Nejlepším zdrojem je strava; vitamín K podporuje zdraví našeho těla s přibývajícím věkem.
V některých částech jižní Itálie a Řecka, kde se lidé běžně dožívají více než 90 let, jsou tmavě zelené listové saláty s olivovým olejem každodenní součástí jídelníčku. Tyto jednoduché pokrmy jsou již dlouho spojovány se zdravím srdce a dlouhověkostí – a jeden konkrétní nutrient v nich může mít větší význam, než jsme si dosud mysleli.
Vitamín K, známý především svou úlohou při srážení krve, je nyní zkoumán pro svůj možný ochranný vliv na kosti, cévy a dokonce i energetický metabolismus našeho těla ve vyšším věku.
Ochrana před stárnutím
Přínosy vitamínu K sahají daleko za jeho známou roli při srážení krve. Jako vitamín rozpustný v tucích má protizánětlivé a antioxidační účinky, které pomáhají chránit tělo před chronickými onemocněními, jež jsou s věkem stále častější.
Jednou z jeho klíčových funkcí je aktivace specifických bílkovin, které ke své činnosti potřebují právě vitamín K.
V kostech vitamín K aktivuje osteokalcin – bílkovinu, která pomáhá vázat vápník a udržovat pevnost kostí.
V cévách aktivuje jinou bílkovinu, která zabraňuje hromadění vápníku ve stěnách tepen.
Při nedostatku vitamínu K tyto bílkoviny zůstávají neaktivní, což zvyšuje riziko lámavosti kostí a tuhnutí cév v důsledku kalcifikace. Oba tyto jevy jsou spojeny s vyšším výskytem zlomenin a kardiovaskulárních onemocnění – tedy dvou nejčastějších zdravotních problémů spojených se stárnutím.
Vitamín K má také méně známou, ale klíčovou roli v energetických centrech těla – mitochondriích, které vyrábějí energii pro buňky. S přibývajícím věkem funkce mitochondrií slábne, což vede k vyšší produkci reaktivních forem kyslíku, jež způsobují oxidační stres a zánět. Jedna z běžných forem vitamínu K – vitamín K2 – pomáhá stabilizovat činnost mitochondrií a snižovat buněčné poškození spojené se stárnutím. Tím dále klesá riziko onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby či osteoartróza.
Závažný nedostatek vitamínu K je vzácný a obvykle souvisí s určitými zdravotními stavy nebo užíváním léků. Mírný nedostatek je však mnohem častější a snadno může uniknout pozornosti. Přitom může narušit ochranný účinek vitamínu K – zejména v oblasti kostí, tepen a mozku.
„S věkem klesá hustota kostí a roste riziko srdečních onemocnění i kognitivních problémů, takže vitamín K nabývá stále většího významu,“ uvedl pro Epoch Times Angel Planells, registrovaný nutriční terapeut a mluvčí Akademie výživy a dietetiky.
Kolik je tak akorát?
S rostoucím počtem přínosů – zejména v souvislosti se stárnutím – vyvstává otázka: jak si můžeme být jisti, že přijímáme dostatek vitamínu K?
Základem je pestrá a vyvážená strava.
„Snažte se pravidelně zařazovat do jídelníčku různé potraviny bohaté na vitamín K,“ doporučuje Planells.
Pokud získáváte vitamín K z potravin, je užitečné rozlišovat jeho dvě hlavní formy: vitamín K1 (fylochinon) a vitamín K2 (menachinony). Obě formy jsou pro tělo důležité, pocházejí však z odlišných zdrojů a mají různé funkce.
