Hojný výskyt dvou plynů podle vědců naznačuje, že planeta K2-18b může překypovat mikrobiálním životem.
Vědci možná objevili dosud nejsilnější známky možného života na vzdálené planetě, která je 2,6krát větší než Země.
Pomocí Webbova vesmírného dalekohledu (JWST) od NASA detekovali vědci z Institutu astronomie Cambridgeské univerzity v atmosféře této planety dva plyny, které jsou na Zemi produkovány výhradně živými organismy – především mořským fytoplanktonem, což je druh mikroskopických řas.
Podle vědců nasvědčuje hojný výskyt dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) tomu, že planeta K2-18b může být plná mikrobiálního života.
Objev těchto dvou plynů je silným indikátorem možných biologických procesů na této oceánem pokryté planetě, sám o sobě však ještě neznamená důkaz života. Přesto vědci vyjádřili své nadšení nad tímto zjištěním.
„Jde o zlomový okamžik v hledání života mimo sluneční soustavu – ukázali jsme, že je možné detekovat biosignatury na potenciálně obyvatelných planetách s využitím současné techniky,“ uvedl astrofyzik Nikku Madhusudhan z Cambridgeské univerzity, hlavní autor studie publikované v časopise Astrophysical Journal Letters.
Dřívější pozorování pomocí Hubbleova teleskopu už na planetě K2-18b odhalila vodní páru, a právě proto byla zařazena na přední místa seznamu pro další výzkum prostřednictvím JWST, který byl na oběžnou dráhu umístěn v prosinci 2021.
Pozorování pomocí Webbova dalekohledu navíc ukázala přítomnost metanu a oxidu uhličitého – vůbec poprvé byly uhlíkaté molekuly detekovány v atmosféře planety nacházející se v takzvané „obyvatelné zóně“ hvězdy, tedy v oblasti, kde se může na povrchu planety nacházet kapalná voda – klíčová složka pro život.
Pozorování naznačují, že K2-18b je takzvaná hyceánská planeta – svět s rozsáhlým oceánem a atmosférou bohatou na vodík.
„Jediný scénář, který v současnosti vysvětluje všechna data získaná z JWST – včetně těch dřívějších – je ten, že K2-18b je hyceánský svět plný života,“ říká Madhusudhan.
Planeta K2-18b obíhá červeného trpaslíka, hvězdu menší a méně svítivou než naše Slunce. Nachází se v souhvězdí Lva, zhruba 124 světelných let (asi 1,175 bilionu km kilometrů) od Země. Množství světla, které od této planety dopadá na Zemi, je tedy mimořádně malé.
Jakmile budou dostupná pozorování potvrzena, mohl by tento objev přiblížit vědce k nalezení života na jiných planetách.
„Mluvíme o mikrobiálním životě, možná podobném tomu, jaký známe z pozemských oceánů,“ uvádí Madhusudhan.
Na otázku, zda by se na planetě mohli vyskytovat i mnohobuněční nebo dokonce inteligentní tvorové, Madhusudhan odpovídá: „Na to v této fázi nedokážeme odpovědět. Výchozím předpokladem je jednoduchý mikrobiální život.“
Ještě je třeba další výzkum
Pozorování z JWST naznačují s 99,7procentní jistotou přítomnost obou molekul – tedy jen 0,3procentní šanci, že jde o statistickou chybu.
Vědce však nejvíce překvapila mimořádně vysoká koncentrace těchto plynů – přes 10 částic na milion objemu.
„To je tisíckrát více, než kolik jich je v zemské atmosféře, a na základě dosavadních znalostí to nelze vysvětlit jinak než biologickou aktivitou,“ říká Madhusudhan.
„Přesto musíme zůstat otevření a nadále zkoumat i jiné scénáře.“
Dalším krokem je zopakovat pozorování několikrát, aby se pravděpodobnost statistické chyby snížila na 0,0001 procenta – tedy jedna ku milionu, dodává Madhusudhan.
Poté bude zapotřebí provést další teoretické a experimentální studie, které ověří, zda by DMS nebo DMDS mohly být vytvářeny dosud neznámým abiotickým mechanismem – tedy bez účasti živých organismů – v atmosféře planety K2-18b.
Madhusudhan dodává, že je třeba „zůstat otevření a hledat i jiné možnosti“.
„Bohatá data z K2-18b z ní dělají mimořádně zajímavý svět,“ podotýká Christopher Glein, hlavní vědecký pracovník oddělení kosmických věd při Southwest Research Institute v Texasu.
„Nejnovější údaje přinášejí cenný příspěvek k našemu poznání. Musíme však být velmi obezřetní a data co nejdůkladněji prověřit. Těším se na další, nezávislé analýzy, které by měly začít už příští týden,“ jak ho citovala 16. dubna agentura Reuters.
Ačkoliv Madhusudhan označil hledání života za „svatý grál“ výzkumu exoplanet, zdůraznil, že výsledky zatím jednoznačně nedokazují, že by tyto dva plyny byly produkovány živými organismy.
„Není v zájmu nikoho předčasně tvrdit, že jsme objevili život,“ uzavírá.
Na zprávě se podílela i agentura Reuters.
–ete–
