tato vysoce pokročilá technologie zůstala mimo dosah Ruska a Číny.

„Nejvýraznější změna v českém vzdělávání za posledních 20 let.“ Ministerstvo školství představilo nové programy pro výuku

Místo bezduchého memorování bude kladen větší důraz na propojení znalostí s dovednostmi, uvedl ministr školství Mikuláš Bek. Podle něj jde o „nejvýraznější změnu v českém vzdělávání za posledních 20 let“.

Požár restaurace v Mostě má sedmou oběť, v nemocnici zemřela žena

Požár restaurace U Kojota v Mostě má sedmou oběť. V nemocnici Královské Vinohrady v Praze zemřela v noci žena s vážnými popáleninami.

Ústavně-právní výbor Senátu nepřijal vypuštění kontroverzního paragrafu o „činnosti pro cizí moc“

Senátní výbory dnes diskutovaly legislativu, která obsahuje, kromě jiného, změnu v trestním zákoníku zaměřenou na postihování „činnosti pro cizí moc“.

Správci elektrické sítě v Německu chtějí vypínat solární elektrárny na dálku, aby neohrožovaly soustavu

Provozovatelé přenosové soustavy v Německu požadují, aby měli možnost řídit solární systémy na dálku v případě krizových situací.

Vědci CESNET a ČVUT vytvořili sadu dat pro boj s kyberhrozbami

Vědci ze sdružení CESNET a ČVUT vytvořili sadu dat, kterou lze využít pro dlouhodobou detekci a obranu proti kybernetickým hrozbám v počítačových sítích. Data popisují roční provoz v národní akademické síti CESNETu a je možné je prostřednictvím umělé inteligence využít pro výzkum a detekci hackerských útoků.

Čínský režim je „určující hrozbou naší generace“, říká odstupující šéf FBI

Odstupující ředitel FBI vydal poslední varování před hrozbou, kterou podle jeho slov představuje Čína pro USA.

Kofein si od vás může půjčovat energii – zde je důvod

Ranní šálek kávy může navodit pocit, že vám nápoj dodává energii, ale ve skutečnosti je to jen iluze. Po lékařské stránce ověřil dr. Jimmy Almond Spousta lidí sahá každé ráno po šálku horké kávy a věří, že je to jejich záchranné lano k bdělosti a produktivitě. Tato každodenní dávka kofeinu je však spíše chytrou iluzí než skutečným posilovačem energie. […]

Vzpomínky na dospívání v komunistickém Rumunsku

Memoáry Marie-Cristiny Neculy, operní zpěvačky a spisovatelky, popisují její dětství v komunistickém Rumunsku, cestu do New Yorku a hledání svobody a uměleckého vyjádření.