V kulturních tradicích po celém světě nám číslo čtyřicet připomíná, že zkoušky a obnova jdou ruku v ruce.
Některá čísla nesou téměř tajemnou váhu v tom, jak lidstvo vypráví své příběhy. Číslo čtyřicet z nich vyčnívá jako jedno z nejsilnějších. Znovu a znovu – v písmu, tradici, lidových vyprávěních i moderním životě – představuje období zkoušky, proměny a obnovy. Je to číslo čekání, zkoušek a přechodu. Doba dostatečně dlouhá na to, aby nás proměnila, ale přitom milosrdně konečná, takže ti, kdo ji vydrží, mohou přežít.
Bible je plná příkladů. Noemova potopa trvala čtyřicet dní a nocí – smetla zkažený svět, aby mohl začít nový zákon. Mojžíš se postil čtyřicet dní na hoře Sinaj, než obdržel Boží zákon, a dalších čtyřicet dní strávil v přímluvě poté, co se Izraelci provinili. Izraelité putovali čtyřicet let pouští, dokud nevymřela nevěrná generace a do zaslíbené země nevstoupil lid již obnovený. Když prorok Eliáš upadl do zoufalství a chtěl vše vzdát, posílilo ho nebeské jídlo a on putoval čtyřicet dní a nocí na horu Choréb, kde přijal nové poslání.
Tento vzorec pokračuje i v Novém zákoně. Sám Ježíš se postil čtyřicet dní na poušti, čelil pokušení a připravoval se na své veřejné působení. Po svém vzkříšení se po čtyřicet dní zjevoval učedníkům, než vystoupil do nebe – učil je a pověřoval jejich budoucí misí. Ve všech těchto případech je číslo čtyřicet mostem mezi jedním stavem a druhým: mezi zkažeností a smlouvou, zoufalstvím a povoláním, pokušením a vítězstvím, vzkříšením a posláním. Je to jakýsi přechodový prostor – doba proměny – která vede k něčemu zcela novému a nečekanému.
Význam čísla čtyřicet
Proč právě čtyřicet? Odpověď je zároveň praktická i symbolická. Čtyřicet je čtyřnásobkem deseti – čísla, které představuje zákon a řád (Desatero přikázání) – a zároveň je násobkem čísla čtyři, jež symbolizuje pozemskou úplnost (čtyři světové strany, čtyři větry, čtyři rohy země). Čtyřicet dní tedy znamená projít plnou mírou zkoušky v rámci stvořeného světa – pod Božím dohledem. I trest v Bibli se řídí tímto principem: Mojžíšův zákon dovoloval udělit nejvýše čtyřicet ran – soud omezený milosrdenstvím.
V judaismu musí rituální očistná lázeň obsahovat alespoň čtyřicet se’ah (míra objemu) vody. Podle rabínské tradice trvá čtyřicet dní, než se zárodek stane formovaným životem.
Tento význam přesahuje i do světského světa. Samotné slovo „karanténa“ pochází z italského quaranta giorni – „čtyřicet dní“. Právě tak dlouho musely lodě během morových epidemií zůstat v izolaci, než se směly vrátit do přístavu. Také lidské těhotenství od početí po narození trvá přibližně čtyřicet týdnů – přirozené období skrytého růstu, než začne nový život. V mnoha kulturách se rovněž dodržuje čtyřicetidenní období poporodního klidu (někdy nazývané „zlatý měsíc“), které uznává potřebu těla zotavit se a potřebu rodiny znovu se sblížit.
Znovu a znovu se tedy číslo čtyřicet objevuje jako symbol zkoušky, očištění a přechodu. Je to doba, která prověřuje, zda jsme připraveni na to, co přijde dál. Je dostatečně dlouhá, aby odhalila iluze, ale ne nekonečná – číslo čtyřicet v sobě nese příslib obnovy.
Symbolika čtyřicítky nekončí vírou a dávnými obyčeji. Prostupuje i náš každodenní život – často způsoby, které si sotva uvědomujeme.
