Nejagresivnější forma rakoviny kůže se bez včasné léčby rychle šíří do dalších částí těla.
Lidé s tetováním mají o 29 procent vyšší riziko, že onemocní agresivním typem rakoviny kůže, než lidé bez tetování – vyplývá z recenzované studie publikované 24. listopadu v časopise European Journal of Epidemiology.
Autoři studie zkoumali vliv tetování na kožní melanom (cutaneous melanoma, CM), tedy nádor vznikající z buněk produkujících melanin – pigment zodpovědný za barvu pokožky, očí a vlasů.
Podle neziskové organizace Melanoma Research Alliance je kožní melanom nejagresivnější formou rakoviny kůže, která se bez včasné léčby může rychle šířit do dalších částí těla. Ačkoli se může objevit kdekoli na těle, typicky vzniká v oblastech vystavených slunci.
Výzkumníci analyzovali data 2 880 Švédů ve věku 20 až 60 let diagnostikovaných s kožním melanomem a zjistili, že u osob s tetováním je celkové riziko melanomu o 29 procent vyšší.
Velikost tetování se ukázala být pro riziko melanomu irelevantní. Větší tetování tedy nebyla spojena s vyšší pravděpodobností vzniku onemocnění.
„Barevná tetování – samostatně nebo v kombinaci s černou či šedou – se zdála být spojena s mírně zvýšeným rizikem kožního melanomu,“ uvedli autoři.
„Nezjistili jsme, že by lidé s tetováním, kteří byli silně vystaveni UV záření, měli vyšší riziko melanomu než tetovaní s nižší expozicí UV záření. Naše data tak nenaznačují, že by UV-zrychlený rozklad pigmentu dále zvyšoval riziko nad samotný účinek tetování.“
Nejvyšší riziko rozvoje melanomu měly osoby, které měly tetování 10 až 15 let.
Přehled případových studií z roku 2012 tehdy uzavřel, že souvislost mezi tetováním a rakovinou kůže může být náhodná. Případové studie jsou však zatíženy výraznými biasy a nelze je použít k hodnocení vztahu mezi expozicí a zdravotními následky.
„Naše výsledky proto poskytují první náhled na možnou souvislost mezi tetováním a rakovinou kůže získaný pomocí vhodné metodologické strategie,“ uvedli výzkumníci.
U dvou podtypů melanomu – invazivního a in situ – měli lidé s tetováním přibližně o 40 procent vyšší riziko než ti bez tetování.
Když je tetovací pigment vstříknut do kůže, tělo jej vnímá jako cizorodou látku, uvedli vědci z Lund University, kteří studii provedli, v tiskové zprávě z 25. listopadu.
Imunitní systém se aktivuje a pigment je obalen imunitními buňkami, které jej následně transportují do lymfatických uzlin.
„Azobarviva jsou nejčastější organickou barvivovou složkou v tetovacích pigmentech,“ uvedla Emelie Rietz Liljedahl, odborná asistentka v oboru toxikologie na Lund University.
„To může představovat potenciální riziko, protože víme, že se mohou rozkládat na škodlivé chemické látky, které mohou být karcinogenní. To platí zejména při expozici UV záření – ze slunce, solárií nebo při laserových zákrocích.“
Studii financovala Lund University, Švédská zdravotnická výzkumná rada, nadace Magnus Bergvall Foundation a Crafoord Foundation. Dva výzkumníci deklarovali střet zájmů, včetně financování ze státních i soukromých zdrojů. Jeden z nich uvedl také příjem financí od farmaceutických společností.
V prosinci 2024 vydal americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zprávu o bezpečnosti tetování, v níž doporučil lidem, aby „nejprve přemýšleli, než se nechají tetovat“.
„Za poslední roky FDA obdržela řadu hlášení o infekcích způsobených kontaminovanými tetovacími inkousty a také o alergických reakcích na samotné inkousty,“ uvedla agentura.
„Vědci FDA i dalších pracovišť navíc zjistili, že dokonce i neotevřené a zapečetěné tetovací inkousty mohou obsahovat bakterie a další mikroorganismy, které mohou vyvolat infekce.“
Podle FDA má přibližně 30 procent Američanů a 40 procent osob ve věku 18 až 34 let alespoň jedno tetování.
–ete–
