Aktualizováno 19. 12. 2024 ve 12:45 o komentář exministra průmyslu Karla Havlíčka
Česká vláda včera na svém jednání schválila Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu, také označovaný jako Národní klimaticko-energetický plán (NKEP). Ten sumarizuje pro Evropskou komisi způsoby, jak Česko splní povinné klimatické cíle Evropské unie do roku 2030 v oblasti energetiky a jakou vizi má do roku 2050.
Dokument určuje, jak bude Česko snižovat emise, zvyšovat energetickou účinnost či jaký podíl budou mít obnovitelné zdroje na výrobě energií. Zástupci průmyslu označují stanovené cíle za nerealistické, zatímco ekologové za málo ambiciózní.
Třicet do 30, Padesát do 50
Plán je jasný a srozumitelný, alespoň se to ze shrnutí politiků zdá. Do roku 2030 slibuje česká vláda Evropské komisi, že navýší podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) ze současných 18 na 30 %. V roce 2050 už by to mělo být 50 %.
„Cílovým energetickým mixem někdy v roce 2050 je zhruba 50 na 50 – jádro a obnovitelné zdroje,“ uvedl na večerní tiskové konferenci po zasedání vlády ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), jehož rezort společně s ministerstvem průmyslu a obchodu měl zpracování 500stránkového dokumentu na starosti.
Růstu podílu OZE se má dosáhnout pětinásobným navýšením kapacit fotovoltaiky, větrných elektráren a také tepelných čerpadel, doplnil Hladík. Větrné elektrárny mají ze současných 0,3 GW vzrůst za pět let na 1,5 GW, zatímco u solární energie se má zvýšit instalovaný výkon z 3,7 GW na 10,1 GW.
Odchod od uhlí je potvrzen na rok 2033, i když zaznívají hlasy, že v případě vyšších cen emisních povolenek může dojít k „ekonomické smrti“ uhlí ještě před rokem 2030.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) na tiskové konferenci zdůraznil, že „v žádné oblasti nejdeme nad rámec cílů Evropské unie“.
Přechodovým palivem pro období, kdy budeme odcházet od uhlí, má být plyn. Podle Hladíka je scénář dekarbonizace energetiky „sociálně citlivý“, neohrozí konkurenceschopnost české ekonomiky a zároveň splní energetické cíle tak, aby byl „dostatek energie za dostupné ceny“.
Snížit by se podle ministra měla i dovozní závislost ČR. „Díky větší výrobě energie na území ČR snižujeme dovozní závislost,“ uvedl na konferenci Hladík s tím, že zatímco v produkci elektřiny jsme soběstační, u plynu a ropy to tak není. „Z dnešní 42% závislosti chceme toto číslo snížit na 26 % (do roku 2050).“
Bez emisních povolenek na vytápění a benzin
„Klimaplán“ neobsahuje rozšíření emisních povolenek na domácnosti ve formě zavedení poplatků za pohonné hmoty a fosilní topiva. Evropská komise tyto povolenky (označované ETS 2) nařídila zavést od roku 2027 v rámci celé unie, česká vláda to chce změnit.
Premiér Petr Fiala před dvěma dny oznámil, že Česko bude v Bruselu jednat za odložení systému ETS 2 o rok, byť k jeho schválení došlo právě za českého předsednictví v EU již za pětikoalice.
„Budeme přesvědčovat naše kolegy v EU, aby se přidali k našemu návrhu odložit účinnost systému ETS 2 na rok 2028. Do té doby chceme zavést silnější ochranu proti prudkému růstu cen energií,“ citovala předsedu vlády ČTK.
Vláda se letos rozhodla, že povinnost zavádění poplatků za emisní povolenky odloží do dalších voleb. Toto nepopulární opatření by totiž zvedlo ceny pohonných hmot i fosilních topiv.
Ministr Vlček neopomněl také vyzdvihnout další aktivitu vlády v oblasti revize Green Dealu. Na evropské úrovni se snaží omezit pokuty pro automobilky za nízké prodeje elektrovozů (které by měly začít fungovat příští rok), aby finance místo na pokuty putovaly do inovací, uvedl politik.
