Pondělní oznámení Filipa Turka (Motoristé sobě) o snížení plochy tzv. akceleračních zón pro větrné a solární elektrárny se setkalo s reakcí bývalého ministra životního prostředí i zástupce obnovitelných zdrojů.
Turek coby zmocněnec vlády pro Green Deal a klimatickou politiku oznámil 13. dubna na tiskové konferenci, že se jeho týmu podařilo zredukovat území vymezené pro akcelerační zóny z „původních 2 685 kilometrů čtverečních za několik měsíců systematické práce a vyjednávání na 474 kilometrů čtverečních“. Podle Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které má vymezování zón na starosti, jde celkem o 94 lokalit.
Turek uvedl, že šlo o povinnost vůči EU, kterou musel stát splnit – vymezit tři GW potenciálního instalovaného výkonu pro větrnou energii do konce srpna 2026. Nesplnění „bruselského plánu“ do daného termínu by vedlo podle něj k pokutám.
Dodal, že tým úředníků zapojených do vymezování lokalit si dal záležet, aby zóny vymezil „s citem pro životní prostředí“ a zabránil stavbě u národních parků, v chráněných krajinných oblastech či lokalitách v soustavě Natura 2000. Úředníci měli zohlednit i bonitu (kvalitu) půdy.
„Je to ohromná výhra pro naši krajinu, přírodu, i obyvatele. Ti budou mít možnost se ještě skrze své obce a kraje do 15. května vyjádřit, zda zóny pro případnou zrychlenou stavbu větrníků chtějí, nebo nechtějí,“ řekl Turek. Podle vyjádření MMR však bude možnost připomínkování otevřena až do 1. června 2026.
Turek zdůraznil, že vymezení akceleračních zón ještě automaticky neznamená, že se tam větrná či fotovoltaická elektrárna postaví. „Znamená to pouze, že vymezíme zóny – a když vymezíme zóny, dostaneme dotaci od Evropské unie a bude tam zrychlené řízení na tuto výstavbu,“ konstatoval na tiskové konferenci s tím, že výška dotace bude činit devět miliard Kč.
„Vymýšlí si“
Podle Turka nové uspořádání akceleračních zón představuje šestinásobné snížení plochy pro obnovitelné zdroje, „kterou nám tu nechala minulá vláda jako ,smutné dědictví’“. Celková rozloha odpovídá „necelé rozloze Prahy rozeseté po celé republice“, doplnil.
Toto tvrzení však v pondělí večer zpochybnil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Na svém profilu na síti X uvedl, že „pan Turek zase nafukuje a vymýšlí si“. Podle něj došlo ještě za jeho působení v úřadu k posouzení s ohledem na volně žijící druhy živočichů, planě rostoucí rostliny a přírodní stanoviště, jehož výsledkem bylo, že vhodné lokality tvořily 1 314 km², a ne 2 685 km², jak uváděl Turek.
„V dalším procesu byl hrubý odhad snížení na 800 km², nakonec MMR navrhuje 500 km². Nevidím v tom problém a očekával jsem podobný návrh,“ vyjádřil se Hladík.
Ve skutečnosti původní návrh z let 2022 a 2023 plánoval 2 685 km², ovšem od té doby se v rámci detailního ekologického posouzení na MŽP opravdu snížil rozsah území na zmiňovaných 1 314 km². Šlo tedy o jakýsi mezikrok ještě za bývalé vlády, který ovšem Turek nezmínil. Zda angažovaná ministerstva brala v potaz při posuzování i tento mezikrok však není jasné.
Problém se zúžením akceleračních zón nemají ani developeři. Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa uvedl v úterním prohlášení, že klíčový není počet ani rozloha akceleračních zón.
„Od začátku považujeme za klíčové, aby byl při povolování každý projekt, v zónách i mimo ně, řádně a kompletně posouzen, ale aby se stejné věci neposuzovaly vícekrát. Právě to rozhodne, jestli povolování větrných elektráren bude řádné a zároveň rychlé, to Česko potřebuje,“ napsal.
Samotné zúžení akceleračních oblastí nemusí podle něj automaticky znamenat pomalejší výstavbu. „Stavět se bude i mimo ně a zároveň ne každá lokalita v zónách se reálně využije. Odstranění duplicit v povolování je zásadnější než akcelerační zóny,“ dodal. Povolení k výstavbě má být hotovo v akcelerační zóně do jednoho roku, mimo akcelerační zóny pak do dvou let díky vloni schválenému zákonu o podporovaných zdrojích energie.
K návrhům konkrétních zón se budou kromě jejich odpůrců chtít vyslovit i investoři, poznamenal Chalupa s tím, že očekávají při výběru území „férový, transparentní a srozumitelný přístup“.
Větrníky jsou v ČR třeba kvůli závazku vůči EU, který stanovuje, že do roku 2030 bude náš energetický mix obsahovat 30 % obnovitelných zdrojů, uvedl Turek. Podle statistik EU činil vloni podíl OZE na výrobě elektřiny 16,6 %, druhá nejnižší hodnota z celé Evropské unie.
Ze současného jednoho procenta, které v současnosti větrné elektrárny představují ve výrobě elektřiny, zmocněnec očekává do konce dekády mírný nárůst. Vůči výraznější výstavbě je skeptický. „Pochybuji, že by to nějak silně a brutálně zasáhlo do toho (energetického) mixu,“ prohlásil.
Grafické vyobrazení revize navrhovaných akceleračních zón pro větrné a solární elektrárny na mapě ČR je dostupné na stránkách MMR.
