Přeplněné prostory mohou přispívat k psychické zátěži i přibývání na váze – jejich úklid může být klíčem k trvalé změně.
Po rozvodu před deseti lety se Bradův domov zaplnil nepořádkem – hudebním vybavením, DVD, knihami, nouzovými zásobami jídla a hromadou papírů. Jak se kupil nepořádek, přibývala i kila – Brad se ocitl v kolotoči fyzického i duševního přetížení. Když byl nedávno povýšen v práci a slyšel podcast o souvislosti mezi nepořádkem a problémy s váhou, viděl v tom příležitost k novému začátku a jinému přístupu ke svému zdraví.
Trochu nepořádku doma má občas každý, ale lidé s diagnostikovanou nutkavou hromadivostí ho mívají mnohem víc – a zároveň čelí výrazně vyššímu riziku obezity. Podle systematického přehledu z roku 2021 bylo toto riziko téměř dvojnásobné oproti lidem bez poruchy hromadění.
Důvodů, proč spolu hromadění a obezita souvisejí, je více – ale všechny se točí kolem toho, jak zvládáme emoce.
Koloběh nepořádku a stresu
Každý se v životě potýká s těžkostmi a stresem, ale každý je zvládá jinak. U některých lidí může emoční dysregulace vést k silným a dlouhotrvajícím reakcím na životní zátěže a narušovat každodenní rozhodování i mezilidské vztahy.
Emoční dysregulace znamená neschopnost účinně zvládat své emocionální reakce. Jinými slovy – člověk může být zahlcen vlastními emocemi, nedokáže je ovládnout a potýká se s prudkými výkyvy nálad a extrémními reakcemi. Lidé se s tímto stavem vyrovnávají různými způsoby. Někdo si popovídá s blízkým přítelem nebo se vydá na dlouhou procházku, ale jiné způsoby mohou být méně zdravé – například hromadění věcí a přejídání z emocí.
Hromadění může dočasně přinést pocit útěchy, ale ve výsledku zvyšuje stres a přináší další problémy. Ten krátkodobý klid, který plyne z uchování prázdné vaničky od zakysané smetany, přispívá k hmotnému nepořádku, jenž se snadno mění v psychické utrpení.
Některé studie ukazují, že lidé, kteří mají potíže s regulací emocí, se mohou obracet k věcem jako ke zdroji emoční opory – což jim následně ztěžuje rozloučení se s nimi.
Ve studii z roku 2024 bylo hromadění spojeno s výraznou dysregulací negativních emocí, jako je hněv, smutek nebo úzkost. U lidí, kteří mají tendenci přemítat nad hromaděním nebo litují, že se v minulosti něčeho zbavili, se častěji objevuje snaha věci si ponechávat. Hromadění rovněž prohlubuje osamělost a izolaci – mnozí lidé se za stav svého domova stydí a nechtějí, aby je navštěvovali přátelé nebo příbuzní. I to může být důvod, proč je hromadění spojeno s nižší mírou sociální podpory.
Nepořádek, stres a potíže s váhou
Problémy s regulací emocí mohou být důvodem, proč je hromadění často spojováno s nutkavým nakupováním a záchvatovitým přejídáním.
Studie z roku 2023 zjistila, že lidé se sklonem k hromadění se častěji chovají impulzivně a pociťují větší stres spojený se stravováním a vlastním tělesným vzhledem. Kvůli nepořádku v domácnosti, zejména v kuchyni, mají navíc potíže s přípravou jídla.
Ve stejné studii jedli účastníci se sklony k hromadění více sušenek v uklizené místnosti, zatímco kontrolní skupina jich snědla víc v místnosti s nepořádkem.
V jiné studii z roku 2015 výzkumníci poznamenali, že hromadění a obezita mohou souviset s obtížemi v rozhodování, kontrolou emocí a impulzů. Neschopnost zbavovat se nadbytečných věcí může být projevem širšího problému s vůlí a organizací – a to nejen v domácnosti, ale i ve stravování a cvičení.
Výzkumný tým sledoval vztahy mezi závažností hromadění, obezitou a příznaky záchvatovitého přejídání u 97 účastníků s výraznými symptomy hromadění. Výsledky ukázaly, že čím závažnější bylo hromadění, tím vyšší byl index tělesné hmotnosti (BMI) a také míra příznaků spojených se záchvatovitým přejídáním.
Kromě toho se ukázalo, že potíže s regulací emocí zprostředkovávaly souvislost mezi hromaděním a obavami týkajícími se jídla.
Jak úklid napomáhá hubnutí
Expertka na odstraňování nepořádku a autorka knihy From Clutter to Clarity Kerri Richardsonová uvedla pro Epoch Times, že nepořádek často odráží hlubší příčiny, které člověku brání zbavit se nadbytečných věcí – a také kil.
Podle Richardsonové jsou za tímto chováním založeným na nastavení mysli tři hlavní faktory: nejasné hranice, lpění na starých příbězích a nereálná očekávání.
Nejasné hranice
Fyzický nepořádek může symbolizovat hranice, které si daný člověk potřebuje nastavit ve vztazích s ostatními. Pokud často upřednostňujete potřeby druhých před svými vlastními, je dost pravděpodobné, že se většinu času cítíte vyčerpaní. A úklid domácnosti je pak to poslední, na co máte sílu.
Nepořádek může být zároveň připomínkou zanedbávání sebe sama a voláním o pomoc – signálem, že je čas postavit své potřeby na první místo. Možná je načase častěji říkat „ne“, odmítnout některé pozvánky nebo si chránit svůj čas a energii před požadavky druhých.
