Omezení toku fentanylu, ale i posílení amerického lodního průmyslu – Trump představil svůj plán, jak čelit čínskému režimu.
Analýza zpráv
Během svého prvního společného projevu v Kongresu 4. března americký prezident Donald Trump nastínil řadu opatření, která přijal během prvních šesti týdnů svého druhého funkčního období. Jedním z klíčových témat, která zmínil, byla hrozba ze strany komunistické Číny.
Trump kritizoval vysoká cla čínského režimu na americký dovoz a vyjádřil svůj záměr oživit americký lodní průmysl, aby snížil závislost USA na Číně. Zároveň uvedl, že jeho administrativa zahájila kroky k znovuzískání Panamského průplavu z čínského vlivu.
Uvalení cel na čínské produkty
„Jiné země proti nám po desetiletí používaly cla, a teď je řada na nás, abychom je začali uplatňovat proti nim,“ řekl Trump svým posluchačům.
„V průměru, Evropská unie, Čína, Brazílie, Indie, Mexiko a Kanada – slyšeli jste o nich? A nespočet dalších zemí nám účtuje nesrovnatelně vyšší cla, než jaká uplatňujeme my vůči nim. Je to velmi nespravedlivé.“
Dále uvedl konkrétní čísla: „Indie nám uvaluje cla na automobily vyšší než 100 procent. Průměrné clo Číny na naše produkty je dvojnásobné oproti tomu, co uplatňujeme my vůči nim. A průměrné clo Jižní Koreje je čtyřikrát vyšší.“
Prezident tato prohlášení učinil jen několik hodin poté, co vstoupilo v platnost dodatečné 10procentní clo na veškerý čínský dovoz. Podle Bílého domu jsou nová opatření, která navazují na počáteční 10procentní cla platná od 4. února, přímou reakcí na pokračující příliv nelegálního fentanylu z Číny do Spojených států.
Trump rovněž uvalil 25procentní cla na zboží z Kanady a Mexika, která vstoupila v platnost ve stejný den. Zdůvodnil to jejich neúspěchem v omezování přílivu smrtícího opioidu a jeho prekurzorových chemikálií, které do Spojených států proudí z Číny.
Později prezident udělil téměř měsíční výjimku pro některé druhy zboží z Mexika a Kanady, avšak rozhodl se neposkytnout stejnou úlevu pro čínský dovoz.
Peking reagoval rychle odvetnými opatřeními, když uvalil 10 až 15procentní clo na širokou škálu amerických zemědělských produktů a zařadil více než dvě desítky amerických společností na seznam subjektů podléhajících exportním kontrolám nebo obchodním omezením.
Tato opatření doplnila reakci na první vlnu Trumpových cel z minulého měsíce, která zahrnovala 15procentní clo na produkty LNG a uhlí, 10procentní clo na ropu, zemědělskou techniku a těžké nákladní vozy, stejně jako omezení vývozu vzácných nerostů a látek s vojenským využitím.
Čínský vůdce Si Ťin-pching (Xi Jinping) na rozdíl od lídrů Mexika a Kanady, kteří v lednu vyjednávali s Trumpem tváří v tvář hrozícím clům, nenaznačil žádný úmysl zapojit se do jednání. Místo toho čínští diplomaté zaujali tvrdý postoj a trvali na tom, že Spojené státy by měly svou krizi s fentanylem řešit samy.
Dvoustranná zpráva zveřejněná v dubnu 2024 výborem Sněmovny reprezentantů pro Komunistickou stranu Číny (KS Číny) zjistila, že Peking dotoval výrobu opioidů prostřednictvím daňových úlev a grantů firmám zapojeným do výroby a exportu těchto drog do Ameriky, přestože jsou v Číně technicky vzato nelegální.
Zpráva výboru také zjistila, že KS Číny má majetkové podíly v některých společnostech vyvážejících prekurzory fentanylu.
Obnova amerického lodního průmyslu
„Abychom posílili naši obrannou průmyslovou základnu, plánujeme vzkřísit americký lodní průmysl, včetně komerční i vojenské výroby lodí,“ prohlásil Trump.
