Nová studie zjistila, že vyšší konzumace ovoce může přispět ke zdravějším plicím u lidí žijících ve znečištěných městech.
Zatímco více než 90 procent světové populace dýchá znečištěný vzduch, nový výzkum přináší nečekaný ochranný faktor: konzumaci ovoce. Rozsáhlá studie ukázala, že ženy, které jedly čtyři a více porcí ovoce denně, měly výrazně lepší funkci plic i v prostředí se znečištěným ovzduším – tento efekt se však u mužů neprojevil.
Podle výzkumníků může být důvodem nižší přínos u mužů menší konzumace ovoce v porovnání se ženami.
Výsledky byly nedávno představeny na kongresu Evropské respirační společnosti (European Respiratory Society Congress) v Amsterdamu. Autorkou studie je Pimpika Kaeswri, doktorandka na University of Leicester ve Spojeném království.
„Naše studie potvrdila, že zdravá strava souvisí s lepší funkcí plic u mužů i žen, bez ohledu na úroveň expozice znečištěnému ovzduší,“ uvedla Kaeswriová ve svém prohlášení. Dodala, že ve výzkumu hodlá pokračovat, aby zjistila, zda může strava dlouhodobě ovlivňovat zdraví plic.
Většina lidí je vystavena znečištěnému ovzduší
Tým Pimpiky Kaeswriové analyzoval údaje zhruba 200 000 osob z databáze UK Biobank, přičemž zkoumal vztah mezi konzumací ovoce, zeleniny a celozrnných potravin, zdravím plic a mírou expozice PM2.5 – drobným částicím ve vzduchu o průměru menším než 2,5 mikrometru, které pocházejí z výfukových plynů a průmyslových zdrojů.
Výzkumníci zjistili, že při zvýšení koncentrace PM2.5 ve vzduchu o 5 mikrogramů na metr krychlový došlo u lidí, kteří jedli málo ovoce, k poklesu objemu vzduchu, který dokážou vydechnout za jednu sekundu, o 78,1 mililitru (mL). U osob s vyšší konzumací ovoce činil pokles 57,5 mL – tedy rozdíl 20,6 mL ve prospěch těch, kteří jedli více ovoce.
Protože pouze ženy konzumovaly čtyři a více porcí ovoce denně – a patřily tak do skupiny s vysokým příjmem – byl největší ochranný účinek pozorován právě u nich.
U mužů se žádný takový efekt neprojevil.
Podle Kaeswriové může být tento přínos způsoben antioxidanty a protizánětlivými látkami, které se v ovoci přirozeně vyskytují a pomáhají chránit plíce před poškozením způsobeným drobnými částicemi v ovzduší.
„Tyto látky mohou pomáhat zmírňovat oxidační stres a zánět vyvolaný jemnými částicemi, čímž mohou alespoň částečně vyrovnávat škodlivé účinky znečištění na funkci plic,“ uvedla.
Kaeswriová uvedla, že více než 90 procent světové populace je v současnosti vystaveno úrovním znečištění ovzduší, které překračují doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), a že vystavení vyšším koncentracím znečištěného vzduchu je spojeno se sníženou funkcí plic.
Jak snížit vystavení znečištění ovzduší PM2.5
Abychom se ochránili před škodlivými účinky jemných prachových částic PM2.5, doporučuje dr. Tori Endresová, odborná asistentka dětské plicní medicíny na Case Western Reserve University, která se na studii nepodílela, několik praktických kroků:
- Sledujte kvalitu ovzduší: Sledujte úroveň znečištění PM2.5 prostřednictvím indexu kvality ovzduší (Air Quality Index) Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA). Tento index informuje o venkovní kvalitě vzduchu podle pěti hlavních znečišťujících látek, včetně PM2.5. Když zprávy upozorňují na vysoké znečištění, zdržujte se doma a omezte venkovní aktivity, zejména v době dopravních špiček nebo průmyslového provozu.
- Filtrujte vzduch v interiéru: Používejte domácí filtry s vysokou účinností (HEPA), které pomáhají snižovat koncentraci PM2.5 uvnitř budov. V obdobích se zvýšeným znečištěním mějte okna i dveře zavřené, aby se zabránilo pronikání částic zvenčí.
- Volte trasy s rozmyslem: Když je venkovní vzduch špatné kvality, vybírejte cesty mimo rušné silnice nebo cestujte v době, kdy je menší provoz, čímž snížíte vdechování výfukových zplodin.
- Noste ochranné masky: Pokud je nutné vycházet ven, noste certifikované respirátory N95 nebo N99, které jsou navrženy tak, aby zachytávaly jemné částice a snižovaly množství PM2.5, které se dostane do dýchacích cest.
Dr. Endresová upozornila, že PM2.5 nejsou jediným problémem – při vysokých koncentracích mohou i jiné znečišťující látky vyvolávat okamžité a nebezpečné reakce těla, například astmatické záchvaty.
„Je také důležité vědět, že opakovaná expozice může mít dlouhodobé nepříznivé dopady na zdraví,“ uvedla pro Epoch Times. „Mezi další onemocnění spojená se znečištěním ovzduší patří mrtvice, rakovina plic a metabolické poruchy.“
Josh F. W. Cook, bývalý regionální administrátor Agentury pro ochranu životního prostředí, který se studie rovněž neúčastnil, označil zveřejnění tohoto výzkumu za „včasné, relevantní a potřebné“.
Zároveň zdůraznil význam komplexního přístupu ke zdraví společnosti – takového, který nepřehlíží jednotlivé problémy, ale bere v úvahu všechny zdravotní výzvy, kterým dnes Američané čelí.
Oprava: V předchozí verzi článku bylo chybně uvedeno jméno doktorandky Pimpiky Kaeswriové. Epoch Times chybu opravují.
–ete–
