Jen o něco více než hodina denně navíc strávená na sociálních sítích stačí k tomu, aby se zhoršily výsledky dospívajících v testech čtení a paměti. Ukazuje to nová studie, která sledovala více než 6 500 dětí v období rané adolescence, kdy jejich čas u obrazovek narůstal.
Na základě dat ze studie Adolescent Brain Cognitive Development výzkumníci hodnotili kognitivní schopnosti dětí ve věku 9 až 13 let pomocí standardizovaných testů čtení, paměti a slovní zásoby. Zjištění ukázala, že i nízké navýšení času na sociálních sítích bylo spojeno s měřitelně horším výkonem.
Malé nárůsty, měřitelný dopad
Studie nedávno publikovaná v časopise JAMA rozdělila účastníky do tří skupin podle jejich používání sociálních sítí: u jedné skupiny přibližně 58 procent projevovalo žádné nebo velmi nízké používání, u další zhruba 37 procent vykazovalo postupně rostoucí používání a téměř 6 procent patřilo do skupiny s prudkým nárůstem používání.
Ve srovnání s dospívajícími, kteří trávili na sociálních sítích zhruba 20 minut denně, ti, kteří trávili přibližně 80 minut denně, četli méně slov správně a častěji chybovali při přiřazování slyšeného slova k odpovídajícímu obrázku. Dosahovali také horších výsledků v paměťových testech. Ti s vysokým nárůstem používání, tedy s přibližně třemi hodinami denně navíc, dosáhli v testech až o čtyři body nižších skóre.
„Tato analýza ukázala, že jak nízké, tak vysoké nárůsty používání sociálních sítí během rané adolescence byly významně spojeny s nižším výkonem ve specifických aspektech kognitivních funkcí,“ uvedli autoři studie.
Ačkoli se rozdíly mohou zdát malé, podle výzkumníků se mohou promítnout do skutečných školních výsledků – například do delší doby potřebné k vypracování úkolů nebo zaostávání v kumulativních předmětech, jako je matematika a čtení.
Dopad v „reálném světě“
Rozdíly v kognitivních schopnostech mezi dětmi, které tráví na sociálních sítích dlouhé hodiny, a těmi, které je nevyužívají, jsou podle odborníků pravděpodobně významné na populační úrovni mnn, uvedla Sheri Madiganová, klinická psycholožka z University of Calgary, v doprovodném editorialu.
„Jemné rozdíly v kognici na úrovni skupin mohou znamenat, že studenti budou průměrně potřebovat více času na dokončení úkolů, budou zaostávat v kumulativních předmětech, jako je matematika a čtení, nebo se mohou zcela odpojit od akademické práce,“ napsala.
Zjištění přicházejí v době, kdy některé školy zvažují zákaz mobilních telefonů během vyučování, což přináší nové důkazy o tom, jak může používání sociálních sítí ovlivňovat učení. Odborníci však varují před vyvozováním jednoznačných závěrů o příčinných souvislostech.
Je těžké říci, že právě sociální sítě způsobují tyto změny, upozornila Nona Kocherová, psychiatr z Quintessence Psychiatry v Miami, která se studie neúčastnila.
„Studie ukazuje souvislost, ale ne důkaz příčiny a následku,“ dodala. „Děti, které tráví více času online, mohou také méně spát, méně číst nebo více multitaskovat – a to vše může ovlivnit paměť a soustředění.“
Roli může hrát také domácí prostředí, školní zátěž nebo osobnostní rysy, dodala. „Sociální sítě mohou být částí problému, ale pravděpodobně jen jednou částí mnohem větší skládačky.“
Výzkumníci upozorňují také na omezení studie, včetně spoléhání na subjektivní údaje o používání sociálních sítí a skutečnosti, že observační design nemůže prokázat příčinné vztahy.
Obrazovky „kradou“ dětem čas
Dětský a dospívající psychiatr Rahul Bansal, zakladatel MindWeal Health, který se na studii nepodílel, popisuje problém spíše jako nahrazení jiných aktivit než přímé poškození.
„Nemyslím si, že sociální sítě přetvářejí dětský mozek nebo působí jako toxin, ale rozhodně jim kradou čas,“ řekl. Každá hodina strávená scrollováním je podle něj hodinou, která chybí čtení, učení nebo zkoušení něčeho nového.
„Mozek roste, když je vystaven výzvám – a sociální sítě tuto výzvu nahrazují neustálou stimulací,“ dodal. Podle něj také podporují nezdravé návyky, jako ponocování a nedostatek spánku, což následně zhoršuje soustředění ve škole. „Když klesá spánek i zvídavost, učení dostává zásah.“
Bansal radí rodičům, aby sociální sítě nezakazovali, ale „koučovali“. Doporučuje stanovit jasné limity a udělat z času na sociálních sítích odměnu po splnění povinností, „jako výplatu“.
„Držte zařízení mimo ložnici, vytvořte tichý režim před spaním a uvědomte si, jaké platformy děti používají,“ řekl. „Při uvážlivém používání mohou sociální sítě pomoci dětem zůstat v kontaktu – aniž by jim kradly pozornost nebo spánek.“
Předchozí výzkum autora studie Jasona Nagaty, pediatra z University of California, San Francisco School of Medicine, se zaměřoval především na duševní zdraví, jako je deprese a úzkost související s používáním sociálních sítí. Nadměrné používání může podle Kocherové zvyšovat úzkost nebo depresi u některých dospívajících, zvláště pokud se porovnávají s ostatními nebo se dostanou do tzv. „online zpětných smyček“. Nová studie rozšiřuje pohled na oblast kognice, která dosud nebyla tolik zkoumána.
–ete–