Podle Richardsonové se nepořádek – nebo dokonce hromadění – může stát obranným mechanismem, jak se vyrovnávat s psychickým tlakem, který tyto postoje vyvolávají. Hromadění pak funguje jako způsob, jak ulevit od stresu. I když přibývání věcí může dočasně zmírnit nepříjemné pocity, ve výsledku člověka omezuje a bere mu čas, který by mohl věnovat smysluplnějším a naplňujícím činnostem.
Zvyk obklopovat se věcmi se tak může stát ventilací vnitřního napětí, které tyto vzorce myšlení vytvářejí. Přináší sice krátkodobou úlevu od negativních emocí, jež se stresem přicházejí, ale zároveň snižuje náš potenciál a bere čas pro jiné, hodnotnější věci, dodává Richardsonová.
Lpění na starých příbězích
Ve vztahu k našim věcem si často vytváříme vlastní „pravdy“ nebo citové důvody, které nás ve výsledku omezují v každodenním životě. Příklady takových myšlenek mohou být:
- „Momentálně to nepotřebuji, ale co kdyby se to v budoucnu hodilo?“
- „Tohle je sice rozbité – ale jednou to určitě nechám opravit.“
- „Nevím, jestli mi tahle velikost zůstane – raději si ty věci nechám, kdybych znovu přibrala.“
Taková přesvědčení nás mají chránit před rizikem ztráty, ale zároveň nám brání vytvořit si jednodušší, přehlednější domov nebo důvěřovat sobě samým, že své cíle opravdu zvládneme dodržet.
Nereálná očekávání
Někteří lidé, kteří bojují s nepořádkem nebo hromaděním, mohou – podle Richardsonové – podvědomě držet i nadbytečná kila jako způsob, jak snížit očekávání okolí a vyhnout se tlaku na to, aby naplnili svůj skutečný potenciál.
Změňte úhel pohledu, změní se i váš prostor
Richardsonová doporučuje zamyslet se nad tím, jakou roli může ve vašem životě hrát lpění na věcech – a představit si, jak by se změnil váš čas, prostor a emoce, kdyby tento nepořádek – nebo i nadváha – zmizel.
Změna perspektivy nám může pomoci upřednostnit péči o sebe. Odstraněním rušivých prvků vzniká prostor pro pohyb a zdravější rozhodování.
Uklizený domov podporuje pocit kontroly a vědomé volby. Uspořádaná kuchyně motivuje ke zdravému stravování a domácí přípravě jídla. I malé změny v prostředí mohou vést k velkým proměnám ve zdraví.
Přerušení cyklu: strategie pro očištění mysli i domova
Nepořádek nevyvolává jen chaos v prostoru – zamlžuje i myšlenky a emoce. Dobrá zpráva? Úklid přináší řád a klid – vytváří harmonický domov i vyrovnanou mysl.
„Nejde o lenost nebo neorganizovanost. Nepořádek je odrazem vašeho myšlení, vašich přesvědčení a toho, jak ovlivňují vaše chování. Změníte-li způsob myšlení, změní se i vaše chování,“ říká Richardsonová.
Pokud bojujete se sebejistotou nebo nerozhodností, úklid může být mocným nástrojem k jejímu posílení. V jádru jde jen o sérii malých rozhodnutí: ponechat, darovat nebo vyhodit. Každá volba posiluje důvěru v sebe sama.
Zůstaňte soustředění a klidní díky technice Pomodoro
Richardsonová doporučuje jednoduchý nástroj pro správu času – techniku Pomodoro, která pracuje s 25minutovými bloky. Protože nepořádek často vyvolává pocit zahlcení, radí nejdřív si v prostoru sednout a „zaměřit se na jednu konkrétní oblast“. Pak spusťte časovač v aplikaci Pomodoro na jedno 25minutové kolo a průběžně si pokládejte otázku: Má pro mě tato věc v současnosti hodnotu – nebo bude mít v budoucnu?
Oprostěte se od emocionální zátěže, a vytvořte tak prostor ke změně
Pocity viny, hněvu nebo smutku nás často udržují v minulosti. Osvobození se od pout vycházejících z pocitu povinnosti je osvobozující. Některé věci si necháváme ne z radosti, ale ze závazku – třeba proto, že byly drahé, nikdy nepoužité, nebo že šlo o dárek či památku na blízkého. Uvědomění si této vazby nám může pomoci se věcí snadněji vzdát. Pomoci mohou také meditace, procházky nebo telefonát s přítelem, když na nás při úklidu dolehne emocionální nápor.
Překonejte strach a pusťte se do změn s důvěrou
Zbavit se věcí může být náročné, zejména pokud se bojíte, že je ještě budete potřebovat. Přesto právě vystoupení z komfortní zóny a důvěra ve vlastní rozhodování často vede k růstu.
Zkuste si dát výzvu: zbavit se věcí, které jste roky nepoužili, nebo nadbytečných kusů, které nepotřebujete. Darujte, zrecyklujte nebo vyhoďte to, co už vám neslouží – a vytvořte si tím prostor pro nový začátek.
Od doby, kdy se Brad pustil do úklidu, se jeho váha vrátila k útlé, zdravé postavě, kterou měl ještě před svatbou. Jak sám poznal – čím víc na sebe bereme, tím větší pořádek musíme udržovat. A čím více jsme organizovaní, tím méně času zbývá na zbytečné rozptýlení. Úklid nám tak kromě čistšího prostoru pomáhá budovat zdravější a záměrnější život.
–ete–
