Ať už jde o gesta, držení těla, způsob vystupování nebo různé jazyky, lidé spolu neustále komunikují – mezi sebou i se svým okolím. Existuje však univerzální jazyk, který si všichni osvojujeme už od dětství?
Bez ohledu na jazyk či věk dokážou lidé komunikovat i beze slov.
Ať už prostřednictvím gest, postoje, způsobu prezentace nebo mluveného jazyka, komunikace je přirozenou součástí lidské existence. Nabízí se ale otázka: existuje jednotný jazyk, který si lidé po celém světě osvojují od útlého věku?
Rukama i nohama
Mnozí cestovatelé to zažili na vlastní kůži: i bez znalosti místního jazyka se dokážou domluvit pomocí mimiky a gest. Ať už v Americe, Asii, Evropě nebo Africe, tato metoda funguje napříč kulturami.
Co za tímto jevem stojí? A jak mateřský jazyk ovlivňuje způsob předávání informací? Těmito otázkami se zabývali vědci z Georgia State University v USA. Jejich závěr je překvapivě jednoduchý: bez ohledu na to, jakým jazykem mluvíme, zřejmě existuje univerzální komunikační systém.
Myslet – znázornit – mluvit
Şeyda Özçalışkanová, profesorka psychologie na Georgia State University, se již řadu let věnuje vztahu mezi jazykem a myšlením. Se svými kolegy zkoumala, jak mezi sebou komunikují děti ve věku od 3 do 12 let. Děti hovořily buď anglicky, nebo turecky a měly popsat určité činnosti jak slovy, tak pomocí gest.
„Angličtina a turečtina jsou vhodné pro srovnání, protože se liší způsobem, jakým popisují události,“ vysvětluje Şeyda Özçalışkanová, rodilá mluvčí turečtiny.
Jednou z popisovaných situací bylo například běžení směrem k domu. „V turečtině je třeba tuto činnost rozdělit do několika částí. Řekne se: ‚Běží a pak vstoupí do domu,‘“ uvádí psycholožka. „V angličtině se však řekne jednoduše ‚běží do domu‘ – v jediné stručné větě. V angličtině je tedy snazší vyjádřit současně způsob pohybu i jeho směr.“
Výzkumníci proto chtěli zjistit, zda se tyto rozdíly projeví i v gestech – a kdy si děti tyto vzorce osvojují.
Jazyk beze slov už od tří let
Děti měly nejprve popsat stejnou činnost slovy i gesty a poté pouze rukama. Ukázalo se, že pokud mluvily a současně gestikulovaly, jejich gesta zpravidla kopírovala strukturu jazyka. Lišila se tedy podle mateřštiny dítěte. Pokud však děti používaly výhradně gesta, jejich pohyby byly pozoruhodně podobné.
„Je jednodušší vyjádřit běh i vstup do budovy jedním gestem než dvěma větami,“ vysvětluje Özçalışkanová. „Beze slov už gesto nemusí respektovat oddělení způsobu pohybu a jeho směru a může je snadno spojit.“
Studie navíc ukázala, že tyto vzorce se objevují velmi brzy: už ve věku 3 až 4 let začínají gesta doprovázející řeč odrážet strukturu mluveného jazyka.
Tým Şeydy Özçalışkanové zkoumal stejný jev i u dospělých – vidících i nevidomých – kteří rovněž mluvili anglicky nebo turecky. Postup byl totožný jako u dětí.
Univerzální jazyk
Výzkumníky překvapilo, že se objevily stejné rozdíly u „gest doprovázených řečí“ a stejné podobnosti u „tichých gest“. Zvláštní je, že i účastníci slepí od narození – kteří nikdy neviděli jiné lidi gestikulovat – používali obdobné pohyby rukou.
Podle Özçalışkanové přinášejí dosavadní studie opakovaně podobné výsledky. Mnohá pozorovaná gesta se navíc podobají takzvaným „domácím znakům“ – neformálním gestickým systémům, které si neslyšící děti spontánně vytvářejí ještě předtím, než se naučí oficiální znakový jazyk.
„To, co pozorujeme, jsou určité základní struktury, které nacházíme i v raných znakových jazycích,“ vysvětluje psycholožka.
Výsledky tedy naznačují, že může existovat univerzální gestický systém, který lidem umožňuje komunikovat nezávisle na jejich mateřštině, sluchu či dokonce zraku.
V další fázi chce výzkumný tým zkoumat nevidomé děti hovořící turecky nebo anglicky, aby zjistil, zda se tyto vzorce objevují již od nejranějšího věku.
„V předchozích výzkumech jsme zjistili, že nevidomí dospělí gestikulují stejně jako vidící. Rozdíly se objevují pouze v řeči a gestech doprovázejících řeč. Jakmile však nemluví, jejich gesta jsou si podobná. Další otázkou tedy je: v jakém věku to lze prokázat?“ uzavírá vědkyně.
Studie byla publikována 1. září 2023 ve vědeckém časopise Language and Cognition.-etfr–