Zároveň upozornil, že klimatické agendy Green Dealu a z nich vycházející politiky zlepšily kvalitu života našich občanů a nelze je tedy pouze zužovat na strašení veřejnosti zdražováním pohonných hmot. Uvedl, že vláda chce pokračovat v čerpání „zelených“ peněz z fondů EU, ale na druhou stranu chce „stát nohama na zemi“ a vycházet z reality.
Kritici
Emise se podle NKEP mají snížit do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Přitom ještě letní verze plánu hovořila o 59 %. Podle energetického experta hnutí Duha Jiřího Koželuha je plán málo ambiciózní a mohl by jít ještě výš, uvedl pro Českou televizi.
Naopak zástupci průmyslu dokument kritizují z jiných důvodů. Svazu průmyslu a obchodu podle ČT vadí, že cíle v něm jsou nerealistické. Hospodářské komoře zase to, že neproběhla analýza dopadů na konkurenceschopnost českých podniků.
Zástupci energeticky náročného průmyslu vidí problém v datech, z nichž plán čerpá. V dokumentu se v manažerském shrnutí uvádí, že „nejdůležitějším vstupem pro tento návrh aktualizace Vnitrostátního plánu jsou výstupy modelování vědecko-výzkumného projektu SEEPIA“ při Univerzitě Karlově.
Modely SEEPIA ale podle velkoprůmyslníků „vycházejí ze zcela zkreslených, a tím i nereálných, podkladů“, uvedla ve svém komentáři šéfka Ocelářské unie Marcela Kubalová reprezentující energeticky náročný průmysl. Dodala, že když „chtěli po Ministerstvu průmyslu a obchodu vědět, z jakých dat tento model vychází, bylo nám sděleno, že tato data nemají k dispozici“.
I podle energetického komentátora Milana Smutného obsahuje NKEP „neúplná, zastaralá či nesprávná data“. „Jednou se uvádí údaj růstu HDP v roce 2025 o 2,6 %, jinde o 2,4 %. Což obojí je mimochodem na pozadí prudké, již dvouleté recese Německa (německá prognóza na rok 2025 je 0,8 %) fantasmagorická předvolební propaganda,“ poznamenává Smutný ve svém komentáři pro Svět hospodářství.
Předseda stínové vlády hnutí ANO Karel Havlíček označil plán za vrchol alibismu, pokrytectví a bázlivosti. Na tiskové konferencei 19. 12. uvedl, že dokument „naprosto přesně odpovídá filozofii Petra Fialy, který, bych řekl, už má dneska vzor na následující postup. Dodrbat, nechat vyhnít, vymluvit se na vládu minulou a odložit na vládu příští.“
Zbytek energetických podkladů? Počkejte si!
NKEP přichází s půlročním zpožděním. Tak jako dalších 12 členských států jsme i my „prošvihli“ termín pro jeho podání. Souběžně s ním vznikají (uvádí samotný dokument), nebo spíše měly by vznikat, další dva důležité klimaticko-energetické podklady – Státní energetické koncepce (SEK) a Politika ochrany klimatu (POK).
Ministr Vlček však na včerejší konferenci uvedl, že je vláda opět nepublikuje, jak slíbila, a že potřebuje víc času na zapracování změn.
„Důvody, proč nechceme o tomto materiálu v současné době rozhodovat, jsou: zaprvé probíhá nám jaderný tendr, vedle toho tady máme aktivity týkající se rozvoje obnovitelných zdrojů, práce na akceleračních zónách,“ uvedl Vlček a dodal, že ve hře je i legislativní příprava na urychlení povolovacích procesů pro paroplynové elektrárny (LEX Plyn), protože jedině urychlením výstavby obnovitelných a plynových zdrojů můžeme docílit odchodu od uhlí do stanovené doby.
Kdy tyto další dva dokumenty vláda zveřejní, ministr neuvedl. Ministerstvo průmyslu a obchodu původně předložilo energetickou koncepci vládě už v únoru 2024. Letní schvalování se však nečekaně odložilo na později.
