Výzkum čínských vědců vyšel ve švýcarském vědeckém časopise a přináší poznatky o tom, jak časté sledování pornografie může přetvářet mozek.
To, co začíná jako vědomá volba sledovat pornografii, se může vyvinout v neurologický a fyzický boj. Nový výzkum ukazuje, že časté sledování přetváří mozek způsoby podobnými drogové závislosti.
Nová studie publikovaná v časopise Frontiers in Human Neuroscience přináší poznatky o tom, jak časté užívání pornografie může přeprogramovat mozkové okruhy odměny a kontroly, vést k neurologickému vzrušení, změnám chování a možné závislosti, srovnatelné s tou, která se pozoruje u závislosti na opioidech.
Přestavba mozku vedená posedlostí
Studie, kterou provedla Lékařská fakulta v Chengdu v Číně, zahrnovala 21 zdravých vysokoškolských studentů, kteří sledovali pornografický obsah v různé míře a neměli v anamnéze užívání návykových látek. Účastníci byli rozděleni do dvou skupin: příležitostní, s nízkou frekvencí sledování pornografie, a ti s chronickou posedlostí.
Pro experiment byl vybrán desetiminutový pornografický záznam. Před a po jeho sledování výzkumníci měřili kognitivní funkce účastníků a jejich reakční časy. Dále během sledování zaznamenávali jejich aktuální mozkovou aktivitu, životní funkce a výraz obličeje.
Zjištění ukázala, že častá konzumace pornografie vytváří tři výrazné změny v tom, jak naše mozky a těla reagují.
1. Mozkové okruhy odměny jsou ovládnuty
Když častí uživatelé pornografie sledovali záznam, jejich mozkové vzorce vykazovaly podle výzkumníků znaky podobné těm, které se objevují u lidí závislých na drogách, jako je kokain nebo opioidy.
Oblasti mozku spojené s rozhodováním, sebekontrolou a očekáváním odměny – ventrolaterální prefrontální kortex, dorzolaterální prefrontální kortex a frontopolární oblast – vykazovaly zvýšené propojení.
Takové změny mohou vést diváka k pokračování ve sledování pornografie a výsledkem je kompulzivní chování, dokonce až do té míry, že pornografii upřednostňuje před prací, sociálním životem nebo jinými činnostmi, které dříve přinášely potěšení.
Pravidelné vystavení pornografii navíc vede k intenzivnímu a dlouhodobému uvolňování dopaminu, což následně buduje toleranci a postupné otupění reakcí. To, co dříve člověka vzrušovalo, už nemusí být dostačující, a tak vyhledává extrémnější obsah, aby dosáhl stejné úrovně pocitu.
2. Emoční reakce odrážejí užívání drog
Mimo neurologických změn zjistila studie také to, že emoční reakce uživatelů pornografie připomínají ty, které se pozorují u drogové závislosti.
Například uživatelé opioidů zažívají intenzivní klid, euforii, úlevu od bolesti a pocit zastřeného vnímání, což vede ke snížení srdeční frekvence. Podobně výzkumníci zaznamenali, že účastníkům sledujícím pornografii se snížila srdeční frekvence, přičemž u častých diváků byl tento pokles výraznější.
Mimické výrazy během sledování desetiminutového záznamu odhalily ještě výmluvnější vzorce. Častí diváci vykazovali silnější výrazy potěšení a štěstí, podobné euforii popisované uživateli drog.
Současně ale vykazovali výrazně více hněvu a smutku než příležitostní diváci, což naznačuje větší emoční výkyvy u skupiny s častým sledováním. Podle výzkumníků mohou tyto emocionální vzestupy a pády pramenit z konfliktních pocitů vzrušení, nepohody podobné abstinenčním příznakům a zhoršené emoční kontroly v mozku.
Nejznepokojivější bylo, že častí diváci byli méně překvapení a měli otupělé výrazy, podobné intenzivnímu klidu způsobenému opioidy. Tato skupina navíc vykazovala vyšší míru úzkosti a deprese.
Naopak příležitostní diváci vykazovali více výrazů znechucení a strachu, což podle výzkumníků může naznačovat, že byli méně ponoření a méně emočně otupělí. Tento vzorec naznačuje, že si zachovali typičtější obrannou reakci na explicitní obsah.