Čtyřicítka v umění a kultuře
Uvažme lidové vyprávění o „Alibabovi a čtyřiceti loupežnících“. Proč právě čtyřicet? Protože toto číslo vyvolává dojem množství a hrozby – zkoušku odvahy a důvtipu. Alibaba nestojí proti několika zlodějům, ale proti plné síle nebezpečí, soustředěné do archetypální čtyřicítky. Číslo zde neoznačuje jen výzvu, ale i zkoušku vyžadující vynalézavost a vytrvalost.
V našem každodenním jazyce se zase říká, že „život začíná ve čtyřiceti“. Toto úsloví vnímá čtyřicítku jako zlomový okamžik – dobu, kdy mladistvá energie ustupuje vyzrálosti a rozvaze. Staří učenci považovali čtyřicet za období zkoušek, po nichž následuje obnova. A dnešní rčení vlastně říká totéž: že ve čtyřiceti je člověk připraven na novou etapu života, ukotvenější a odolnější.
Spisovatelé a státníci si s touto symbolikou rádi pohrávali. Winston Churchill je často citován s ironickým výrokem: „Kdo není ve dvaceti liberál, nemá srdce. Kdo není ve čtyřiceti konzervativec, nemá rozum.“ Ať už je tato věta autentická či ne, vystihuje kulturní spojení čísla čtyřicet se zralostí a rozvahou.
Podobně také Bob Hope žertoval: „Řekla, že se blíží čtyřicítce, a já si nemohl pomoct, ale přemýšlel jsem – z které strany?“ Victor Hugo poznamenal: „Čtyřicet je stáří mládí, padesát je mládí stáří.“ A Mae West dodala se svým typickým nadhledem: „Ve čtyřiceti má muž v obličeji víc charakteru než ve dvaceti – prostě už trpěl déle.“ Každý z těchto bonmotů vystihuje totéž – čtyřicítka znamená přechod od zkoušek k ustálené identitě.
Tento motiv se objevuje i ve vědě a průmyslu. Jeden z nejznámějších produktů 20. století, mazivo WD-40, nese toto číslo přímo v názvu. Důvod? Vynálezci Iveru Normanu Lawsonovi se podařilo najít správný recept na odpuzování vody až při čtyřicátém pokusu. Úspěch přišel až po mnoha nezdarech – dokonalé moderní podobenství o čtyřicítce jako symbolu vytrvalosti a průlomu.
Naděje a proměna
Také dějiny nabízejí svou ozvěnu. Po americké občanské válce slíbil generál Sherman přerozdělit půdu osvobozeným otroků – každému měl připadnout pozemek o rozloze čtyřiceti akrů a mezek. Přestože tento slib zůstal z velké části nenaplněn, výraz „forty acres and a mule“ přežil v paměti a filmový režisér Spike Lee jej později zvěčnil v názvu své produkční společnosti. I zde číslo čtyřicet symbolizuje naději, spravedlnost a možnost nového začátku po utrpení a nesvobodě.
To, že se tyto motivy objevují v tak rozličných oblastech – náboženství, folklóru, literatuře, technice, politice i popkultuře – naznačuje, že číslo čtyřicet zůstává v lidské představivosti otiskem prahu. Je dost dlouhé na to, aby prověřilo naši trpělivost, ale zároveň konečné, a proto dává naději. Vyjadřuje vytrvalost, sílu překonávat překážky i schopnost proměny.
A nejde jen o symboliku. Někteří psychologové a koučové dnes uvádějí, že čtyřicet dní je účinné období pro změnu návyků, vytvoření nové disciplíny nebo překonání závislosti. Moderní „digitální detox“ často trvá právě čtyřicet dní – dost dlouho, aby přenastavil mozkové dráhy, a zároveň tak krátce, aby byl uskutečnitelný. V tomto smyslu se starověká intuice a moderní věda znovu setkávají.
Nakonec nám číslo čtyřicet připomíná, že žádná zkouška netrvá věčně. Označuje okamžik, kdy se utrpení mění v růst a zkouška v proměnu. Ať už v písmu, v pohádkách či v běžných rčeních, čtyřicítka šeptá totéž poselství: že cesta zkoušek je sice náročná, ale konečná – a za ní čeká obnova.
Vyjádřené názory patří autorovi a nemusejí odrážet stanovisko Epoch Times. Naše redakce uvítá vaše podněty a příspěvky k tématu. Pište nám na adresu: namety@epochtimes.cz.
–ete–
