Na trhu hrozí nedostatek tuzemských vajec a poroste jejich cena, uvedla na dnešní konferenci předsedkyně drůbežářské unie. Od roku 2027 totiž vstoupí v platnost zákaz klecových chovů a ještě letos je obchodní řetězce přestanou prodávat.
„O zákazu se začalo hovořit už v roce 2018, kdy i díky organizaci OBRAZ obletěly internet snímky šesti uhynulých slepic, nechci se k tomu zvlášť vyjadřovat. Nějakým způsobem ty záběry byly získány, ale je to dosti pochybné,“ uvedla na tiskové konferenci Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie. Aktivistické skupiny podle ní v roce 2020 tlačily na poslance, aby k zákazu přistoupili. „Bylo to i před volbami a asi o jeden, nebo dva hlasy ten zákon prošel,“ uvedla Dlouhá.
Česká republika je přitom podle předsedkyně jednou z mála zemí Evropské unie, která k podobnému kroku přistoupila. „Zákaz platí v Rakousku, Německu, některých zemích Beneluxu a severských států. Z těchto států se do Česka nevozí jediné vejce, maximálně něco z Německa, ale počty jsou velice nízké,“ dodala Dlouhá.
Hlavním dovozcem pro tuzemsko je Polsko, které dodává několik stovek milionů vajec ročně. To však stále chová 70 procent nosnic v obohacených klecích (větší klecové systémy pro nosnice s nějakým vybavením pro přirozenější chování – pozn. red.), uvedla Dlouhá. Dalším významným partnerem je dle předsedkyně Ukrajina, která slepice chová v podmínkách, které jsou v EU od roku 2012 nelegální. „Od příštího roku se bude soběstačnost snižovat,“ dodala.
Čeští chovatelé totiž podle ní neměli dostatek času na přestavbu. Povolovací procesy údajně trvají dlouho, investice jsou vysoké a dotace naopak nízké. S tím souhlasil i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, podle kterého jsou finančně náročné přestavby jedním z faktorů vyšších cen vajec. Druhým velkým vlivem na cenu je podle něj nízká nabídka. „A třetí zásadní vliv, který byl v Česku výrazně horší než ve většině zemí Evropy, je cena energií,“ poznamenal. Stát je podle něj v zákazu klecových chovů „papežštější než papež“.
Ze šetření drůbežářské unie podle Dlouhé vyplynulo, že „větší chovatelé mají zhruba z osmdesáti procent přestavěno. A příští rok pojedou další přestavby zběsilým tempem.“ Ti menší, kteří na pulty českých obchodů dodají několik set tisíc vajec, však museli s produkcí podle Dlouhé skončit. V současné době je z celkového počtu 5,8 milionu nosnic stále 2,8 milionu v obohacených klecích. „V České republice by koncem příštího roku mohlo být v alternativních systémech ustájení, především ve voliérách, okolo 4,5 milionu nosnic,“ uvedla Dlouhá.
Evropská komise by podle drůbežářů mohla plošný zákaz začít projednávat až v příštím roce a kvůli zdlouhavému procesu by mohl vstoupit v platnost až za přibližně deset let. „Dneska se bruselské debaty točí primárně kolem toho, ‚pokud něco uděláme, jak to poškodí evropské spotřebitele‘. Ta debata v Česku úplně není,“ sdělil Prouza.
Dobrovolné závazky
V roce 2018 se obchodní řetězce v rámci EU dobrovolně zavázaly ukončit prodej vajec z klecových chovů od roku 2026, poznamenal Prouza. „Závazky padaly v době před covidem a energetickou krizí, byla to jiná situace, kdy všichni měli pocit, že ekonomicky bude pořád jenom skvěle,“ řekl na konferenci Prouza.
„Vejce na skladech budou. Nebudou úplně prázdné regály. Všechny velké obchody udělají všechno proto, aby závazek mohly dodržet,“ poznamenal. Kvůli tomu podle něj budou řetězce v konkurenční nevýhodě. „Malé obchody a vietnamské večerky nemají žádné závazky a budou dál masivně dovážet vejce z klecových chovů,“ dodal. Jako možnost regulace cen zmínil možné dotování vajec samotnými obchody.
Od dohody však podle Prouzy nechtějí odstupovat. „Řešením zase není říct, že to na měsíc vypneme, pak to zapneme,“ řekl prezident obchodního svazu. Představil také postoj řetězců: „Udělejme všechno proto, i tlakem na ministerstvo, aby tady bylo co nejvíce českých vajec z přestavěných chovů a hlídejme to, že nebudeme dál ubližovat českým producentům.“
Ptačí chřipka
Vedle lidmi vytvořenými problémy může cenu dle odborníků ovlivnit i hrozba ptačí chřipky. V Česku dle Drůbežářské unie zasáhla choroba zatím jen malochovy, komerční chov vodní drůbeže a rozmnožovací chov masné drůbeže, kde se jen za listopad potvrdilo osm ohnisek.
Ochrana zvířat
Na konferenci dorazili i zástupci zmiňovaného spolku pro ochranu zvířat s názvem OBRAZ, kteří se podle jejich vyjádření pro deník Epoch Times chtěli zapojit do debaty. Účast jim však nebyla umožněna, protože se podle organizátorů nenahlásili dopředu. Spolek dlouhodobě bojuje za práva zvířat a vedl kampaň za zákaz klecových chovů.
„Ve stísněném prostoru si nemohou ani pořádně protáhnout křídla, natož se proběhnout či popoletět. Na pletivu, na kterém musí bolestivě stát, nelze hrabat. Od mříží, skrze které musí natahovat krky pro zrní, mají odrané peří až na kůži. Když se snaží očistit se popelením, což by normálně znamenalo vyválet se v podestýlce, mlátí sebou pouze o dráty, a odírají si tak peří a způsobují zranění,“ popisují na svých webových stránkách situaci slepic v klecích.
