Pro každého šestého člověka jsou svátky nejosamělejším obdobím v roce, ukázal průzkum organizace Samaritans. Právě osamělost zvyšuje srdeční selhání o zhruba 30 %, uvedli kardiologové na dnešní konferenci a nabídli tipy, jak s ní bojovat.
„Co Čech, to kardiak,“ uvedl s nadsázkou tiskovou konferenci Aleš Linhart, přednosta interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Čísla Čechů trpících srdečním selháním podle něj stále stoupají. „V tuto chvíli máme kolem 400 tisíc pacientů, kteří trpí srdečním selháním a máme spoustu špatných prognostických dat,“ dodal. Do roku 2040 by podle něj srdečním selháním mohlo trpět přibližně 750 tisíc pacientů.
Čtvrtina úmrtí spojených s kardiovaskulárním systémem je podle něj dokonce předčasná, a to hlavně u lidí mladšího věku. Situaci nazval „odstrašující“. Vysoká úmrtnost podle něj může být spojena s projevy srdečního selhání, jehož příznaky se často mohou zaměnit s jiným onemocněním.
Srdeční selhání a osamělost
Jeden z dalších faktorů ovlivňujících srdeční selhání a další kardiovaskulární choroby je osamělost, zmínil Linhart. To podložil rozsáhlým výzkumem britské organizace Biobank, která zkoumala vliv osamělosti na srdce.
Šetření došlo k závěru, že s každým narůstajícím stupněm sociální izolace rostlo i riziko toho, že se u pacienta rozvine srdeční selhání. „Dlouhodobé studie ukazují, že špatné sociální vztahy, izolace, slabá podpora a osamělost zvyšují o 29 % riziko srdečního onemocnění a o 32 % riziko mrtvice. Podobný trend vidíme i u lidí s depresí, kteří přijíždí do nemocnice s infarktem,“ řekl Linhart.
Osamělost podle kardiologa může vést k horším životním návykům a ovlivňovat srdeční stav: „Při osamělosti se člověk obvykle méně hýbe, hůře se stravuje, jí méně ovoce a zeleniny, pije více alkoholu, často kouří a neužívá předepsané léky.“
Vánoční svátky a zima
Přednosta psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Anders zase poukázal na zvýšený počet úmrtí během vánočních svátků. „Ukazuje se, že nejvyšší míra úmrtí v populaci je v období Vánoc a Nového roku,“ zmínil. Podle něj se na tom podílí i spousta faktorů. Jeden z nich je emoční stres, „kdy nám všichni říkají, že máme být šťastní, spokojení a s přáteli, ale my nejsme; to je obrovský distres pro jedince“.
Jako další příčiny vyjmenoval snížení fyzické aktivity, vyšší konzumace ultrazpracovaných potravin či odkládání lékařských návštěv a také osamělost. „V Praze je více než třicet procent domácností tvořeno jedním obyvatelem. Společnost rezignovala na trojvrstevný systém rodinného soužití, kdy společně žila babička s dědou, maminka s tátou a děti. Mysleme na to, setkávejme se,“ apeloval Anders.
S tím souhlasil i předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal. „Vánoce jsou silně emočním obdobím spojeným s očekáváním, tradicemi, stresem i radostí,“ uvedl. Pro pacienty trpící kardiovaskulárním onemocněním mohou být náročné, dodal. Těžší období se podle něj váže s tlakem na dokonalé svátky, finanční zátěží, mezilidskými vztahy, konzumací alkoholu či emočními výkyvy a dalšími faktory.
Vedle toho ovlivňuje srdce a cévy i chlad, doplnil Ošťádal. Nejvíce smrtelných případů se podle něj vyskytuje v zimních měsících. „Nízké teploty způsobují zúžení krevních cév, což zvyšuje krevní tlak. Srdce musí v chladných podmínkách pracovat usilovněji, aby udrželo tělesnou teplotu, což vede k vyšší srdeční frekvenci a zvýšené potřebě kyslíku,“ řekl přednosta.
Jak se při svátcích a zimě chránit?
„Vědomí, že se člověk může někomu svěřit, uklidňuje. Snižuje krevní tlak, tepovou frekvenci a tlumí zánětlivé procesy,“ radil Ošťádal.
Srdce by si lidé v zimním období měli podle něj zvláště chránit. „Náročný bývá především leden. Proto radíme: teple se oblékejte, nepřehánějte to se sportem. Hýbat se je zdravé, ale ne, když je zima až praští,“ dodal. Vedle toho by podle něj lidé měli konzumovat teplá jídla a nápoje.
V souvislosti s osamělostí zmínil Linhart důležitost domácích mazlíčků. Organizace American Heart Association podle něj na třech milionech lidí zkoumala vliv zvířat na lidskou samotu. Šetření dle něj ukázalo, že nejlepších výsledků dosahovali lidé žijící sami – ale se psem.
„Ano, nejlepší je mít doma psa. Vlastnictví psa snižuje kardiovaskulární riziko a snižuje dokonce i celkovou úmrtnost, ale jen za předpokladu, že lidé žijí izolovaní a sami. A dokonce dospěli k tomu, že nejlepší je mít doma loveckého psa,“ dodal Linhart. Lidé, kteří žijí sami se psem, podle něj mají o třetinu nižší riziko než ti, kteří jej nemají, uzavřel přednosta.
Kroky státu ke zlepšení kardiovaskulárního stavu země
Minulý týden se v Senátu uskutečnil kulatý stůl zdravotnického výboru, kde nad vysokým počtem lidí se srdečním selháním debatovali. Senátoři, zdravotníci a další řečníci se shodli na tom, že je třeba narůstající prevalenci chronického srdečního selhání adresovat prioritně. Bez efektivní péče, prevence a lepší koordinace péče podle senátorů porostou celkové náklady a zatížení zdravotnického systému, uvádí v tiskové zprávě.
Shodli se také na tom, že se musí podporovat zachycení srdečního selhání na úrovni primární péče. Od 1. ledna se do preventivních prohlídek přidá i zjišťování kardiovaskulárního rizika pacientů starších padesáti let pro včasný záchyt srdečního selhání. To Linhart zhodnotil jako dobrou zprávu. O snížení počtu osob se srdečními chorobami se snaží i Národní kardiovaskulární plán 2025-2035.
