Tajemný oltářní obraz z 16. století se stal součástí sbírek londýnské Národní galerie.
Odborníci na umění si stále lámou hlavu nad oltářním obrazem z 16. století s názvem Panna Maria s dítětem a svatými Ludvíkem a Markétou.
Londýnská Národní galerie nedávno toto dílo zbožnosti zakoupila za 16,4 milionu liber. Na nákupu se podílela také organizace American Friends of the National Gallery, London. Veřejnost bude moci obraz poprvé po více než šedesáti letech spatřit od 10. května. Návštěvníci se zároveň seznámí s několika překvapivými prvky díla, které pomáhají vysvětlit, proč autor zůstává neznámý.
Oltářní obraz
Malíř zobrazil otevřenou kapli pod širým nebem, v níž po stranách trůnící Panny Marie s Ježíškem stojí francouzský král sv. Ludvík, sv. Markéta a dva andělé hrající hudbu.
Panna Maria působí plná milosti. Je oděna do červeného roucha, které symbolizuje její pokoru a pozemskou přítomnost. Kristus jí sedí na klíně a hraje si se stehlíkem – ve středověku běžným domácím mazlíčkem a častým uměleckým motivem, který symbolizuje ptáčka, jenž podle legendy vytrhl trn z Kristovy trnové koruny na Kalvárii.
Svatý Ludvík, francouzský král a světec, působí velmi realisticky – téměř jako portrét. Má na sobě modrý plášť zdobený zlatými lilietami a náhrdelník Řádu sv. Michaela, francouzského rytířského řádu.
Zbožná sv. Markéta, mučednice ze 3. století a patronka rodiček, vystupuje z dračí tlamy – drak ji totiž podle legendy spolkl. Její klidný výraz a nádherné šaty přitom nijak nenaznačují hrůzu, kterou si prošla. V rukou drží kříž posázený drahokamy – možná symbol své víry a znamení kříže, které jí podle legendy umožnilo zázračný útěk.
Anděl vedle sv. Ludvíka hraje na brumli, druhý drží rozevřenou knihu se zpěvem Ave regina caelorum, Mater regis angelorum (Zdrávas, královno nebes, Matko Krále andělů). Malíř zachytil notový zápis umělecky, nikoli přesně.
Půvabné a zvláštní detaily
Umělec mistrně vyobrazil jemné detaily – dvojité uzly na Ludvíkově řetězu, drahokamy na Markétině kříži i světlo klouzající po její tváři.
Zároveň zahrnul i nezvyklé prvky. Postavy na Ludvíkově žezle možná symbolizují Poslední soud, což je na tehdejší kovovýrobu neobvyklý motiv. Neobvyklé jsou i Markétina třpytivá síťka na vlasy, koruna z kopretin a ptáček – ten může odkazovat na ptáka, který podle Zlaté legendy sestoupil z nebe a korunoval Markétu. Zlatá legenda je sbírka 153 životopisů svatých, kterou mezi lety 1250 a 1280 sepsal italský kronikář a janovský arcibiskup Jacobus de Voragine.
Oltářní obraz je samozřejmě plný biblických motivů. Na hlavicích sloupů kaple jsou vyřezané výjevy ze Starého zákona – Adam a Eva, Kain a Ábel, Hrozny Kanaánu a Noemovo opilství. Zvláštní pozornost zasluhují jednoduché dřevěné schody a hřeby vedoucí k trůnící Marii s dítětem – mohou odkazovat na Kristovo ukřižování. Podle galerie „není známo žádné jiné dochované dílo s podobným zobrazením“.
Porozumění obrazu
Oltářní obraz je poprvé doložen v roce 1602 v opatství Drongen v Gentu, na území dnešní Belgie. Není jisté, zda byl přímo objednán pro toto opatství, ale existuje několik zajímavých souvislostí: Erb kláštera obsahuje lilie a labuť – labuť je vyobrazena na pravém pilastru oltáře. V roce 1608 mniši posvětili hlavní oltář zasvěcený Panně Marii a sv. Markétě. Oba světci – Markéta i Ludvík – byli běžně zobrazováni po boku Panny Marie jako ochránci a vzory víry.
Odborníci se domnívají, že obraz vytvořil kolem roku 1510 francouzský nebo vlámský malíř. Spíše se přiklání k vlámské autorství, protože dřevo na panel pochází z pobaltské oblasti – francouzští malíři přitom obvykle používali domácí dřevěné desky.
Podle galerie „celková výstřednost panelu a dramaticky zkrácené proporce tváří svatých a andělů připomínají ranou tvorbu Jana Gossaerta (činný od 1508, zemřel 1532). (…) Kompozice a rozmanité provedení – hladce malované plochy střídající se s drobnými detaily i dynamičtějšími pasážemi – zároveň odkazují na vlámskou tradici Jana van Eycka (činný od 1422, zemřel 1441) a Huga van der Goese (činný od 1467, zemřel 1482). Celkový dojem plasticity, monumentálnosti a silných stínů zase evokuje díla francouzských malířů, jako byl Jean Hey, známý jako Mistr z Moulins (činný od 1482, zemřel po roce 1504).“
Kdo oltářní obraz namaloval, však zůstává zatím neznámé. Pro milovníky umění i věřící se ale bezpochyby jedná o slavné dílo zbožnosti.
„Panna Maria s dítětem a svatými Ludvíkem a Markétou“ bude v Národní galerii v Londýně vystavena od 10. května. Více informací najdete na NationalGallery.org.uk.
Máte tip na kulturní téma, kterému bychom se měli věnovat? Napište nám na: namety@epochtimes.cz
–ete–
Článek byl upraven českou redakcí Epoch Times.
