Analytický komentář
Ohledně dalšího financování Ukrajiny napadené ruskými ozbrojenými silami se dostal se do popředí plán využít v Evropě zmrazená ruská aktiva. Při hledání cest, jak plán realizovat, dochází k řadě neobvyklých kroků ze strany Evropské komise. Dosud není jasné, jestli k něčemu takovému nakonec dojde.
Už samotný nápad nese celou řadu rizik, což ukazuje hned první reakce Belgie na žádost Evropské komise, aby belgická finanční služba Euroclear použila zmrazená ruská aktiva. Belgický premiér De Wever označil koncem října plán za možné „historické porušení tabu“. „To není jen detail. Ani během druhé světové války nebyly zmrazené rezervy nijak dotčeny. Proto je tento krok velmi důležitý,“ řekl Wever s tím, že požaduje záruku (všech) zemí unie, že ponesou společně s Belgií riziko důsledků takového kroku.
Belgický premiér požadavek na společné ručení zopakoval v mezičase již několikrát. Včera v belgickém parlamentu prohlásil, že pokud budou rizika sdílena a Belgie bude chráněna, „pak všichni společně se všemi Evropany skočíme z té skály a budeme doufat, že nás padák udrží“.
Protože země unie záruky Belgii dosud neposkytly, obrátila se Evropská komise ve snaze situaci vyřešit přímo na Evropskou centrální banku (ECB), aby poskytla záruku za platbu pro financování Ukrajiny na roky 2026–27. ECB by se tak stala věřitelem poslední instance, poskytovatelem nouzového úvěru v krajní situaci, pro Euroclear Bank, úvěrovou divizi belgické instituce, kde jsou uložena ruská aktiva v depozitáři cenných papírů. Deník Politico včera citoval prezidentku ECB Christine Lagardeovou, že takový krok by byl porušením evropského zákona, konkrétně článku 123 Smlouvy o fungování EU.
Již počátkem prosince informoval deník Financial Times, že interní analýza ECB dospěla k závěru, že ručení za půjčku bankou není možné.
Poté následoval další pokus situaci vyřešit, kdy Evropská komise vyvolala hlasování států unie o tom, zda přenesou na Evropskou komisi pravomoc zmrazit ruská aktiva na dobu neurčitou (což ještě ale neznamená možnost použít je). Pro hlasování bylo stanoveno, že postačí hlasy pouze kvalifikované většiny, tedy 65 % států unie. Státy unie, kromě Maďarska a Slovenska, tento návrh odhlasovaly, včetně české vlády v demisi.
Problém je podle ekonoma Pavla Šika v tom, že za kroky Evropské komise potom ponese odpovědnost celá unie, a tedy důsledky dopadnou i na státy, které hlasovaly proti. Takový postup považuje Šik za obejití principů unie a přinucení států k nesení finanční odpovědnosti za postup, pro který nehlasovaly. Dalším sporným bodem je podle Šika skutečnost, že za Českou republiku hlasovala odstupující vláda v demisi.
O tom, zda skutečně a jakým způsobem budou zmrazená ruská aktiva použita k dalšímu financování Ukrajiny, se zatím zástupci zemí unie nedohodli. Proti využití aktiv je již několik zemí – Maďarsko, Slovensko, Česko i Belgie, pokud nedostane dostatečné záruky. Technické a právní práce na této takzvané reparační půjčce garantované zmrazenými ruskými aktivy by údajně měly v nadcházejících měsících pokračovat.
Německý kancléř Friedrich Merz naopak včera prohlásil, že je ochoten uvolnit na finanční podporu Ukrajiny aktiva ruské centrální banky zmrazená v Německu. Jde však o pouhých 0,21 miliardy eur z celkových 209,2 miliardy zmrazených v rámci států EU (Belgie drží 180 miliard). V reakci na jeho prohlášení napsal kancléři ostrý otevřený dopis ekonom, bývalý poradce generálních tajemníků OSN a profesor Kolumbijské univerzity Jeffrey D. Sachs, který otiskl německý list Berliner Zeitung.
„Sankce by měly být zrušeny jako součást vyjednaného řešení; nedokázaly přinést mír a způsobily vážné škody evropské ekonomice,“ píše mimo jiné Sachs k současným mírovým jednáním s Ruskem, která podle amerického plánu předpokládala navrácení části zmrazených aktiv Rusku a jejich současného použití na reparace pro Ukrajinu. „Německo se zejména musí vzdát své frivolní konfiskace ruského státního majetku – je to jasné porušení mezinárodního práva a podkopává důvěru v globální finanční systém,“ dodává Sachs a navrhuje napřít hlavní snahy k nastolení míru pomocí diplomacie.