Vitamín K1 se nachází především v listové zelenině. Mezi nejbohatší zdroje patří:
- kapusta
- špenát
- brukev zelná (collard greens)
- mangold
- petržel
- brokolice
- růžičková kapusta
- rostlinné oleje, jako řepkový, sójový či olivový
Vitamín K2 se oproti tomu vyskytuje hlavně ve fermentovaných a živočišných potravinách. Dobré zdroje zahrnují:
- natto (tradiční japonský fermentovaný pokrm ze sóji)
- tvrdé sýry
- vaječné žloutky
- játra
- další druhy masa
Zatímco K1 podporuje srážlivost krve, K2 má podle Plannellse větší význam pro dlouhodobé zdraví kostí a srdce.
Malé množství vitamínu K2 si navíc tělo dokáže vytvořit i ve střevech.
Protože je vitamín K rozpustný v tucích, nejlépe se vstřebává spolu s malým množstvím zdravého tuku – například olivový olej na salátu nebo avokádo k zelenině, uvádí Planells.
Doplňky stravy mohou být užitečné u některých lidí – například u těch, kteří mají problémy se vstřebáváním tuků, u starších osob s osteoporózou nebo u lidí držených na přísných nízkotučných dietách. Vždy by však měly být užívány pod lékařským dohledem, doporučuje Planells.
S vitamínem K to nepřehánějte
Protože je vitamín K rozpustný v tucích, může se v těle časem hromadit – zejména pokud je užíván ve formě doplňků stravy. Zatímco toxicita ze stravy je extrémně vzácná, vysoké dávky doplňků mohou u některých lidí způsobit komplikace.
Jedním z největších rizik je narušení účinku léků na ředění krve, například warfarinu (Coumadin). Tyto léky zpomalují schopnost těla tvořit krevní sraženiny, zatímco vitamín K srážlivost podporuje. Příliš vysoký příjem – zejména formou doplňků nebo náhlými změnami ve stravě – může snížit účinnost těchto léků a zvýšit riziko vzniku krevních sraženin nebo mozkové mrtvice.
Lidé užívající warfarin či jiná antikoagulancia by neměli měnit příjem vitamínu K – ať už ze stravy, nebo doplňků – bez předchozí konzultace s lékařem.
Podle Linneberga by se také lidé s onemocněním trávicího traktu, chronickým onemocněním ledvin nebo jinými poruchami vstřebávání měli o příjmu vitamínu K poradit se svým lékařem – mohou být více ohroženi jeho nedostatkem.
Denní jídelníček bohatý na vitamín K
Jak může vypadat denní strava bohatá na vitamín K? Podle Plannellse by měla vyvážená strava obsahovat kombinaci potravin s vysokým obsahem vitamínu K1 i K2, doplněnou o zdravé tuky, které zlepší vstřebávání.
Snídaně: Míchaná vejce (včetně žloutků) a restovaný špenát na olivovém oleji, podávané s celozrnným toastem
Oběd: Salát z kapusty a quinoy s nastrouhanou mrkví, cizrnou, avokádem a zálivkou z citronu a olivového oleje
Svačina: Kousek tvrdého sýra nebo porce řeckého jogurtu
Večeře: Grilovaný losos s dušenou brokolicí a pečenými batáty. Pro extra dávku vitamínu K2 můžete přidat lžičku natta nebo trochu kysaného zelí.
Dezert: Kousek hořké čokolády nebo hrst bobulového ovoce – ostružiny a borůvky obsahují vyšší množství vitamínu K.
Výzkum v oblasti zpomalení stárnutí
Než bude možné vitamín K oficiálně označit za „anti-aging“ nutrient, je zapotřebí dalšího výzkumu.
„Nemyslím si, že jsme už v bodě, kdy bychom mohli vitamín K označit za zázračný lék nebo prostředek proti stárnutí,“ uvedl pro Epoch Times Dr. Allan Linneberg, lékař a výzkumný profesor na Kodaňské univerzitě.
„Zabýváme se tímto tématem, ale stále nám chybí mnoho informací. Náš tým – stejně jako další – v současnosti realizuje rozsáhlé klinické studie, včetně studie InterVitaminK, která by měla být dokončena v roce 2027.“
–ete–
