Současný „boj proti klimatické změně“ prostřednictvím potlačování produkce CO2, metanu a dalších skleníkových plynů, zasahuje zemědělce a farmáře, kteří jsou v důsledku toho nuceni potýkat se s řadou regulací a administrativních nároků. Někteří v důsledku toho směřují ke krachu nebo již produkci ukončili.
Některé organizace zabývající se živočišnou výrobou přichází s novými informacemi a předkládají návrhy nových řešení, které považují za dlouhodobě udržitelné, které nevedou farmáře ke krachu a zároveň přinášejí snižování produkce skleníkových plynů.
Skupina European Livestock Voice upozorňuje například na to, že množství regulací v oblasti živočišné výroby někdy vychází ze „zjednodušených“ pohledů na problematiku a postihují produkci v Evropské unii, zatímco se do ní dováží stejné potraviny vyrobené bez přísných evropských regulí ze zemí mimo EU.
Podle skupiny už dnes existují přístupy, které snižují produkci skleníkových plynů při chovu zvířat, aniž by vyžadovaly radikální snižování jejich počtu.
Při hodnocení dopadu chovu zvířat na přírodu a klima je podle skupiny také třeba hodnotit výživovou hodnotu masa a mléka v porovnání s rostlinnými produkty, vliv hospodářských zvířat na udržení biologické rozmanitosti a zdraví půdy nebo spásání pastvin jako prevenci požárů.
Výživová hodnota potravin
V minulosti skupina upozornila na studii (pdf) zveřejněnou v The International Journal of Life Cycle Assessment, která zjistila, že při použití nové metriky se dopad masných a mléčných výrobků na životní prostředí snížil téměř o polovinu, zatímco dopad rostlinných produktů se zvýšil téměř o 60 %.
Tato metodika bere v úvahu množství živin, které poskytne lidskému tělu maso a mléčné výrobky v porovnání s rostlinnou stravou. Pro zajištění celé škály tělu potřebných živin je třeba vypěstovat mnohem více rostlinných produktů než masných.
Je třeba srovnávat také výživovou hodnotu masa a mléka s produkcí rostlin. Kolik musí být vypěstováno rostlin, aby bylo dosaženo stejné výživové hodnoty kila masa nebo litru mléka.
Při porovnání, kolik musí být vypěstováno rostlin, aby bylo dosaženo stejné výživové hodnoty kila masa nebo litru mléka, již nevychází podle studie rostlinná strava tak „zelená“, a výroba masa vychází o polovinu méně „toxická“.
Místní produkce a snížení dopravy
„I když v Evropě klesá produkce mléka, stále dovážíme mléko a podobné produkty z jiných zemí,“ řekl koncem ledna belgický europoslanec Benoit Cassart (Renew), který je spolu-předsedou Meziskupiny pro udržitelné chovatelství v rámci skupiny European Livestock Voice.
Podle Cassarta takový přístup nedosahuje cílů snižování emisí skleníkových plynů a navíc ničí potravinovou soběstačnost evropských zemí. Dovážení výrobků zvyšuje dopravu, emise CO2 a převádí výrobu potravin do zemí, které při výrobě nejsou zatěžovány regulacemi EU, míní. Výsledkem tak dle něj jsou větší emise a podlamování evropského prostředí živočišné výroby.
Politiky se ve výsledcích často míjejí účinkem, snižují konkurenceschopnost místních, přenášejí výrobu do zemí mimo EU, čímž také zvyšují dopravu.
Kritici politických kampaní, jako je například Green deal a regulací zaměřených na snižování produkce skleníkových plynů, upozorňují, že se tyto politiky ve výsledcích často míjejí účinkem, protože způsobují další problémy nebo vedou k přenášení výroby do zemí, které se omezováním produkce skleníkových plynů nezabývají anebo v nich produkují vyšší emise.
Regulace v některých evropských zemích vede ke snižování produkce a krachu farmářů nebo zemědělců a produkty jsou potom do Evropy dováženy. Slabá koncentrace na soběstačnost vede dle Cassarrta k dovážení. Důraz by měl být dle některých odborníků kladen na podporu místních zemědělců a inovativních metod chovu a výroby potravin, které produkují méně skleníkových plynů namísto vytváření prostředí, které produkci znemožňuje nebo ji vytváří nekonkurenceschopnou v porovnání s výrobky z dovozu.
Přístupy ke snižování produkce plynů
Některé vědecké studie se zabývají snižováním produkce plynů vypouštěných dobytkem. Zkoumají například účinky přidávání mořské řasy do krmiva hospodářských zvířat nebo přidávání přísad do kompostování kravského hnoje.
Studie University of California zveřejněná v roce 2022 v časopise Environmental Science Technology pojednává o snižování emisí metanu (CH4) a oxidu uhličitého (CO2) při zpracování hnoje, zejména v chovech skotu.
Jiná studie University of California upozorňovala již v roce 2019 na zjištění, že druh červené mořské řasy (asparagopsis taxiformis) produkuje sloučeninu, která by mohla u hospodářských zvířat snížit produkci metanu. Více…
Udržení biologické rozmanitosti a zdraví půdy
Argentinská studie z roku 2023 popisuje, že dobře řízená pastva je klíčový faktor ekosystému. Studie sledovala vliv způsobů chovu skotu na mokřady a společenstva obojživelníků ve střední Argentině.
Další studie z roku 2022 došla k závěru, že dobře spravované pastviny mohou zvýšit biologickou rozmanitost, na základě opakovaného průzkumu na 98 lokalitách v suchých oblastech na šesti kontinentech.
Některé průzkumy dále ukazují, že řízené pastviny mohou být pro ekosystémy prospěšné, zejména v oblastech, kde se historicky vyskytovali velcí býložravci (Nature 2023). Pastviny však mohou být také škodlivé v citlivých prostředích, jako jsou ostrovy (Science 2023).