„A za tímto účelem dnes večer oznamuji, že vytvoříme v Bílém domě nový úřad pro stavbu lodí, který bude nabízet speciální daňové pobídky, aby se tento průmysl vrátil domů do Ameriky, kam patří.“
V roce 2023 uniklá zpráva Úřadu námořní zpravodajské služby USA odhalila, že čínská loděnice má více než 200krát větší výrobní kapacitu než Spojené státy.
V dubnu 2024 zahájil Úřad obchodního zástupce USA (USTR) vyšetřování čínského lodního průmyslu v reakci na petici podanou skupinou odborových svazů.
USTR dospěl k závěru, že čínská dominance v námořním průmyslu je „nepřiměřená“ a „omezuje americký obchod“. V lednu USTR zveřejnil své zjištění, podle kterého cílená dominance Číny v globálním lodním, námořním a logistickém sektoru představuje podle amerických obchodních zákonů důvod k zásahu.
Trumpův slib obnovit americký lodní průmysl se časově shoduje s již existující dohodou mezi Spojenými státy a Jižní Koreou o opravách amerických námořních plavidel.
Znovuzískání Panamského průplavu
„Abychom dále posílili naši národní bezpečnost, moje administrativa znovu získá Panamský průplav – a už jsme s tím začali,“ prohlásil Trump.
„Právě dnes oznámila velká americká společnost, že kupuje oba přístavy kolem Panamského průplavu a mnoho dalších věcí souvisejících s průplavem a několika dalšími kanály,“ uvedl s odkazem na dohodu dosaženou konsorciem vedeným společností BlackRock a hongkongskou firmou CK Hutchison Holdings Ltd.
Panamský průplav „byl postaven Američany pro Američany, ne pro jiné“, dodal Trump. „Ale jiní ho mohou využívat.“
Trump poukázal na to, že „při stavbě Panamského průplavu zemřelo 38 000 dělníků“, a popsal tento proces jako „obrovskou cenu zaplacenou americkou krví a bohatstvím“.
„Zemřeli na malárii. Zemřeli na uštknutí hady a na komáry. Nebylo to hezké místo na práci,“ dodal.
V roce 1999 převzala Panama plnou kontrolu nad průplavem, který je dnes jednou z nejvytíženějších námořních tras na světě a spojuje Tichý oceán s Karibským mořem. K převodu vlastnictví došlo na základě dohody z roku 1977, podepsané tehdejším prezidentem Jimmym Carterem. Tato dohoda zahrnuje Smlouvu o neutralitě a Smlouvu o Panamském průplavu.
„Jenže tato dohoda byla velmi vážně porušena,“ prohlásil Trump. „Nedali jsme ho Číně, dali jsme ho Panamě – a teď si ho bereme zpět.“
Panamský prezident José Raúl Mulino 2. února oznámil, že jeho země neobnoví svou účast v Pekingské iniciativě Pásu a stezky (BRI). Mulino uvedl, že dohoda měla vypršet během dvou až tří let, ale mohla by být ukončena i dříve.
Iniciativa BRI, známá také jako „Jeden pás, jedna stezka“, byla spuštěna KS Číny v roce 2013 jako infrastrukturní projekt v hodnotě miliard dolarů s cílem posílit čínský geopolitický vliv.
V listopadu 2017 se Panama stala první latinskoamerickou zemí, která se připojila k této iniciativě, a to pouhých pět měsíců poté, co přesunula své diplomatické vztahy z Taiwanu na Čínu.
Kritici označují BRI za „dluhovou past“, protože nabízí účastnickým zemím, převážně rozvojovým státům, značné půjčky na výstavbu železnic, letišť a dalších infrastrukturních projektů. Některé z těchto zemí, jako například Pákistán a Srí Lanka, se již potýkají s obrovskými dluhy vůči Číně, které jen obtížně splácejí.
Na této zprávě se podíleli Andrew Thornebrooke, Dorothy Li, Frank Fang, Emel Akan a Tom Ozimek.
–ete–