3. Zastřené myšlení
Pornografie také významně ovlivňuje kognitivní funkce. Studie měřila přesnost a reakční časy účastníků při dokončení testu barev a slov před a po sledování a zjistila, že u chronických uživatelů došlo k výraznějšímu poklesu v obou oblastech.
Výsledky ukazují, že časté sledování pornografie může převzít schopnost člověka regulovat pozornost a činit střízlivé úsudky.
Otázka závislosti
Zjištění studie vyvolávají důležité otázky ohledně interpretace pozorovaných změn v mozku. Nicholas Borgogna, odborný asistent na americké University of Alabama–Birmingham specializující se na závislosti a sexuální zdraví, varuje před unáhlenými závěry o „závislosti na pornografii“.
Borgogna, který se studie neúčastnil, řekl pro Epoch Times, že se vede debata o tom, zda by lidé, kteří mají problémy s pornografií v důsledku selhání sebekontroly, měli být považováni za „závislé“.
Uvádí, že protože sex je ze své podstaty jednou z nejsilnějších posilujících aktivit pro člověka, může pornografie využívat svoji novost a vést k problémům s kontrolou impulzů.
Výzkumníci z Chengdu upozornili, že dlouhodobá nadměrná aktivace systému odměny může vést k „abstinenčním reakcím“, jako jsou úzkost, podrážděnost, deprese a hněv, pokud člověk na delší dobu přestane pornografii sledovat.
Podle Borgogny však existuje jen málo důkazů o skutečných abstinenčních reakcích. Někdo, kdo sledoval pornografii každý den po dobu jednoho roku, pravděpodobně nezačne zvracet a třást se z nedostatku pornografie, pokud ji na pár dní vynechá. Mozek je dynamický a neustále se mění, což naznačuje, že účinky mohou být vratné, podotýká.
Na druhé straně John Foubert, děkan Pedagogické fakulty na Union University a bývalý vysoce kvalifikovaný odborník na prevenci sexuálních útoků u americké armády, podporuje rámec závislosti jako způsob, jak rozpoznat a léčit problematické užívání pornografie.
Závislost na pornografii je podle Fouberta podobná jako behaviorální závislost na návykových látkách nebo hazardních hrách, jak zmínil pro Epoch Times: „Existují velmi jasné důkazy o tom, že porno mění mozek.“
Ačkoli je sledování pornografie soukromou záležitostí, ovlivňuje i lidi kolem nás, podotýká. Například jeho výzkum zjistil, že čím více lidé pornografii konzumují, tím méně jsou ochotni zasáhnout, aby pomohli zabránit sexuálnímu napadení.
Podle něj může představa, že člověk by měl dělat jen to, co je příjemné, snadno vést na nechtěnou cestu.
Odnaučte se pornografii
Díky neuroplasticitě mozku je možné přirozeně přetvářet jeho dráhy.
Psychoterapie je hlavní metodou léčby problematického užívání pornografie.
Například terapie přijetím a odhodláním (ACT) vykazuje mimořádně slibné výsledky. Tato na důkazech založená forma psychoterapie se zaměřuje na pozorování a přijímání negativních myšlenek a nutkání, všímavost k přítomnému okamžiku a smysluplný život.
Pro léčbu problematického sledování pornografie ACT využívá techniku zvanou kognitivní defuze – pomáhá účastníkům odpoutat se od obsesivních myšlenek spojených s pornografií tím, že jim umožní rozpoznat priority přesahující touhu po pornu. Účastníci jsou vedeni k tomu, aby přijali nutkání, ale nejednali podle něj, a zůstali zaměření na vyšší životní cíle.
Randomizovaná klinická studie z roku 2016 o účinnosti ACT ukázala pozoruhodné výsledky. Účastníci uvedli přibližně 92procentní snížení sledování pornografie po 12 terapeutických sezeních a 54 procent z nich s pornografií po léčbě zcela přestalo.
Navíc zapojení holistických přístupů, jako jsou meditační praktiky, může pomoci snížit tíživé emoce a podpořit větší sebeuvědomění.
Nakonec může být překonání touhy po pornografii méně o samotném omezování sledování. Klíčem je podle Fouberta „podívat se za hranice sebe sama a usilovat o něco většího“.
–ete–
