Lidé mohou být doslova světélkující bytosti, tvrdí autoři nové studie z Univerzity v Calgary.
Při zkoumání myší a rostlin vědci v rámci mezioborového výzkumu zjistili, že živé organismy vyzařují nepatrné množství světla jako součást svého metabolismu. Studie naznačuje, že všechny formy života – včetně lidí – mají toto zvláštní „záření“, které po smrti mizí.
Daniel Oblak, docent na Univerzitě v Calgary s doktorátem z kvantové optiky, ve svých dřívějších výzkumech zaznamenal velmi slabé světelné signály vycházející ze zkoumaných objektů. Zabývá se kvantovými informacemi a kvantovou komunikací. Christoph Simon, který má doktorát z fyziky a spolupracoval s Oblakem, se zajímá o kvantové jevy v biologii. Společně spojili své odborné znalosti při zkoumání biologických systémů.
Zjistili, že toto záření živých bytostí není viditelné lidským okem – je totiž příliš slabé. Pomocí speciálních kamer však objevili tzv. ultra slabé fotonové emise z těl živých myší a rostlin vystavených stresu.
Přestože i mrtvé myši vyzařovaly fotony, ty živé jich produkovaly výrazně víc. Vědci dospěli k závěru, že toto záření je známkou života a že touto světélkující vlastností mohou disponovat i jiné organismy, včetně rostlin.
Výzkumný tým rovněž zjistil, že listy huseníčku rolního a šéfušky lesklé vyzařovaly při vystavení teplu nebo chemickému stresu výrazně více světla než za méně stresových podmínek. Huseníček rolní je běžně využíván jako modelová rostlina ve vědeckém výzkumu, zatímco šéfuška lesklá je známá jako oblíbená pokojová rostlina.
Ačkoli zatím neexistují důkazy, že by fotony vyzařovali i lidé, Oblak míní, že je to pravděpodobné. Na základě svých zjištění nevidí důvod domnívat se, že některé formy života světlo vyzařují a jiné ne. Tento proces přirovnává ke světélkujícím tyčinkám, kde smíchání dvou chemikálií způsobí světelnou reakci. U živých bytostí jde o biochemický proces spojený s energií, kterou produkují.
Podle Oblaka není jisté, zda lze tyto fotony zachytit i mimo laboratorní podmínky – alespoň ne současným vybavením. Bude potřeba ještě několik kroků, než bude možné říct, zda se tato metoda dá využít v praxi.
Pokud by se to však podařilo, mohlo by měření takového světla sloužit k hodnocení zdraví rostlin, například zemědělských plodin, nebo dokonce lidských tkání a orgánů.
Studie s názvem „Snímání ultra slabé fotonové emise u živých a mrtvých myší a rostlin ve stresu“ byla zveřejněna v květnovém vydání časopisu Journal of Physical Chemistry Letters.
–ete–
